Slováci měli nižší inflaci i úroky. Máme chtít euro?

Inflační vlna, která se právě prohání Evropou, je mnohým stoupencům eura argumentem pro co nejrychlejší vstup do eurozóny. Upozorňují, že Česko má vyšší inflaci než většina zemí eurozóny, přestože muselo jít s úrokovými sazbami znatelně výš než právě eurozóna. Vždyť základní sazba eurozóny se nově zvedla na čtyři procenta, zatímco česká je sedm procent. Inflace v Česku v květnu činila podle ČSÚ 11,1 procenta, v eurozóně jen 6,1 procenta.

Jak by se Česku vedlo, pokud by bylo součástí eurozóny, nejlépe poznáme pohledem na Slovensko. Tyto dvě ekonomiky jsou si strukturálně poměrně podobné a mají za sebou srovnatelný historický vývoj, zejména v posledních sto letech.

Slovensko má ovšem nyní v podstatě shodnou míru inflace jako Česko. Ta slovenská podle Eurostatu činí 12,3 procenta, česká 12,5 procenta. Podle statistického úřadu EU mělo tedy Česko inflaci v květnu o něco vyšší než podle ČSÚ. Pokud bychom srovnali údaj ČSÚ s údajem slovenských statistiků, je dokonce ta slovenská už vyšší než česká. Podle čísel zveřejněných minulý týden činila inflace na Slovensku v květnu 11,9 procenta. Odlišná data národních statistických úřadů a Eurostatu jsou dána odlišnou metodikou výpočtu.

Situace se otočí

Co je však podstatnější, na Slovensku by měla být ve zbytku letošního roku i v příštích dvou letech znatelně vyšší než v Česku. Podle prognózy, již sestavuje agentura Bloomberg na základě střední hodnoty řady odhadů mezinárodních finančních institucí, by letos měla celoročně inflace na Slovensku být 11,3 procenta, příští rok 5,4 procenta a v roce 2025 pak 3,8 procenta. Podle stejného odhadu bude česká inflace v daných letech vykazovat hodnoty 10,9 procenta, 2,8 procenta a 2,3 procenta.

Mezinárodní instituce tedy předpokládají, že Česko má před sebou více let, po která bude – jako už nyní – mít nižší inflaci než Slovensko. To souvisí hlavně s omezenějšími možnostmi, jimiž slovenská ekonomika může vleklejší zvýšené inflaci čelit. Slovensko na rozdíl od Česka především postrádá nezávislou měnovou politiku. O ni přišlo vstupem do eurozóny. Pokud by nebylo jejím členem, mohlo by nastavit své základní úrokové sazby na vyšší úroveň, a tak – jako Česko – proti inflaci bojovat účinněji.

Kritici, kteří poukazují na to, že boj ČNB s inflací je neúčinný, tedy nyní buď musí toto stanovisko přehodnotit, nebo začít říkat, že také boj ECB s inflací – alespoň v zemích typu Slovenska – je neúčinný. ECB si nemůže dovolit výrazně zvýšit sazby, neboť by tím ohrozila udržitelnost veřejných financí zejména takzvaného jižního křídla eurozóny v čele s Itálií.

Pokud ale slovenská inflace bude skutečně v příštích letech znatelně vyšší než ta česká, stoupenci přijetí eura mohou nadále tvrdit, že Slovensko má nižší úroky, a tedy levnější úvěry, včetně hypotečních. Pomiňme nyní, že levnější hypotéky často znamenají výraznější růst cen nemovitostí, což zdaleka ne vždy musí být příznivé.

Kam až se dá manipulovat

Proč jsou nyní úvěry v euru levnější než v koruně? Prý kvůli tomu, že je to prostě euro, zatímco koruna je jen koruna. Je totiž třeba zhodnotit i to, co příslušné centrální banky s měnou činily a činí. Do jaké míry ji třeba manipulují s potenciálně nedozírnými dlouhodobými následky.

ECB v uplynulém desetiletí manipulovala euro neskonale víc než ČNB korunu. Podstatnou část uplynulé dekády prováděla ECB kvantitativní uvolňování. Za nově vytvářené biliony eur vykupovala dluh jednotlivých zemí eurozóny, nakonec včetně Řecka, právě za tím účelem, aby dlouhodobě snižovala úrok. Jak ten, za který si půjčují firmy, tak i ten, za nějž si půjčují vlády.

ČNB dosud nikdy kvantitativní uvolňování neprováděla, korunu manipulo­vala po mnohem kratší dobu než ECB euro, a to v rámci intervence za slabší korunu v letech 2013 až 2017. Na přelomu let 2016 a 2017, kdy tato manipulace ČNB vrcholila, byl úrok na koruně, konkrétně na dvouletém dluhopisu české vlády, nižší než úrok na euru, konkrétně dvouletém dluhopisu německé vlády. Takže výše úroku nakonec ani tak nevypovídá o měně samotné, jako spíše o tom, co s ní daná centrální banka dělá a kam až je ochotna zajít v její manipulaci.

Jsme tedy zatím v poločase. Slo­venská inflace nakonec bude trvaleji vyšší než ta česká, jak se dnes shodují experti. Přičemž nižší úroky na euru – a tedy levnější úvěry – jsou z velké části odrazem masivní manipulace eura ve jménu záchrany předlužených ekonomik v čele s Itálií před bankrotem. Nelze tedy jen tak říkat, že euro je jednoznačně výhodnější měna, protože přirozeně vede k nižší inflaci a levnějším úvěrům.