Rekordní zlato předznamenává růst mezd v Česku

Skutečné zlato i takzvané zlato digitální – tedy bitcoin – zažívají značný příval investorského zájmu a peněz. Zlato v klasické, kovové podobě minulé pondělí vystoupalo na svůj dějinný rekord, zhruba 2 135,4 dolaru za trojskou unci. Čistě v nominálním vyjádření, tedy bez zohlednění kupní síly dolaru čili inflace, nebylo zlato nikdy tak drahé. Bitcoin zase minulý týden překonal psychologickou hranici 40 tisíc dolarů a prodával se za takřka 44 500 dolarů za kus, což je nejvyšší cena této nejstarší a nejrozšířenější kryptoměny světa za celé období od dubna 2022.

Za vzestupem obou aktiv stál především optimismus trhů, že americká centrální banka Fed začne své základní úrokové sazby snižovat už dost možná zkraje příštího roku. I když se vrcholní činovníci Fedu snažili bujarou náladu burziánů krotit, ti přesto své investice jak do zlata, tak do bitcoinu a samozřejmě i dalších podobných aktiv nadále víceméně „drží“.

Zlato získává na ceně, neboť s očekáváním poklesu úrokových sazeb stoupá jeho atraktivita. Samo totiž žádný úrok nenese, takže čím vyšší jsou v ekonomice úroky, tím spíše za jinak stejných podmínek ztrácí na lesku v očích investorů. A naopak, s poklesem úroků zlato na svém lesku – a tedy na ceně – často získává.

Bitcoin pak představuje v očích jedněch investorů rizikové, ba spekulativní aktivum. A takovým se daří spíše v době, kdy jsou úroky obecně poměrně nízko, takže úvěry na spekulativní investice jsou relativně dostupné a současně konzervativní investice – typu těch do vládních dluhopisů – z důvodu nízkých sazeb nejsou atraktivní. V očích druhé skupiny investorů pak bitcoin hraje roli obdoby technologické akcie. A technologickým akciím – které se mnohdy řadí mezi takzvané růstové tituly – se daří spíše při slabších inflačních očekáváních.

Co nahrává zlatu

Vzestup zlata je patrný už od října. V pátek předminulý týden jej však notně při­živila slova šéfa Fedu Jeroma Powella, že měnová politika USA se už ocitla „znatelně v restriktivním pásmu“. V reakci na tato slova citelně klesl dolar a také výnos amerických vládních dluhopisů, což právě nahrává zlatu.

Zároveň zmíněné slábnutí dolaru samozřejmě už jen z důvodu výhodnějšího přepočtu umocňuje jak dolarovou cenu zlata, tak bitcoinu. Powell se sice posléze snažil svá slova mírnit, avšak trhy přesto začaly zaceňovat více než padesátiprocentní šanci na snížení úrokových sazeb Fedu v březnu 2024, přičemž stoprocentní pravděpodobnost přisoudily snížení sazeb nejpozději v květnu příštího roku. Mají zkrátka za to, že Fed už inflaci vlastně udolal.

Pozoruhodné ale je, že ač cena bitcoinu rychle roste, zájem o něj nikoli. Alespoň tedy Google Trends žádný nárůst zájmu ve vyhledávání neukazuje. Na rozdíl od předešlých rychlých vzestupů bitcoinu – například toho v roce 2017 nebo pak těch na přelomu let 2020 a 2021 a v průběhu roku 2021. Co to znamená? Že růst ceny bitcoinu se nyní tolik jako v minulosti neopírá o hurá investory? Zdá se, že nyní je růst ceny více opřen o investice těch, kteří si nemusí googlovat, co to bitcoin vůbec je. Hurá investoři bez hlubší znalosti pomohou hnát cenu vzhůru až při případném překročení hranice 70 tisíc dolarů, kdy se z bit­coinu opět stane mediální miláček.

Protiinflační tlaky

Vzestup zlata i bitcoinu je příznivým znamením i pro zaměstnance v Česku. Signalizuje totiž, že by v příštím roce konečně měla po dvou letech růst reálná mzda. Ta se v Česku v letošním třetím čtvrtletí propadla už osmé čtvrtletí v řadě. Což je suverénně nejvytrvalejší a nejsoustavnější pokles reálných mezd – a tedy životní úrovně lidí – v novodobé historii Česka. Dosud se v reálném vyjádření mzdy propadaly nejdéle čtyři čtvrtletí v řadě, a to po měnovém otřesu a následné krizi let 1997 a 1998.

Pokud udolal inflaci Fed, udolá ji zřejmě brzy také ČNB. Protože řada inflačních tlaků ve světě představuje inflační tlak jak pro USA, tak pro Česko. A tyto tlaky se tedy mírní, ba mizí – jak signalizuje růst cen zlata i „digitálního zlata“. Navíc jestliže již Fed nebude dále zvedat své úroky, nebude se dále tenčit rozdíl na úrocích na koruně a úrocích na dolaru, což utlumí slábnutí koruny, které je nutně proinflační. Ostatně koruna nyní proti dolaru sílí – ze zhruba 23,50 koruny za dolar v polovině letošního října na úroveň jen mírně nad 22 korunami za dolar předminulý týden.

Posilování koruny představuje protiinflační tlak, který při dosažení určité síly vlastně nahrazuje tlak v podobě vyšších úroků. Takže tím spíše s nimi bude moct ČNB již brzy dolů. Což bude tedy znamenat, že mimořádně vysoká inflace je zdolána i v Česku a může se obnovit tolik kýžený růst reálných mezd.