Růst mezd v Česku v letošním prvním čtvrtletí překonal očekávání. Reálný meziroční vzestup průměrné měsíční mzdy, činící 4,8 procenta, je nejvýraznější od třetího čtvrtletí roku 2019. Přitom ještě tento nárůst brzdil slabý vzestup v mnoha sektorech, kde má rozhodující slovo stát a tabulkové platy, jako jsou oblasti vzdělávání, veřejné správy a obrany či sociálního zabezpečení. Je patrné, že se projevuje omezování výdajů státu, které souvisí se snahou konsolidovat veřejné finance.
Vzestup mezd bude pokračovat i v dalších čtvrtletích. Za celý rok tak nominální mzdy přidají 6,5 procenta, tudíž ty reálné poskočí zhruba o 3,7 procenta. Po dvou letech znatelných propadů reálné mzdy se tak do Česka letos vrací její růst, což podporuje spotřebu domácností. Ekonomika se vymaňuje ze spotřebitelské recese, do níž upadla vinou mimořádně vysoké inflace a energetické drahoty.
Současně probíhající mzdový růst není natolik výrazný, aby vyvolal mzdově-inflační spirálu nebo výrazněji oživil inflaci. Ta však přesto nebude až tak nízká, jak se čekalo ještě na přelomu zimy a jara. Česká národní banka i proto brzdí tempo své letošní realizované a vyhlížené redukce základních úrokových sazeb.
Přetrvávající vyšší než očekávané úrokové sazby, jež toho budou důsledkem napříč ekonomikou, nebudou pro hospodaření firem a podniků ovšem natolik dusivé, aby se musely uchýlit ke snížení tempa růstu nominálních mezd. Proto lze za letošek počítat s 3,7procentním vzestupem reálných mezd.
Přes probíhající i vyhlížený růst reálných mezd tržby českého maloobchodu nově zaostávají za očekáváním. V dubnu oproti březnu stagnovaly a meziročně si polepšily reálně o 5,3 procenta. Květnová čísla, jež se zveřejní příští měsíc, zřejmě zlepšení situace neukážou. Důvěra spotřebitelů v českou ekonomiku se totiž v květnu letos poprvé zhoršila, byť nepatrně. Důvodem zadrhnutí růstu spotřebitelských výdajů je fakt, že další nové dobré ekonomické zprávy jaksi došly.
Schodek vláda asi dodrží
Letos vyhlížený růst reálných mezd představuje významné zlepšení oproti rokům 2022 a 2023, kdy klesaly. Příznivý efekt tohoto vývoje se však zatím letos vyčerpal a v dubnu si lidé plněji uvědomili, že zlevňování potravin či energií má své meze a že cenová úroveň z doby před covidem je již nenávratně minulostí. Navíc se potýkali s citelnějším růstem cen v odvětví služeb. Přitom vnímali stále nepříliš utěšené vyhlídky české ekonomiky jako celku, které na důvěře nepřidávají. A proto ve výsledku v dubnu jejich výdaje meziměsíčně stagnovaly, přičemž za květen zlepšení moc čekat nelze.
Přesto se však letos zatím spotřebitelská nálada celkově zlepšuje, což vede k nárůstu čerpání spotřebitelských úvěrů, což jen dále podporuje růst maloobchodních tržeb. Ty celoročně přidají odhadem 2,5 procenta. Přesto nadále zůstávají znatelně pod svojí úrovní z roku 2019, tedy z doby před covidem-19 a válkou na Ukrajině.
Dubnové zadrhnutí spotřeby domácností dělá vrásky na čele také vládě. Tento měsíc kvůli němu poměrně citelně kleslo inkaso DPH, meziměsíčně o bezmála sedm procent.
Vláda přitom letos hospodaří třetím nejhorším způsobem v historii Česka od roku 1993. Alespoň tedy co se týče nominální výše dluhu vytvořeného za prvních pět měsíců roku, když deficit činí 210,4 miliardy korun. Vyšší schodek za stejné období rozpočet vykazoval pouze v covidovém roce 2021 a pak také loni.
Letos vládě pomáhá zlepšit onen obří schodek zejména navýšení různých daní a odvodů, prosazené v rámci konsolidačního balíčku. Balíček vstoupil v platnost letos. Dalším důvodem zlepšení salda jsou nižší výdaje v oblasti energetiky. Loni ke konci roku například došlo k ukončení zastropování cen energií. Vládě ale také pomáhá reálné oživení spotřeby, které rovněž zvyšuje příjem z daní typu DPH nebo těch spotřebních. Na druhé straně vláda realizuje vyšší výdaje v některých oblastech, zejména v obranné a vojenské.
Pro rok 2024 má kabinet schválený maximální schodek 250 miliard korun. K této sumě se tedy v květnu nebezpečně přiblížil. V druhé polovině roku lze předpokládat slabší tempo růstu deficitu, dokonce i přechodná zlepšení oproti květnové hodnotě. Celoročně tak sice vláda bude čelit problémům „vejít“ se do zmíněného minusu čtvrt bilionu, ale stále panuje dobrá naděje, že si jí to podaří.
