Rozmach AI vystřelil Nvidii do první technologické ligy

Přede dvěma lety vydělávala Nvidia hlavně na prodeji grafických karet a jméno firmy znali jen ti nejoddanější fanoušci počítačových her. A dnes? Tento výrobce čipů je jednou z nejhodnotnějších společností na světě, těží z boomu umělé inteligence (AI) valícího se přes Silicon Valley i Wall Street a stal se avatarem nové technologické ekonomiky, jež má dominovat příštímu desetiletí.

V únoru vykázala firma již čtvrté čtvrtletí skvělých hospodářských výsledků v řadě, což z ní činí lídra v oblasti infrastruktury, na které je budována nová éra AI. Díky širokému využití čipů Nvidie k trénování a provozu rozsáhlých jazykových modelů tvořících základ generativní umělé inteligence byly tržby společnosti pocházející ze služeb datovým centrům pětkrát vyšší než před rokem, zatímco její zisky po zdanění vyskočily z 1,4 miliar­dy dolarů (32,7 miliard korun) na více než tucet mi­liard dolarů (280 miliard korun) a překonaly i ty nejoptimističtější prognózy.

Nově už dvoubilionová firma

Díky těmto ohromujícím výsledkům dosáhla nově Nvidia hodnoty dvou bilionů dolarů (46,7 bilionu korun), což z ní činí třetí nejhodnotnější technologickou společnost po Applu a Microsoftu. Tato eufo­rie navíc odstartovala všeobecný růst akciových trhů, takže index S&P 500 se vyšplhal na nové rekordní maximum nad pět tisíc bodů.

Nvidia sice na Wall Street sklízí obdiv, ale stále přetrvávají jistá rizika. Výrobci čipů jsou citliví na hluboké cyklické výkyvy poptávky, kopírující růst a pokles investic do technologií, takže mohou utrpět výrazné ztráty – tuto skutečnost si zkušenější investoři pravděpodobně uvědomují, dobře si totiž pamatují 65procentní propad ceny akcií Nvidie v roce 2022.

Kvůli náporu nových zájemců o její akcie je navíc firma citlivější i na drobnější neúspěchy. Podle amerického analytika trhu s čipy Pata Moorheada se působivé hospodářské výsledky společnosti stávají rukojmím přehnaných očekávání, která její úspěch vyvolávají: „Jak můžete neustále překonávat odhady zisků? Kam až to může zajít?“

Závratný vzestup Nvidie vyvolává dvě zásadní otázky. První z nich je, zda boom čipů pro umělou inteligenci potrvá dál, jak se technologický a finanční svět domnívá. A tou druhou je, zda Nvidia jako dominantní hráč na tomto trhu dokáže ustát nápor konkurence, která se proti ní „sešikovala“, a to včetně jejích největších zákazníků.

Odpovědi na klíčové otázky

Ohledně první otázky se v posledních týdnech snaží největší osobnosti předpovědět úroveň poptávky, kterou generativní umělá inteligence přinese. Třeba Lisa Suová, šéfka výrobce čipů AMD, jednoho z nejvážnějších vyzyvatelů, koncem loňského roku uvedla, že trh s čipy pro umělou inteligenci dosáhne do roku 2027 hodnoty 400 miliard dolarů ročně, což je více než dvojnásobek jejího předchozího odhadu a představuje objem celého globálního trhu s čipy z roku 2019.

Se svými prognózami nezůstává pozadu ani samotný šéf společnosti Nvidia Jensen Huang, který již nějakou dobu tvrdí, že na přípravu půdy pro novou éru AI bude potřebné zrekonstruovat zařízení ve světových datových centrech v hodnotě jednoho bilionu dolarů (23,3 bilionu korun). V uplynulých týdnech si ještě přisadil a předpověděl, že celková hodnota veškerého vybavení datových center se v příštích čtyřech nebo pěti letech zvýší na plné dva biliony dolarů čili skoro 50 bilionů korun!

Nově se k čím dál početnějšímu sboru hlasů volajících po masivních investicích do všech typů infrastruktury AI včetně čipů přidal i Sam Altman, šéf společnosti OpenAI, jejíž systém ChatGPT boom umělé inteligence do jisté míry odstartoval. „Myslím, že všichni podceňují potřebu (výpočetních zdrojů pro) AI,“ řekl na akci společnosti Intel nedávno (ne)odvolávaný Altman, který nyní hledá štědré investory pro svůj vlastní podnik na výrobu čipů pro AI.

Podle Jima Tierneyho, investora do růstových akcií v Alliance Bernstein, jsme však teprve v rané fázi vývoje AI a tyto předpovědi představují pouhý odhad budoucí velikosti trhu. Výsledky Nvidie z minulých týdnů však pomohly finančníky z Wall Street ujistit, že poptávka zůstane silná přinejmenším po celý letošní i následující rok. Prognóza společnosti pro aktuální čtvrtletí výrazně předčila očekávání. Dlouhodobější předpovědi firma neposkytuje, ale její vedení uvedlo, že nabídka nových produktů pro letošek bude omezená, neboť panuje stále vysoká poptávka po stávajících čipech – zjevně tím naznačuje, že nabídka pravděpodobně letos poptávku nedožene.

Co bude AI potřebovat?

Další znamení, že zájem o čipy Nvidia bude zřejmě trvalejší, poskytl šéf firmy Huang, když prozradil, že 40 procent příjmů společnosti z datových center v posledním čtvrtletí se týkalo takzvané inference umělé inteligence – tedy aplikace modelů AI při řešení problémů, nikoli samotného trénování modelů, jež bylo hlavním zdrojem dominantního postavení Nvidie v oblasti IT. Zřejmě s tím padají letité obavy společnosti, že v oblasti inference, tedy na trhu, který dříve nevyžadoval tak výkonné procesory, by byl o její drahé čipy menší zájem. Zmírňuje se tím také strach z dopadů případného zpomalení v oboru trénování umělé inteligence v roce 2025.

Trvanlivost infrastruktury pro umělou inteligenci však stále do značné míry závisí na tom, zda koneční zákazníci této technologie – firmy doufající, že jim pomůže ke zvýšení příjmů nebo efektivity – dostanou za své peníze odpovídající hodnotu. Většina společností teprve začíná generativní AI testovat a vymýšlet, jak se vypořádají s určitými problémy technologie, například s jejími sklony „halucinovat“ nebo přinášet nepřesné výsledky. Slovy analytičky Stacy Rasgonové ze společnosti Bernstein: „Co když tato aktiva nebudou rentabilní?“

Technologický svět má totiž bohaté zkušenosti s tím, co se stane, když rea­lita nesplní očekávání. Začátkem roku 2000 se firma Cisco stala krátce nejhodnotnější společností na světě poté, co prudce vzrostla poptávka po jejích optických vláknech potřebných pro obsluhu internetového provozu.

Tato technologie však nepřinesla očekávaný okamžitý obchodní boom, což vedlo k bankrotům telekomunikačních společností a propadu ceny akcií společnosti Cisco o téměř 90 procent.

Na počátku boomu generativní umělé inteligence lze však pozorovat náznaky, že se technologické dějiny budou tentokrát odvíjet jinak. „Vlákna byla (v devadesátých letech) ukládána do země dříve, než to bylo potřeba. To není případ čipů AI, ty se nevyrábějí na sklad,“ míní Rasgonová. Poptávka po čipech pro trénování a provozování velkých jazykových modelů, tedy AI, stále značně převyšuje nabídku a řada vývojářů se snaží získat přístup k potřebnému hardwaru.

Oceňování akciovým trhem je i méně divoké nežli v počátcích internetu. Na vrcholu internetového boomu se akcie společnosti Cisco obchodovaly za přibližně 200násobek zisku. Naproti tomu akcie společnosti Nvidia se před oznámením výsledků tento týden pohybovaly kolem 32násobku zisků očekávaných v příštím roce – tento násobek zůstává v podstatě stále stejný, protože cena akcií i předpovědi řady analytiků rostly týmž tempem. Akcie Nvidie se pohybují v rámci dlouhodobého rozpětí, což je však neochrání před možnou výraznou změnou ocenění v případě, že boom infrastruktury umělé inteligence najednou skončí – nebo pokud konkurenti Nvidii doženou.

Rivalové jsou již v závěsu

Vyzyvatelů začíná přibývat. Konkurenty Nvidie se chtějí stát tři její zákazníci z řad velkých cloudových společností – Micro­soft, Amazon a Google. Všechny už dokonce navrhují své vlastní čipy. Zároveň začínají soupeři v čipovém průmyslu opožděně dohánět výkon nejpokročilejších čipů Nvidie. Kupříkladu společnost AMD již představila čip nové generace, o němž se všeobecně soudí, že je lepší než obdobný výrobek značky Nvidia.

Trh touží po větší konkurenci už jen proto, aby snížil vysoké ceny Nvidie – díky nimž si firma dokázala zvýšit hrubou zis­kovou marži z 57 na 73 procent. „Obří cloudové společnosti chtějí mít možnost volby,“ říká analytik Moorhead. „Část zakázek přenechají AMD a část Intelu. Chtějí, aby v tomhle závodu běželi tři koně,“ doplňuje k čipovým dostihům.

Boom umělé inteligence je nyní v plném proudu a zatím to vypadá, že pozice Nvidie je i nadále neotřesitelná. Například AMD si pro letošní rok stanovila cíl vyrobit čipy pro umělou inteligenci za pouhých 3,5 miliardy dolarů. A i kdyby tento cíl překonala, říká Rasgonová, její tržby z umělé inteligence budou ve srovnání s tržbami z datových center Nvidie, u nichž Wall Street očekává přiblížení se k hranici 100 miliard dolarů (2,3 bilionu korun), pořád v řádu „statistické chyby“.

Vlastní čipy vyráběné velkými cloudovými společnostmi mohou objem podnikání Nvidie snížit, neboť převezmou práci při trénování jejich vlastních modelů umělé inteligence. Dopad však bude omezený – alespoň tedy v krátkodobém horizontu. Řada zákazníků cloudových firem totiž nadále požaduje právě čipy od Nvidie. Dlouholetá práce na vytváření nástrojů usnadňujících programování čipů Nvidia pro konkrétní úlohy způsobuje setrvačnost, kterou bude těžké prolomit. I kdyby se sokům podařilo dorovnat některé jednotlivé nabídky Nvidie, ani jeden z nich nemá zdaleka takový sortiment čipů, systémů a softwarových nástrojů jako ona. Její soubor technologií vytváří výkonnou „platformu pro umělou inteligenci, kterou zákazníci nebudou chtít opustit“, míní Moorhead.

Richard Waters, Michael Acton, FT