Sankce jako katalyzátor. Minsk a Pchjongjang se sbližují

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko byl tento týden v Pchjongjangu přijat s mimořádnými poctami. Po boku Kim Čong-una přehlédl čestnou stráž a účastnil se okázalého ceremoniálu, který měl podtrhnout význam historicky první návštěvy běloruské hlavy státu v Severní Koreji.

Setkání vyústilo v podpis smlouvy o přátelství a spolupráci a deseti dílčích dohod v oblastech zemědělství, školství či zdravotnictví. Podle Lukašenka tím vztahy obou zemí vstoupily do „nové fáze rozvoje“.

Sbližování izolovaných režimů

Návštěva zapadá do širší snahy Pchjongjangu prolomit mezinárodní izolaci. Kim v posledních měsících jednal v Číně a setkal se i s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Bělorusko do této linie zapadá: stejně jako Severní Korea čelí sankcím a je úzce napojeno na Moskvu.

Obě země zároveň sdílejí zájem na obcházení mezinárodních omezení. Severní Korea podle odhadů Jižní Koreje poskytla Rusku vojenskou pomoc ve válce na Ukrajině až za 14 miliard dolarů. Bělorusko naopak umožnilo ruským silám využít své území jako nástupiště pro invazi.

Formální vztahy existují od roku 1992, dlouho však zůstávaly spíše symbolické. Oživení přišlo až v loňském roce, kdy se rozběhla série diplomatických kontaktů. Březnový summit představuje dosud nejviditelnější výsledek tohoto sbližování.

Práce v zahraničí jako zdroj deviz

Součástí severokorejské strategie je hledání finančních zdrojů v zahraničí. Dvě nové zprávy lidskoprávních organizací ukazují, že režim systematicky vysílá pracovníky do ciziny.

Podle organizace Global Rights Compliance jde o více než 100.000 lidí ve 40 zemích, což může přinášet až 500 milionů dolarů ročně. Jen v Rusku pracuje odhadem 45.000 Severokorejců, často na stavbách veřejných projektů, v režimu až šestnáctihodinových směn a s minimální odměnou.

Další studie organizace Citizens’ Alliance for North Korean Human Rights popisuje síť firem napojených na armádu a bezpečnostní složky, které v Rusku organizují pracovní programy maskované jako stipendia. Mezi lety 2023 a 2025 takto proudily desítky milionů eur, financované ruskými podniky. Část těchto prostředků má podle autorů směřovat do severokorejského jaderného a raketového programu.

Summit v Pchjongjangu tak zapadá do širší strategie režimu: kombinovat politické sbližování s partnery, ekonomické přežívání navzdory sankcím a pokračující vojenské posilování. O dalším vývoji rozhodne především hloubka spolupráce s Ruskem a ochota dalších zemí se k této ose připojit.