Vojenskou destrukci sankce zatím nedestruují

Sankce, které Západ vůči Rusku už několik dní uplatňuje, vstoupí do učebnic. Putinův režim za více než týden přišel o stovky miliard dolarů devizových rezerv, hroutí se mu největší ruské banky, Čína a půlka Asie přestává nakupovat ruskou ropu. Oligarchové se pak třesou o majetek jako nikdy. Miliony Rusů berou banky útokem v obavě z fatálního zchudnutí.

Stisknutím „finančního jaderného tlačítka“ bylo v rámci rozsáhlejšího sankčního balíčku hlavně zmrazení více než poloviny ruských devizových rezerv. Ty byly předtím čtvrté největší na světě, čítaly zhruba 640 miliard dolarů. S výjimkou zlata však představují jen účetní záznamy. Takže má-li třeba Rusko v rezervách dluhopisy německé vlády a německá vláda rozhodne, že mu je zmrazí, Rusko je tak vlastně ztrácí. Putin podcenil jednotnou odhodlanost Západu toto činit.

Posílí úloha zlata

Zmrazení rezerv ruské centrální banky ovšem nebude bez následků ani pro Západ. Je totiž třeba varováním Číně. Její ještě vyšší prioritou se teď stane odpojení vlastní ekonomiky od dolaru. Aby například, bude-li chtít napadnout Tchaj-wan, nemohl Západ zmrazit také její rezervy. Role dolaru coby rezervní měny oslabí. Naopak posílí úloha zlata: pokud ho má centrální banka ve svém sejfu, není zmrazitelné jako třeba dluhopisy.

Jinak se ale zmrazení rezerv zatím ukazuje jako nesmírně účinný nástroj, vskutku „bomba“. Zmrazení stovek mi­liard rezervních dolarů – jde o přepočet, ve skutečnosti největší část rezerv tvoří eurová aktiva – decimuje možnosti Ruska bránit rubl. Pád ruské měny byl i proto už týden od zahájení invaze na Ukrajinu trojnásobně hluboký v porovnání s tím, jenž nastal v důsledku propuknutí pandemie na jaře 2020.

A to přitom ruská centrální banka v reakci na zmrazení rezerv okamžitě masivně intervenovala na obranu rublu. Zvedla základní úrokovou sazbu z 9,5 na 20 procent, tedy nejvýše od roku 2003. Ruské firmy také dostaly přikázáno směňovat 80 procent svých devizových příjmů do rublu. Cizincům je pak zakázáno prodávat akcie ruských firem, i když moskevská burza beztak zůstala v týdnu po zavedení sankcí zavřená. Všechna tato opatření mají podporovat rubl, respektive bránit odlivu kapitálu z Ruska. Rublu přes tato opatření hrozí pokračování volného pádu. To může být nakonec fatální a Rusko nastoupí cestu k hyperinflaci.

Už v polovině minulého týdne Rusko začalo vykazovat známky platební neschopnosti, takže zamířilo k bankrotu. Trhy jeho pravděpodobnost vyčíslují až na 65 procent, nejvíce v historii. Tato procenta lze odvodit z vývoje cen pojištění proti ruské platební neschopnosti. Ta se částečně dostavila právě už minulý týden. Rusko sice vyplácelo úrok na svém dluhu, ale cizinci žádné peníze neviděli. To už znamená částečnou platební neschopnost, ať už je zdůvodněná jakkoli. Rusko tedy vážně míří ke krachu.

Ropa je pro Rusko klíčová

Další sankci Západ ani zavádět nemusel, přesto na ni došlo. Obchodníci s ropou se minulý týden vylekali, že Západ na tuto komoditu zavede embargo také. Podobné, jakému podléhá třeba íránská ropa. A protože se vylekali značně, nechtěli ruskou ropu nakupovat ani ve velké slevě. Ropa Ural se tak prodávala za historicky největší slevu oproti Brentu, a sice až takřka za 22,70 dolaru za barel. Putina situace zjevně zneklidnila. Telefonicky lobboval u vládců Saúdské Arábie i Spojených arabských emirátů, aby těžbu ropy nenavyšovali nad dohodnutý rámec. To by totiž poslalo cenu Brentu dolů, a tím pádem také i ruskou ropu ve slevě. Příjmy Kremlu by se tak dále ztenčily a možnost financovat válku na Ukrajině omezily.

Vladimir Putin dobře ví, jak moc je pro Rusko ropa důležitá. Zažil to už

v 80. letech. Tehdejší cenová válka Saúdské Arábie proti Sovětskému svazu zásadně přispěla ke zchudnutí a pádu SSSR i k pádu železné opony. Zatím ale Rijád Moskvě spíše pomáhá, těžbu totiž nenavyšuje. Až 66 procent ruské ropy se však nedaří na světových trzích prodat, protože potenciální kupci se bojí sankcí. Pokud tento stav přetrvá, do konce roku bude barel Brentu stát 185 dolarů.

Při kursu 24 korun za dolar by to znamenalo cenu benzinu a nafty na čerpacích stanicích v Česku kolem 60 korun za litr. Řada sankcí či potenciálních sankcí se tedy vrátí Západu jako bumerang. Už nyní je korunová cena ropy suverénně nejvyšší v historii. Češi by si dramaticky připlatili také za plyn, tedy i za elektřinu, čili prakticky za vše ostatní. Česko by si naplno prožilo pádivou inflaci.

Svět ovšem v důsledku sankcí rapidně ztrácí zájem nejen o ruskou ropu, ale i o cenné papíry. Akcie ruských firem, jež se obchodují na londýnské burze, přišly za uplynulé zhruba dva týdny, zejména však po zavedení zmíněných sankcí předminulý víkend, o 98 procent své tržní hodnoty. O tolik poklesl ukazatel Dow Jones Russia GDR, který měří výkonnost jedenácti ruských akciových titulů obchodovaných na londýnské burze. V Londýně se s některými ruskými akcie­mi – v rámci kótování jednoho titulu na více burzách – nadále obchodovalo i po uvedení západních sankcí. Moskevská burza ale minulý týden zůstala zavřená. Něco takového se nepřihodilo od roku 1998.

Pád ruských akcií v Londýně poskytuje určité vodítko, jak by dopadly na moskevské burze, pokud by zůstala otevřená. V Moskvě by však Rusko mělo po ruce regulatorní páky a propad svých akcií by různými opatřeními mohlo tlumit, takže by zřejmě nebyl až tak citelný jako v City.

Z 23 klíčových ruských akciových titulů se však i tak podle výpočtu Bloombergu v důsledku sankcí vypařila hodnota odpovídající v přepočtu 13,2 bi­lionu korun. Během pár dní se tedy z ruských akcií ztratila hodnota odpovídající hrubému domácímu produktu Česka za dva a čtvrt roku. Sberbank v pár dnech ztratila 98 procent tržní hodnoty, Gazprom taktéž, Lukoil dokonce 99 procent.

Tlak na oligarchy

Akcie s prakticky nulovou hodnotou jsou klíčovou příčinou hroucení majetku řady ruských oligarchů. Těm je navíc ještě v rámci sankcí zabavován majetek. Minulý týden německé úřady zabavily oligarchovi Ališeru Usmanovovi jeho superjachtu Dilbar (za 13,7 miliardy korun), největší na světě. Putin mu asi zapomněl dát „echo“. Superjachta Graceful, s níž je ruský prezident spojován, „přeparkovala“ z Hamburku do Kaliningradu už 7. února, a to docela narychlo, aniž by byla dokončena její oprava. Francouzští celníci zase na Azurovém pobřeží zabavili jach­tu Putinově pravé ruce Igoru Sečinovi, dlouholetému šéfovi Rosněfti. Z přístavu měla narychlo vyplout, ale už to nestihla. Je evidentní, že oligarchové nebyli na tak rychlý postup Západu vůči jejich majetku připraveni.

Není tedy divu, že jim tečou nervy. Prvním, který to nevydržel, je Vagit Alekperov, šéf Lukoilu. Tato společnost se ve čtvrtek stala prvním velkým ruským podnikem, který vyzývá k ukončení bojů na Ukrajině. Alekperov v důsledku války a sankcí letos přišel o 17,5 miliardy dolarů, tedy o 408 miliard korun.

Zatím se však nezdá, že by cokoli mohlo s Putinem „hnout“. Ani sankce Západu, ani související ekonomický rozvrat Ruska, ani rapidní chudnutí oligarchů a jejich tekoucí nervy a apely. Lze říct, že zatímco Rusko vojensky destruuje Ukrajinu, svět hospodářsky destruuje Rusko. Jenže vojenská destrukce tím zatím bohužel nekončí.

Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank