Úžina se zužuje: Evropa přepisuje logistické trasy

Válka proti Íránu začíná zásadně narušovat globální dodavatelské řetězce. Klíčové logistické uzly v Perském zálivu, dosud využívané jako překladiště pro zboží z Asie, jsou nyní jen omezeně funkční. Studie institucí ASCII, CSH a TU Delft odhaduje, že dlouhodobá blokáda by mohla snížit objem světového obchodu až o 400 miliard eur ročně.

Podle autora studie Petera Klimeka by dopady nezasáhly jen energetické trhy, ale i široké spektrum průmyslových dodavatelských řetězců. Pro evropské firmy byly přitom přístavy jako Jebel Ali či letiště v Dubaji a Dauhá důležitými tranzitními body pro dovoz z Asie.

Firmy sází na monitoring a rychlé přesměrování

Evropské logistické koncerny se podle vlastních vyjádření opírají o zkušenosti z pandemie a války na Ukrajině. Švýcarská společnost Kühne+Nagel patří mezi průkopníky digitálního řízení přeprav. Její platforma Seaexplorer sleduje v reálném čase přibližně 150 tisíc námořních spojení a umožňuje rychle hledat alternativní trasy při výpadcích.

U citlivých zásilek, například léčiv, firma nasazuje nepřetržité sledování. Tým v Kostarice monitoruje globální přepravu a upozorňuje na zpoždění či narušení chladicího řetězce. Na základě těchto dat rozhodují specialisté ve více než stovce logistických center o dalším postupu.

Podobně postupuje i DHL, která koordinuje krizové řízení ze své centrály v Bonnu. Detaily firma nezveřejňuje, potvrzuje však, že kapacity krizových týmů zůstávají stabilní. V reakci na aktuální situaci například přesunula letadla z Bahrajnu při krátkém otevření vzdušného prostoru a hledá nové kombinace tras.

Léky a čipy ukazují slabiny systému

Zvláštní výzvu představuje přeprava farmaceutických produktů. Ty jsou často distribuovány z Indie přes Spojené arabské emiráty, jejichž letecké kapacity byly po vypuknutí konfliktu výrazně omezeny. Podle Kühne+Nagel chybí stále zhruba devět procent běžné kapacity.

Přesměrování těchto zásilek komplikuje nutnost certifikace dopravců. Firmy proto využívají pozemní dopravu do dostupných letišť v Ománu či Saúdské Arábii nebo volí delší trasy přes Singapur a Čínu. Někteří zákazníci se navíc regionu zcela vyhýbají.

Podobná opatření se týkají i dalších citlivých segmentů, například přepravy mikročipů, kde je klíčová bezpečnost a přesné načasování.

Náklady rostou, alternativy se rozšiřují

Rejdaři i logistické firmy současně hledají nové trasy. Francouzská společnost CMA CGM posiluje využití saúdského přístavu Džidda a buduje pozemní koridory napříč regionem, aby obešla úžinu Hormuz.

Tyto změny však mají přímý dopad na cenu přepravy. „Transportní náklady momentálně výrazně rostou,“ říká Mathias Dollak z logistické agentury 4PL Central Station. Firma v některých případech objednává zboží znovu a doručuje ho alternativními trasami, včetně železnice nebo letecké dopravy, která je násobně dražší.

DHL i další hráči zároveň posilují silniční dopravu a budují kombinované logistické sítě propojující přístavy, letiště a průmyslové zóny. Význam získávají i železniční projekty, například spojení mezi Abú Dhabí a Saúdskou Arábií.

Do řešení se zapojují i místní provozovatelé infrastruktury, včetně státní skupiny AD Ports. Ta využívá pozemní koridory a železnici k odklonu kontejnerů z blokovaných přístavů.

Situace tak podle šéfa logistické divize AD Ports Jochena Thewese „testuje odolnost celého systému“. Otevřené zůstává, jak dlouho budou firmy schopny absorbovat vyšší náklady a zda se alternativní trasy stanou trvalou součástí globální logistiky.