Závody v moderních technologiích
Čína rychle zvyšuje digitální konkurenceschopnost, USA zaostávají, Česko na chvostu Evropy.
Koronavirová pandemie potvrdila důležitost digitálních technologií. Společnosti s tímto obchodním modelem zvládly uzavírky ekonomiky bez výrazné ztráty tržeb, nebo dokonce své obraty zvýšily. Schopnost zemí zavádět moderní technologie srovnává v září zveřejněná studie Digital Riser 2021 Evropského centra pro digitální konkurenceschopnost (ECDC).
Studie analyzuje změny ve schopnosti používat moderní technologie u 140 zemí světa ze dvou hlavních pohledů. Zaprvé ekosystému (sem zahrnuje například dostupnost rizikového kapitálu, náklady a čas na zahájení podnikání či schopnosti absolventů). A zadruhé mentality (zde sleduje zejména digitální dovednosti populace, počet předplatných mobilního širokopásmového připojení či schopnosti firem osvojovat si přelomové technologie).
Překvapivá zjištění
Studie srovnává změny digitální konkurenceschopnosti zemí za uplynulé tři roky dle regionů a hlavních ekonomických uskupení. Sleduje tedy spíše především rychlost přijímání digitálních technologií než jejich aktuální úroveň využití. Například mezi sedmičkou nejvyspělejších států světa známých pod označením G7 digitální konkurenceschopnost nejrychleji zvyšuje Kanada, druhá je Itálie a třetí Francie, USA jsou až na čtvrtém místě.
Výrazně hůře si vedly mezi státy G20, kde se na první příčce umístila Čína následovaná Saúdskou Arábií a Brazílií, z vyspělých zemí Kanada dosáhla až na sedmou příčku a USA skončily až čtrnácté. Příčiny tohoto pořadí jsou dle ECDC zřejmé, úspěšné státy si stanovují ambiciózní cíle digitální transformace.
Například Čína přišla s iniciativou Made in China 2025, která definuje
a podporuje deset klíčových odvětví, ve kterých se „říše středu“ chce stát světovým lídrem – patří mezi ně i informační technologie a robotika. Do programu hodlá investovat tři sta miliard dolarů.
Kanadskou pozici zase silně podpořil Plán inovací a dovedností. Jeho součástí je Strategický inovační fond, který v zemi vytvořil více než
70 tisíc pracovních míst a podpořil investice v celkové výši 45 miliard dolarů.
Obdobně například Itálie spustila projekt Republica Digitale, jenž zahrnuje Národní koalici pro digitální dovednosti a zaměstnání či speciální fondy s počátečním kapitálem více než jedna miliarda eur. Jejich cílem je podporovat startupy a inovace včetně těch v oblasti blockchainu, umělé inteligence a internetu věcí.
Studie nabízí zajímavý pohled i na region Evropy a Severní Ameriky. Zde si nejlépe vedla Litva, která spustila plán digitalizace průmyslu na období let 2019 až 2030. Navíc se její vláda rozhodla vytvořit atraktivní prostředí pro talentované profesionály ze zahraničí a již předloni pro ně spustila program Startup Employee Visa.
Dvojkou regionálního žebříčku se stalo překvapivě Maďarsko, které rovněž přišlo s odvážnými záměry: do roku 2030 má být 95 procent domácností pokryto gigabitovou sítí a podíl Maďarů ve věku 16 až 74 let nepoužívajících internet klesnout pod dvě procenta. Navíc již od roku 2018 musejí všechny státní instituce nabízet své služby výhradně online.
Jak dopadlo Česko? Zjištění rozhodně nepotěší. V regionálním evropsko-severoamerickém žebříčku se umístilo na třetím místě od konce, hůř je na tom jen Albánie a Německo. Za svými konkurenty zaostávalo jak ve zlepšování podnikatelského ekosystému, tak v přístupu k moderním technologiím. Další smutnou zprávou je, že se oproti loňsku zhoršilo, ve studii za rok 2020 bylo totiž „jen“ páté nejhorší v uvedeném regionu.
