Zlato pod tlakem. Výprodej nebo změna trendu?

Uprostřed největší energetické krize od roku 2022 cena zlata klesá. Ve středu odepsala zhruba tři procenta a vrátila se pod 5 000 dolarů za unci, přestože je kov tradičně považován za bezpečný přístav v časech geopolitických otřesů.

Právě to část investorů zaskočilo. V meziročním srovnání je zlato stále asi 12 procent v plusu, aktuální pokles ale vyvolal otázku, zda v nynější krizi skutečně plní roli ochrany. Pohled na dění na trhu naznačuje, že ano – jen jinak, než investoři v první chvíli čekali.

Když trhy potřebují hotovost

Válka s Íránem a blokáda Hormuzského průlivu vyvolaly propad akciových trhů po celém světě. Pod tlak se dostali zejména investoři, kteří nakupovali akcie na úvěr a nyní čelí výzvám k doplnění zajištění, takzvaným margin callům.

V takové situaci potřebují rychle získat hotovost nebo likvidní aktiva. A právě tehdy často prodávají zlato. Důvod je prostý: trh se zlatem je velmi likvidní a kov lze rychle zpeněžit. Podle Suki Cooperové, šéfky výzkumu komodit ve Standard Chartered, je zlato při vysokém tržním stresu „často jedním z prvních aktiv, o kterých investoři uvažují – zvlášť pokud předtím dobře rostlo“.

Podobný vývoj byl vidět už loni v dubnu po takzvaném Liberation Day, kdy americký prezident Donald Trump zavedl cla vůči řadě zemí. I tehdy zlato nejprve ztratilo asi pět procent.

Známý vzorec z předchozích krizí

Krátce před vypuknutím války naopak správci aktiv do zlata výrazně přikupovali. Ukazují to data World Gold Council o zlatem krytých ETF, hlavním investičním nástroji institucionálních investorů. V lednu do nich přiteklo čistě 120 tun zlata, v únoru příliv pokračoval. V březnu se ale trend zřejmě obrací: poprvé od května 2025 by z fondů mohlo více peněz odtéct, než do nich přijít.

Na trhu se tak opakuje známý vzorec z geopolitických krizí: při vypuknutí konfliktu cena zlata roste, poté část zisků odevzdává. Stejně tomu bylo i po ruském útoku na Ukrajinu v roce 2022. Zlato tehdy nejprve přidalo asi 15 procent, později ale o podobný rozsah kleslo. Tehdy sehrála klíčovou roli měnová politika americké centrální banky.

Vyšší sazby jsou protivítr, ne konec příběhu

Vyšší úrokové sazby bývají pro zlato nepříznivé. Kov nenese průběžný výnos, a v prostředí vyšších sazeb proto ztrácí část atraktivity ve srovnání s dluhopisy nebo hotovostními produkty.

Právě to se nyní znovu vrací do hry. Trh kvůli válce počítá s dražší energií a vyšší inflací, a proto už nečeká dvě snížení sazeb amerického Fedu, s nimiž dříve počítal. To je pro cenu zlata krátkodobě negativní faktor.

Zároveň ale v posledních dvou letech vazba mezi sazbami a zlatem oslabila. Část investorů přesouvala portfolia z dluhopisů do drahých kovů, protože ztratila důvěru ve fiskální stabilitu vyspělých zemí včetně USA. Na trhu se pro tuto strategii vžil pojem „debasement trade“.

Další vývoj tak nebude záviset jen na sazbách, ale i na tom, jak dlouho konflikt potrvá a jak silně zasáhne americkou ekonomiku. Válka podle analytiků zřejmě zvýší veřejné výdaje a může prohloubit kombinaci slabšího růstu a vysoké inflace, tedy stagflaci. To bývá pro zlato příznivé prostředí.

„Čím déle bude konflikt mezi USA a Íránem trvat, tím vyšší bude riziko negativních hospodářských dopadů, což by mělo podporovat poptávku po zlatě jako zajištění,“ uvedl v komentáři investiční ředitel UBS Mark Haefele. UBS proto dál počítá s novými rekordy a drží cílový výhled až 6 200 dolarů za unci. Podobně argumentují i analytici poradenské společnosti Metals Focus, podle nichž válka dlouhodobě posílí investiční logiku zlata bez ohledu na její výsledek.