Americká bankovní krize zatím neskončila

O bankovní krizi se už sice v médiích tolik nepíše, ale stále trvá a ještě dlou­ho bude. Problémy, které způsobily krach dvou amerických regionálních bank, Silicon Valley Bank (SVB) a First Republic Bank (FRB), jsou totiž stále aktuál­ní. A je jen otázkou času, kdy zkrachují další bankovní domy a kdy tato krize dorazí do Evropy, protože ta má stejné problémy. Pády obou zmíněných bank mají specifické příčiny, ale i jednu univerzální – ztrátu důvěry, která se projeví runem, kdy se klienti vrhnou na svou banku a snaží se z ní stáhnout vklady.

Příběh SVB začal letos 8. března, kdy se na elektronické burze Nasdaq vymě­nilo 835 tisíc jejích akcií v ceně 264 až 271 dolarů. Ve stejný den ratingová agentura Moody’s snížila hodnocení SVB o dva stupně, navíc s negativním výhledem. Následující den, 9. března, akcie SVB drasticky poklesly. Jejich cena zakončila obchodování na 106 dolarech, což byla denní ztráta okolo 60 procent. Majitele změnilo 39 milionů akcií a banka se dostala pod tlak.

Na začátku byl run na SVB, když z ní klienti začali stahovat peníze, a aby dostála závazkům, musela prodat svá nejlepší aktiva. Do této chvíle nic nového. Banka, která se dostane pod tlak a chybí jí likvidita, musí prodat aktiva. Zde však přichází specifikum současné krize. SVB byla pro tento případ zajištěna americkými federálními dluhopisy. Ty patří mezi nejstabilnější, protože málokdo předpokládá, že by USA nesplnily své závazky. A pokud by to nastalo, svět, jak ho známe, by prakticky skončil.

Cena těchto dluhopisů však kvůli rychlému zvyšování sazeb klesá. Kdyby je SVB je nechala dojít až do konce splatnosti, nic by se v podstatě nestalo, ale musela je prodat. Účetně byly vedeny jako nerealizovatelná ztráta, která se však nyní realizovala. SVB prodala 21 miliard dluhopisů, čímž ztratila 1,8 miliardy dolarů, což pro ni bylo smrtící. Americká vláda přispěchala na pomoc a s centrální bankou Fed zabránily dominovému efektu, především ochránily vklady střadatelů. Pomoc SVB měla i politické pozadí – stejně jako mnoho firem ze Silicon Valley podporuje demokraty. SVB převzala jiná banka, First Citizens BancShares, a její britské pobočky koupila banka HSBC za jednu libru.

Příběh First Republic Bank byl podobný, pouze šlo o větší banku. Za první letošní čtvrtletí z ní klienti vybrali více než 100 miliard dolarů, přes 45 procent vkladů. Následoval ztrátový prodej aktiv a než mohli klienti dostat peníze nazpět, spolkla FRB banka JP Morgan. Ta se tím dostala do svízelné situace, protože kvůli této fúzi nyní spravuje více než deset procent vkladů Američanů. V případě záchrany finančního systému, musel jít antimonopolní zákon stranou. Pokud zkrachuje další regionální banka, JP Morgan už jí nebude moci pomoci, ledaže by se tento zákon změnil.

Poražení a vítězové

V tomto stadiu lze udělat první součet zisků a ztrát. Nejvíc tratili akcionáři obou zkrachovalých bank, protože cena většiny jejich akcií klesla na nulu, v případě ostatních regionální bank pak o 50 i více procent. Kdo do nich investoval před bankovní krizí, má nyní velkou ztrátu. Mohou však slavit investoři, kteří spekulovali na jejich pokles. Šéfové amerických bank vyzývají k zákazu těchto spekulací, přičemž platí, že když nastanou, je pozdě. To se potvrdilo u regionálních bank.

Dalším vítězem jsou velké banky. Nákup FRB byl pro JP Morgan obchodem století. Na rozdíl od krize v roce 2008, kdy byly banky plné toxických aktiv, je hospodaření regionálních bank zdravé a možná příliš konzervativní. Hlavní příčinou je rychlý růst amerických sazeb, který znehodnotil staré dluhopisy. Banky se jich měly zbavovat rychleji, a tím ztrátu více časově rozprostřít. Proto bankovní krize neskončila. A skončí, až se na trh vrátí levné peníze.

Na obrat měnové politiky Fedu se spekuluje od podzimu, ale zatím nenastal a všichni, kdo na něho sázeli, přišli o velké peníze. Dnes jsou investoři opatrnější a víc naslouchají šéfovi Fedu Jeromu Powellovi. Ten však přišel se špatnou zprávou. Ve světě, kde je vše nejisté, má jednu jistotu – sazby neklesnou následujících šest měsíců, minimálně do konce roku tedy poroste tlak na banky. Kdo ho neustojí, skončí. V USA je mnoho adeptů. Agentura Moody’s snížila rating jedenácti regionálním bankám kvůli vysokým úrokovým sazbám, například PacWest Bancorp, First Horizon National, Comerica, Western Alliance Bancorporation či Zions Bancorporation, přičemž všechny mají stejné problémy – vysoký pokles cen akcií, odliv vkladů deset a více procent za čtvrtletí a negativní výhled, co se týká zisků.

Úrokové sazby škodí fungování bank. Léta byly zvyklé na nízké, což znamenalo hodně půjček na relativně nízký úrok a malé úročení vkladů. Když nyní americké banky půjčují na vysoký úrok, musejí si být jisté, že ho dlužník dokáže splácet. V době zpřísňování měnové politiky je však jen málo těch, kterých se toto zpřísňování nedotkne a budou mít vysoké příjmy. Každý bojuje s inflací, jež značně ubírá finanční prostředky na splácení úroků. Půjčky se stávají nedostupnými.

Ani s vklady to nemají regionální banky snadné. Otázkou je, kam mizí peníze, které si klienti vyberou. Například po pádu SVB rostl bitcoin, a jelikož tato banka měla mezi svými klienty především zástupce kalifornských startupů, lze spekulovat, že si z vybraných prostředků nakoupili tuto kryptoměnu. Po pádu FRB se tento jev neopakoval. Problém s výběry je spojený s možností získat lepší úročení za vklady. Většina velkých amerických bank nabízí úroky okolo jednoho procenta, což je při sazbě 5,25 procenta na dolaru málo.

Změnit banku a vybrat si peníze je v současnosti záležitostí několika kliknutí na chytrém telefonu. Bankovní run změnil povahu. Už není záležitostí houfu lidí před vchodem do banky, ale po celém světě rozptýlených klientů, kteří se dívají do svých chytrých telefonů. Na odlivu peněz se podílel i Apple, který nedávno spustil službu, jež úročí vklady 4,15 procenta. To je o dost víc než většina bank. Ti nejvíc finančně gramotní klienti si navíc mohou koupit burzovně obchodované fondy, které ukládají peníze u centrální banky na velmi krátkou dobu. Jejich úroky se blíží sazbám centrál­ních bank.

Evropa a Česko

Z velké části stojí za odlivem peněz z bank klienti, kteří mají na účtu více než 250 tisíc dolarů, čemuž odpovídá pojištění vkladů. Tím, že sníží svůj vklad pod tuto částku a peníze převedou jinam, se chrání před případným krachem banky. Důležité je, že nejde o rušení účtů, ale jen o snižování vkladů. Proto banky v budoucnu mohou obnovit důvěru svých klien­tů. Jak udělat, aby vrátili své peníze? Zvýšením úroků u vkladů. To sice sníží zisky bank, ale odvrátí jejich krach.

Regionální banky získají čas a přežijí následujících šest měsíců, kdy Fed sazby snižovat nebude. Zde se otvírá obrovský prostor pro spekulace, protože cena akcií amerických bank je dnes výprodejová. V prvním čtvrtletí Warren Buffett neodolal a nakoupil 9,9 milionu akcií Capital One Financial Corporation. Ještě víc věří bankám investor Michael Burry, který si pořídil akcie několika regionálních, například PacWest Bancorp nebo First Republic Bank. Vývoj v USA nyní závisí na trhu práce. Neporoste-li v následujících měsících výrazně nezaměstnanost, americká ekonomika se vyrovná jak s bankovní krizí, tak se zvyšováním sazeb.

V Evropě sice bankovní krize dosud nenastala, ale to neznamená, že se jí vyhne. Hlavní příčinou je rychlost zvyšování sazeb a jejich výše. Problémy bank v USA začaly, když sazba dosáhla čtyř procent. Evropa tak daleko není. Právě tuto sazbu mnozí považují za konečnou Evropské centrální banky pro letošní boj s inflací. I tempo růstu sazeb je v případě eura o trochu o pomalejší než u dolaru. Pro evropské banky jsou zatím mnohem větším riskem ztráty způsobené investicemi do amerických regionálních bank. Pokud budou ve ztrátě, mohou se dočkat odlivu klientů. U těch, jako je Deutsche Bank, jsou problémem ztráty nejen z dluhopisů, ale i to, že jsou vázané spíše na světové finanční trhy. Dokud ty se budou držet, nebudou ani evropské banky muset uzavírat ztrátové pozice.

V Česku je díky konzervativnímu fungování bank situace dobrá. Bez velkých problémů zatím zvládly loňské rychlé zvýšení sazeb na sedm procent. I kdyby ČNB změnila názor a začala je zvyšovat, nepůjde o velký růst. Díky malému trhu a velké konkurenci proběhlo zvýšení úroků u vkladů dobře. Banky postupně dorovnávaly nabídky, a proto klienti neměli důvod je měnit. Jedinou novinkou byla možnost otevřít si účet u slovenské Všeobecné úverové banky, jež nabízí výhodné jednodenní úročení a nejvyšší sazbu. Aby však její český klient dosáhl úročení bez slovenské srážky daně, musí si vyřídit daňový domicil a zdanit úroky v daňovém přiznání. Tuto nabídku proto využijí jen ti, kteří se úředního martyria nebojí.

V každém případě ani Všeobecná úvěrová banka nevyvolala na českém trhu odliv finančních prostředků. Pokud tuzemským bankám něco hrozí, pak nesplacené úvěry, ale i v tom jsou Češi vzorní. Platí zde totéž, co v USA: pokud nezaměstnanost neporoste, bankovní odvětví se udrží.