
Emisní trh povoluje. Brusel hledá rovnováhu
Evropská komise upravuje pravidla emisního obchodování. Reaguje na tlak průmyslu i krize, aniž by systém zásadně měnila.
Evropská komise plánuje zmírnit parametry systému obchodování s emisemi (ETS), který je klíčovým nástrojem klimatické politiky EU. Podle informací z Bruselu chce vyjít vstříc zejména chemickému průmyslu a zároveň upravit mechanismus regulace trhu s emisními povolenkami.
Změny má ve středu představit předsedkyně Komise Ursula von der Leyen. Signály o ústupcích zazněly už na březnovém summitu EU. Návrh přichází ve chvíli, kdy tlak ze strany průmyslu i členských států sílí.
Úprava pravidel přidělování
Jádrem změn je úprava tzv. benchmarků, tedy referenčních hodnot, podle nichž se firmám přidělují bezplatné emisní povolenky. Ty mají kompenzovat konkurenční nevýhody vůči regionům, kde podobné náklady neexistují.
Komise je přitom legislativně vázána benchmarky zpřísňovat. Podle informací z jejího okolí však nyní zvolí „co nejmírnější“ variantu. Nejvíce z toho má těžit chemický sektor.
Právě ten v posledních měsících upozorňuje na rostoucí nákladovou zátěž. Šéf BASF Markus Kamieth varoval, že další zpřísnění nelze „rozumně vysvětlit“ vzhledem k situaci odvětví. Podobně europoslanec Peter Liese zdůrazňuje, že Komise má prostor pro uvážení a měla by jej využít ve prospěch průmyslu.
Stabilizační rezerva bez rušení povolenek
Druhou změnou je zásah do tzv. tržní stabilizační rezervy (MSR), která od roku 2019 reguluje přebytek povolenek na trhu. Komise chce nově zastavit jejich rušení.
Podle Liesea by úplné zrušení mazání povolenek vyslalo průmyslu silný signál a mohlo by projít i zrychleným legislativním řízením. Think tank Epico krok interpretuje jako snahu tlumit cenové výkyvy, aniž by se systém zásadně oslabil.
Tlak průmyslu i geopolitika
Ústup Komise odráží širší kontext. Evropský průmysl čelí kombinaci obchodních napětí, levnější konkurence z Asie a nové energetické nejistoty spojené s konfliktem na Blízkém východě. Energeticky náročná chemie patří k nejvíce zasaženým odvětvím.
Podle německého svazu chemického průmyslu se zhoršují jak aktuální podmínky, tak exportní očekávání. Rostoucí ceny energií a surovin zvyšují náklady, zatímco poptávka zůstává slabá.
Šéf Evonik Christian Kullmann ještě loni varoval, že ETS ohrožuje v Německu až 200 tisíc pracovních míst. Nyní však spolu s Liesem prosazuje spíše reformu než zrušení systému: „Musíme jednat pragmaticky a hledat chytré kompromisy.“
Podle interních výpočtů BASF by bez úprav mohly náklady do konce příští dekády dosáhnout téměř miliardy eur, což by dále oslabilo konkurenceschopnost vůči USA a Asii.
Další postup je již vymezen: během čtyř týdnů proběhne konzultace k benchmarkům, následně návrh posoudí expertní klimatický výbor. Nová pravidla mají platit zpětně pro letošní přidělování povolenek. O finální podobě tak rozhodne kombinace Komise, členských států a Evropského parlamentu.


