
Břidličná může vyhrát bitvu o větrníky. Ale také přijít o desítky milionů
Zastupitelstvo Břidličné minulou středu odmítlo vyhlásit místní referendum o výstavbě větrných elektráren. Důvod byl jednoduchý: už několik let platná plánovací smlouva, zavádějící informace od iniciátorů petice a hrozící náklady pro město.
Spor teď putuje ke Krajskému soudu v Ostravě, který může – pokud přípravný výbor prokáže splnění zákonných podmínek – referendum vyhlásit sám místo zastupitelstva. Na tomto postupu není nic mimořádného, zákon o místním referendu s ním pro takový případ přímo počítá.
Mimořádný je ale fakt, co skutečně stojí v sázce. Projekt větrných elektráren u Břidličné totiž není žádný čerstvý nápad, který by se dal jednoduše smazat, zastavit nebo otočit, což agitátoři za referendum ve své kampani spíše zamlčovali. Obecní zastupitelstvo schválilo záměr výstavby již v prosinci roku 2023 a v červenci roku 2024 podepsalo s investory smlouvy o jeho realizaci. Součástí dohody měla být podle informací, které zazněly na jednání zastupitelstva, i záloha ve výši 10 milionů korun, kterou obec od investorů obdržela. Pokud by referendum nakonec výstavbu zastavilo, nešlo by tedy o zrušení plánu na papíře, ale o vypovězení podepsaných a rozjetých smluv. Formálně referendum po zastupitelstvu žádá, aby přestalo plnit své smluvní závazky – tedy pravý opak toho, co platné smlouvy předpokládají.
A to něco stojí. Podle odhadů by zrušení projektu mohlo městu způsobit ztráty v řádu stovek milionů korun, spočívající v ušlém příjmu města, náhradách škody a vrácení již čerpaných prostředků. Přesná částka se bude odvíjet od fáze, ve které by se smlouvy vypovídaly, jedno je ale jasné už teď: podobné spory obecní rozpočet dokážou zatížit na řadu let dopředu.
Podobné dilema – souhlas zastupitelstva a podpis smluv a teprve následně zformovaný organizovaný odpor – přitom není v Česku ojedinělé. Pro obec i investora je to nepříjemná situace: širší veřejná diskuse, která měla proběhnout před podpisem smluv, se najednou vede až po něm, a to už za mnohem vyšší cenu.
Větrné elektrárny stejně jako domovy seniorů
Že nejde jen o větrné elektrárny, ale o obecnou problematiku obecních referend, ukazuje čerstvý případ z Horní Lidče na Zlínsku. Tamní zastupitelstvo v červenci 2024 podepsalo smlouvu se stavební firmou Zlínstav na výstavbu domova pro seniory za 130 milionů korun, financovaného převážně z dotací (80 milionů od státu, 36 milionů od kraje, 15 milionů od svazku obcí). O necelé dva měsíce později soud nařídil vypsání referenda, které koncem září 2024 dopadlo jasně proti stavbě. Starosta Josef Tkadlec nejprve deklaroval, že výsledek referenda bude respektovat, zastupitelstvo ale po zvážení právních rozborů nakonec rozhodlo ve stavbě pokračovat – zrušení podepsané smlouvy by obec podle odhadů vyšlo na desítky milionů korun na sankcích, firma Zlínstav totiž odmítala brát referendum jako důvod k výpovědi. Úředník ministerstva vnitra Miroslav Veselý dokonce upozornil, že civilní odpovědnost za případnou škodu by mohli nést i jednotliví zastupitelé, kteří pro smlouvu hlasovali. Navzdory jasnému referendovému verdiktu tak stavba pokračovala dál a domov pro seniory byl letos v červnu slavnostně otevřen veřejnosti – i přes drtivé referendum nakonec zvítězily podepsané smlouvy, ne vůle voličů.
Pravda v obecních referendech umírá jako první
Důležitým faktorem vzniku petice za vyhlášení referenda v Břidličné je i otázka transparentního informování veřejnosti. Jak ukázalo poslední veřejné jednání zastupitelstva, iniciátoři petice informace o tom, že město Břidličná projekt připravuje už dva roky a je vázáno platnými smlouvami, při sběru podpisů spíše zamlčeli. Zda úmyslně, nebo omylem, můžeme jen hádat. Větrné elektrárny v okolí Břidličné pravděpodobně vzniknou tak jako tak, pokud ne přímo v katastru obce, tak na okrajích sousedních katastrů. Místní obyvatelé tak vedle škod, které městu v případě zmaru projektu vzniknou, těžko dosáhnou obecného požadavku nemít větrné elektrárny v dohledu.


