
Evropská města žádají zákaz cigaretových filtrů. Výrobci se brání
Radnice napříč Evropou požadují unijní zákaz cigaretových filtrů kvůli odpadu. Výrobci namítají, že filtry snižují vystavení některým škodlivinám.
Velká evropská města vyzývají Evropskou unii, aby zakázala prodej cigaret s filtry. Podle jejich představitelů jsou nedopalky s plastovými filtry nejrozšířenějším druhem odpadků v ulicích a filtr přitom kuřákům nepřináší zdravotní prospěch. K iniciativě No (Plastic) Filter, kterou zahájil nizozemský Haag, se připojily mimo jiné Brusel, Mnichov, Dublin a Janov.
Kampaň podporuje nizozemská vláda, vodohospodářské instituce i ekologické organizace. Zapojila se do ní také česká města a další samosprávy v Belgii, Německu, Maďarsku a Litvě. Účastníci tvrdí, že dosavadní evropská pravidla rozšířené odpovědnosti výrobců, podle nichž tabákové společnosti přispívají na úklid, znečištění neomezila. Požadují proto celoevropský zákaz cigaretových filtrů.
Dvě cesty k unijnímu zákazu
Načasování kampaně souvisí s revizí dvou evropských předpisů. Při úpravě směrnice o tabákových výrobcích by podle radnic mohlo dojít k zákazu filtrů jako takových. Pokud by tato cesta neuspěla, nabízí se omezení plastových součástí filtrů při připravované revizi směrnice o jednorázových plastech. Pro obce by však druhá varianta byla jen částečným řešením.
Rozsah problému dokládá Brusel. „Cigaretové nedopalky představují ohromujících 30 procent veškerého odpadu v ulicích města,“ uvedl radní odpovědný za čistotu Anas Ben Abdelmoumen. Podle něj nejen znehodnocují veřejný prostor, ale také mimořádně zatěžují úklidové čety. Haag odhaduje roční náklady na úklid nedopalků na přibližně dva miliony eur.
Světová zdravotnická organizace podporuje zákaz či postupné vyřazení filtrů, protože podle ní nemají zdravotní přínos. Karl Beerenfenger z nizozemské organizace Fair Resource Foundation, který kampaň vede, poukazuje na toxické znečištění a náklady pro města i celou společnost. Filtr podle něj kouření nezmírňuje a vzbuzuje mylný pocit bezpečí. Označuje jej za klamavý výrobek, který se na trh vůbec neměl dostat.
Tabákové společnosti argumentaci zpochybňují. „Bezpečná cigareta neexistuje, s filtrem ani bez něj,“ připustil Nathan Jones, vedoucí strategie pro regulaci EU ve společnosti British American Tobacco. Podle něj ale výzkumy ukazují, že filtry omezují vystavení určitým toxickým látkám a pomáhají výrobcům dodržovat evropské limity emisí z cigaret. Firma by prý použila dostupnou alternativu, která by fungovala ve velkém měřítku, žádná však podle něj neexistuje. Jones odkázal na tři studie naznačující, že filtry mohou některá zdravotní rizika kouření zmírňovat.
Spor o materiál a náklady
Většina cigaretových filtrů se vyrábí z acetátu celulózy, plastu rostlinného původu, který se v přírodě obtížně rozkládá. Biologicky rozložitelné alternativy existují, nejsou však široce využívané. Výrobci prosazují, aby byl acetát celulózy klasifikován jako udržitelný a biologicky rozložitelný materiál, a vypadl tak z působnosti směrnice o jednorázových plastech.
Oborové sdružení Tobacco Europe odmítá možnost, že by Komise omezila plastové filtry. Místo toho žádá osvětu, důslednější vymáhání pravidel proti odhazování odpadků a přiměřené uplatňování odpovědnosti výrobců. Současně chce zachovat prostor pro inovace, které by časem přinesly použitelné náhrady.
Brusel i Haag ale považují zákaz samotného plastu za nedostatečný. „Povolení neplastových alternativ vytváří nebezpečnou mezeru,“ varuje Abdelmoumen. Podle něj by výrobci mohli nasadit nové materiály, které by neodpovídaly technické definici plastu, přesto by byly podobně škodlivé, v prostředí přetrvávaly a dál komplikovaly úklid.
Místostarostka Haagu Isabelle Broeders proto požaduje zákaz všech cigaretových filtrů bez ohledu na použitý materiál. Revizi pravidel pro tabákové výrobky pokládá za příležitost, jak toho dosáhnout. Nizozemská vláda je zatím zdrženlivější: přednost dává postupu proti plastům v rámci směrnice o jednorázových plastech. Pokud by tato možnost selhala, připouští zásah prostřednictvím tabákové legislativy.
Zdravotní přínos pod palbou kritiky
Spor se nevede pouze o odpad, ale i o to, zda filtry skutečně chrání zdraví. Yogi Hendlin, odborník na životní prostředí a veřejné zdraví z Rotterdamské Erasmovy univerzity, je přirovnává k nástavci na konci cigarety, o němž si kuřáci myslí, že zachytí nejškodlivější složky kouře. Podle něj jde především o kosmetický efekt, který vyvolává zdání bezpečnějšího kouření.
Hendlin tvrdí, že filtry neposkytují zdravotní výhodu, a odkazuje také na výzkum spojující jejich používání se zvýšeným rizikem rakoviny plic. Připomíná rovněž americký soudní případ z roku 2006, v němž soud dospěl k závěru, že tabákové firmy klamaly zákazníky propagací cigaret označovaných jako „light“ nebo s nízkým obsahem dehtu jako méně škodlivých.
O dalším postupu rozhodne výsledek revizí obou unijních směrnic. Zatímco města usilují o odstranění filtrů ze všech cigaret, tabákový průmysl prosazuje zachování filtrů a omezení nepořádku prostřednictvím nynějších pravidel. Nizozemská vláda ponechává otevřené obě legislativní cesty.


