generali euro

Počasí dopadá na byznys stále drtivěji. Pojišťovny věnují rostoucí pozornost prevenci 

Do budoucna poroste význam schopnosti rizikům předcházet. „Díky využití dat a moderních technologií budeme schopni dříve identifikovat potenciální hrozby a doporučit firmám vhodná preventivní opatření,“ říká Karel Bláha, člen představenstva Generali České pojišťovny.

13 minut čtení

Zatímco před třemi lety řešili v Generali České pojišťovně 521 škod v zemědělství a vyplatili 341 milionů korun, o rok později už to bylo 1 239 pojistných událostí a škody se blížily 900 milionům korun. „Rok 2024 patřil z pohledu zemědělského pojištění k nejnáročnějším za poslední dobu. Letošní sezóna ale potvrzuje, že vysoká škodovost není výjimkou, nýbrž trendem,“ říká Karel Bláha, který je v představenstvu Generali České pojišťovny odpovědný za podnikatelské pojištění. Dopady extrémů počasí se ovšem neomezují jen na zemědělskou prvovýrobu, která je bezprostředně na ráně. „Stále častěji je pozorujeme také v průmyslu, energetice nebo potravinářství, tedy v odvětvích, která jsou závislá na dostatku vody a stabilních podmínkách,“ říká Bláha v rozhovoru, který vznikl ve spolupráci s projektem [ta] Udržitelnost. Přímé materiální škody navíc často vedou k ještě citelnějším ztrátám z přerušení provozu.

Pojišťovnictví na to musí reagovat, a tak klimatické změny mění i tento sektor ekonomiky. „Bezpochyby vedou k vyšším škodám a přinášejí nové výzvy. Zároveň je ale vnímáme jako příležitost posunout roli pojišťovny dál. Naším cílem není být tu jen ve chvíli, kdy už škoda nastala, ale být partnerem, který klientům pomáhá rizikům předcházet a zvyšovat odolnost jejich podnikání,“ říká vrcholný manažer Generali České pojišťovny.

Zažíváme extrémy počasí, na které jsme nebyli zvyklí. Letošní parné léto a sucho přetrvávající dlouho do podzimu budiž důkazem. V jakých oborech pozorujete na základě bilance pojistných událostí největší ekonomické dopady? Laika napadne jako první zemědělství, ale letos jsme byli svědky odstavování jaderných elektráren kvůli nedostatku vody pro chlazení…

Jako pojišťovna vidíme z první ruky, že počasí je stále méně předvídatelné a jeho dopady na firmy i zemědělce jsou citelnější než dříve. Ano, nejčastěji se to projevuje právě v zemědělství, kde sucho, přívalové deště nebo krupobití mohou výrazně ovlivnit úrodu. Avšak stále častěji je pozorujeme také v průmyslu, energetice nebo potravinářství, tedy v odvětvích, která jsou závislá na dostatku vody a stabilních podmínkách. Vedle přímých škod na budovách a technologiích podnikům často vznikají také významné ztráty kvůli přerušení provozu. Právě ty bývají z ekonomického pohledu mnohdy ještě citelnější než samotné materiální škody. Z našich zkušeností vyplývá, že podnikatelských škod je sice méně než škod na majetku domácností, jejich finanční dopady jsou ale zpravidla výrazně vyšší, protože často zasahují celé výrobní areály, technologie nebo logistické řetězce.

Která nejpalčivější nová rizika pro byznys vlivem klimatických změn vznikají?

Klimatická změna nepřináší jedno nové riziko, ale zvyšuje četnost a intenzitu těch stávajících. Podnikatelé se stále častěji potýkají s extrémy, které byly dříve spíše výjimečné. V zemědělství jde například o kombinaci jarních mrazů, krupobití, dlouhodobého sucha a vln veder, které ovlivňují úrodu i zdraví hospodářských zvířat. V dalších odvětvích nabývají na významu přívalové deště, povodně, silný vítr nebo požáry spojené s častějšími horky a tropickými dny. Česká republika ostatně v posledních letech zažila jak ničivé tornádo na jižní Moravě, tak rozsáhlé povodně v roce 2024. Navíc stále důležitějším tématem je nedostatek vody, který může komplikovat výrobu, provoz infrastruktury i fungování energetiky.

Když se zastavíme u zemědělské prvovýroby, dá se přiblížit, jak se například proti počátku milénia zvýšily škody, které jí způsobuje počasí?

Nárůst je patrný jak na objemu škod, tak i na počtu pojistných událostí. Zatímco v roce 2023 jsme v zemědělství řešili 521 škod a vyplatili 341 milionů korun, o rok později už šlo o 1 239 pojistných událostí a škody blížící se 900 milionům korun. Takto výrazný meziroční nárůst ukazuje, jak citlivé je zemědělství na výkyvy počasí. Rok 2024 patřil z pohledu zemědělského pojištění k nejnáročnějším za poslední roky a letošní sezóna potvrzuje, že vysoká škodovost není výjimkou, ale trendem. Jen za prvních osm měsíců roku 2026 evidujeme přes 1 100 pojistných událostí v celkovém objemu převyšujícím 410 milionů korun. Pro zemědělce dnes není největší výzvou jedna konkrétní kalamita, ale skutečnost, že se během jedné sezóny kumuluje několik mimořádných událostí, což se následně promítá do stále vyšších ekonomických ztrát.

Které vlivy jsou pro domácí zemědělce největší pohromou?

Jak už jsem zmiňoval výše, časté jsou především krupobití, jarní mrazy, dlouhá období sucha nebo naopak přívalové deště. Pro domácí zemědělce je ale letos jednoznačně největší pohromou krupobití, které dokáže během několika minut zničit úrodu na rozsáhlých plochách. Vedle toho se opakovaně potvrzuje, že stále větší problém představují také jarní mrazy. Ty přicházejí v době, kdy jsou plodiny již v pokročilé fázi vegetace, a škody pak bývají značné zejména u ovocných sadů. V letošním roce se navíc negativně projevily i dlouhotrvající vysoké teploty, které měly dopad nejen na rostlinnou výrobu, ale také na chovy hospodářských zvířat.

Co vše se bude muset podle vás v zemědělském hospodaření změnit, aby v nových klimatických podmínkách obstálo?

Dle mého názoru se zemědělství v měnících se klimatických podmínkách bude muset zaměřit na lepší hospodaření s vodou, ochranu a regeneraci půdy, využívání moderních technologií a větší diverzifikaci plodin. Stejně důležité bude posilování energetické soběstačnosti a promyšlené řízení rizik. Klimatické výkyvy budou pravděpodobně častější, a proto bude vedle prevence stále důležitější roli hrát také odpovídající pojistná ochrana.

Jaké obory ekonomiky se podle vašich předpovědních modelů mohou dostávat do potíží kvůli změnám klimatu do budoucna?

Největšímu tlaku budou čelit obory závislé na vodě, energiích a stabilních dodavatelských podmínkách, tedy vedle zemědělství také potravinářství, energetika, strojírenství nebo část technologického sektoru. Klimatická změna přitom nepřináší jen vyšší riziko, ale také častější extrémní výkyvy počasí, které mohou narušovat výrobu, logistiku i dodavatelské řetězce. Úspěšné budou především ty firmy, které dokážou včas investovat do prevence, efektivního hospodaření s vodou a energií a celkové odolnosti svých provozů.

Pozorujete už dnes i v jiných oborech než v zemědělství výraznější reakci firem na změny klimatu?

Ano, zajisté. Firmy napříč obory stále častěji investují do alternativních zdrojů energie, úsporných technologií nebo opatření, která zvyšují jejich odolnost vůči výkyvům počasí. Zároveň si více uvědomují, že klimatická rizika mohou významně ovlivnit jejich provoz i hospodářské výsledky, a proto jim věnují větší pozornost. Vnímám, že změna klimatu se postupně stává běžnou součástí strategického řízení firem.

Našel byste příklad firmy, která vás svou prozíravostí překvapila?

Ano, je jím letošní výherce 3. místa v soutěži SME EnterPRIZE– Karel Horák z Farmy Choťovice. Rodinný podnik pana Horáka je pro mě ukázkou skutečně prozíravého podnikání. Dlouhodobě sází na soběstačnost, efektivní využívání zdrojů a propojení zemědělské výroby s obnovitelnými zdroji energie. Díky vlastní bioplynové stanici dokáže zpracovávat biologické odpady a vyrábět energii pro svůj provoz i okolí, což mu pomáhá lépe zvládat rostoucí náklady i měnící se podmínky v zemědělství. Současně investuje do moderních technologií, digitalizace a šetrnějšího hospodaření, čímž potvrzuje, že udržitelnost a ekonomická prosperita mohou jít ruku v ruce.

Snaha klimatické změny zmírňovat a zároveň se jim přizpůsobovat má i další stránku. Přináší zcela nové ekonomické aktivity. Například se rozrůstají solární parky, fotovoltaiky na střechách budov a počítá se s výrazným rozšířením větrné energetiky. Pro pojišťovny jsou to jistě zajímavé příležitosti. Má jejich pojišťování nějaká výrazná specifika?

Rozvoj obnovitelných zdrojů energie je pro pojišťovny významnou příležitostí, zároveň však přináší nová rizika. Jako jedna z mála pojišťoven na trhu nabízíme komplexní pojištění pro solární, větrné či vodní elektrárny i bioplynové stanice. Vedle běžných živelních škod je důležité krýt také technické poruchy, poškození elektroniky nebo výpadky provozu. Fotovoltaické elektrárny, bateriová úložiště či tepelná čerpadla snižují firmám náklady na energie, ale zároveň vyžadují, aby jejich pojistná ochrana odpovídala novým rizikům. Klíčové proto je po každé větší investici zkontrolovat a případně upravit pojistnou smlouvu tak, aby pokrývala nejen samotné zařízení, ale i související finanční dopady případného výpadku.

Když se podíváme do blízké budoucnosti, společnost ČEZ dnes mluví o tom, že počátkem třicátých let by mohl být v Česku první malý modulární reaktor. Jste připraveni pojišťovat taková zařízení?

V současné době malé a střední modulární reaktory (MMR/SMR) podléhají z pohledu legislativy i pojištění stejným pravidlům jako velké jaderné reaktory. Provozovatelé jaderného zařízení, tedy i modulárních reaktorů, jsou povinni uzavřít pojištění odpovědnosti za jadernou škodu, které lze sjednat u Českého jaderného pojišťovacího poolu, jenž sdružuje pojišťovny pojišťující tento specifický druh pojištění. Navíc pro pojišťovny představují modulární reaktory novou oblast rozvoje a příležitost do budoucna. Podobné projekty se připravují po celém světě zejména v “jaderných mocnostech“, jako jsou USA, Čína, Velká Británie nebo Francie, kde je tato technologie v pokročilém stádiu vývoje a pojišťovny společně s odborníky hledají vhodná řešení pro jejich pojistnou ochranu. Rozvoj modulárních reaktorů proto vnímám jako důležitou součást moderní energetiky, která není závislá na meteorologických podmínkách. Zároveň jde o oblast, na jejímž rozvoji se bude pojistný trh aktivně podílet.

Které další technologie se dnes v souvislosti s klimatickými změnami objevují a pojišťovnictví na ně musí specificky reagovat?

Dobrým příkladem jsou bateriová úložiště energie, která se s rozvojem obnovitelných zdrojů objevují stále častěji. Přinášejí sice vyšší energetickou soběstačnost a úspory, zároveň však vytvářejí nová rizika, zejména z pohledu požárů, přehřátí nebo možného poškození technologií. A pojišťovací sektor musí těmto novým technologiím detailně porozumět, průběžně vyhodnocovat jejich rizikovost a přizpůsobovat jim jak podmínky pojištění, tak doporučení v oblasti prevence.

Kdybychom to měli shrnout, jaké mají změny klimatu dopady na pojišťovací byznys? Jsou příležitostí pro růst, nebo se stanou spíše příčinou stoupajících škod a rozšiřování skupiny nepojistitelných rizik?

Klimatické změny bezpochyby vedou k vyšším škodám a přinášejí nové výzvy pro celý pojišťovací sektor. Zároveň je ale vnímáme i jako příležitost posunout roli pojišťovny dál. Naším cílem není být tu jen ve chvíli, kdy už škoda nastala, ale být partnerem, který klientům pomáhá rizikům předcházet a zvyšovat odolnost jejich podnikání.

Co se už dnes v pojišťování podnikatelů mění a bude měnit i do budoucna?

Pojištění podnikatelů je stále komplexnější. Společnosti čelí novým rizikům souvisejícím s klimatickými změnami, digitalizací nebo narušováním dodavatelských řetězců, a tomu se musí přizpůsobovat i pojišťovny. Významnou roli přitom sehrává umělá inteligence, která pomáhá zrychlovat a zefektivňovat řadu procesů, od zpracování dokumentů až po likvidaci škod. Do budoucna bude ještě důležitější schopnost rizika nejen správně ocenit, ale také jim předcházet. Díky využití dat a moderních technologií budeme schopni dříve identifikovat potenciální hrozby a doporučit firmám vhodná preventivní opatření. Role pojišťovny se tak postupně posouvá od pouhého řešení škod k partnerství, které podnikatelům pomáhá chránit jejich byznys ještě předtím, než problém nastane.

Karel Bláha

Od roku 2019 působí jako člen představenstva Generali České pojišťovny odpovědný za oblast podnikatelského pojištění. V oboru pojišťovnictví se pohybuje více než dvacet let. Profesní zkušenosti získal mimo jiné ve společnostech Transgas, Česká pojišťovna a Pojišťovna Patricie. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a Právnickou fakultu Univerzity Karlovy.

Měsíční

  • přístup k vybraným článkům
  • kompletní přístup do archivu Eura

125 Kč

Půlroční

  • přístup k vybraným článkům
  • kompletní přístup do archivu Eura

600 Kč

Roční

  • přístup k vybraným článkům
  • kompletní přístup do archivu Eura
  • zvýhodněná cena

950 Kč