
Ze stokoruny zůstanou obchodníkovi dvě koruny, říká Tomáš Prouza v novém dílu Eurocastu
Češi si připlácejí za kvalitnější potraviny, zároveň ale střídají obchody podle slev. Jak se tyto nákupní zvyklosti promítají do cen a kolik z nákupu zbývá prodejci? Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a viceprezident Hospodářské komory, v novém Eurocastu hájí slevy jako součást sociálního smíru a odmítá výhrady producentů mléka vůči řetězcům. Vysvětluje také, proč obchody sázejí na automatizaci a v čem mají čínské e-shopy proti evropským prodejcům výhodu.
Češi podle Prouzy dlouhodobě patří mezi nejoptimističtější spotřebitele v Evropě. Jejich nálada se ale v nákupech projevuje jinak než dřív. „Když končila minulá krize v roce 2010, tak to šlo poznat podle toho, že lidi házeli víc věcí do košíku,“ říká v novém Eurocastu. Svaz obchodu a cestovního ruchu sleduje stovky kategorií a zhruba u 92 procent z nich v poslední době zaznamenal takzvaný uptrading, tedy posun k dražším a kvalitnějším výrobkům.
Záleží ale na konkrétním zboží: zatímco u krabicového mléka zákazník řeší především cenu, za sýr si rád připlatí. Rostoucí zájem o kvalitu Prouza ilustruje na pomalu rostoucích kuřatech, která se za tři roky dostala z nuly na zhruba 15 procent prodejů drůbežího masa. „Musíte někoho přesvědčit, aby vám to vyráběl, a musíte to lidem vysvětlovat,“ popisuje. Zároveň upozorňuje, že lepší chuť nemusí znamenat vyšší kvalitu. Zahraniční salám může podle něj chutnat lépe jen proto, že obsahuje více tuku a soli.
Významnou roli hrají slevy. Podle Prouzy třetina zákazníků střídá obchody podle aktuálních akcí. Slevy ale zároveň hájí jako součást sociálního smíru, protože lidem s nižšími příjmy umožňují nakupovat kvalitní potraviny. Věrnost zákazníků si podle něj mohou obchody získávat kvalitními privátními značkami. K přilákání nakupujících pak slouží i mléko, máslo nebo vejce, které někdy prodávají pod nákupní cenou. „Necílíte na marži jednoho produktu na regále, cílíte na průměrnou marži toho, co si lidi kupují,“ vysvětluje.
Výhrady producentů mléka vůči řetězcům Prouza odmítá. Pokles výkupních cen podle něj způsobila evropská nadprodukce spolu se ztrátou čínského odbytu. Připomíná, že evropská produkce meziročně vzrostla o tři miliardy litrů, tedy přibližně o celoroční produkci Česka. „Dneska mlékaři nemají argument, oni za ty poslední tři čtyři super tučné roky měli mít dostatečné rezervy,“ míní. Také zlevnění másla podle něj souvisí s přebytkem mléčného tuku, vedle toho cenu stlačuje konkurence mezi obchodníky.
Samotným řetězcům podle Prouzy zbývá ze stokoruny utracené zákazníkem zhruba dvoukorunový zisk. Přibližně 68 až 70 korun jde dodavatelům a dalších 28 korun stojí provoz. Tlak na náklady tak urychluje automatizaci. Samoobslužné pokladny už podle něj odbaví přibližně polovinu nákupů, u těch do pěti položek téměř 80 procent. Některé řetězce nasazují i umělou inteligenci, která rozpozná pečivo či ovoce bez čárového kódu. Bezobslužné prodejny považuje za cestu, jak zachovat obchody v malých obcích.

Proměnou prochází také gastronomie. Zatímco podniky závislé na poledních meníčkách se podle Prouzy potýkají s problémy, daří se kavárnám, zážitkovým restauracím a levnějším národním kuchyním. „Lidé řeší emoci a zážitek,“ shrnuje. Smysl podle něj má i podpora michelinského hodnocení mimo Prahu: hosté, kteří cestují za restaurací, v regionu často přespí a utrácejí i za další služby.
Prouza upozorňuje také na nerovné podmínky v konkurenci s čínskými e-shopy. Jejich cenovou výhodu spojuje s obcházením evropských pravidel a povinných plateb. Kontrolu podle něj komplikuje obrovský objem zásilek: loni jich z Číny do Evropy dorazilo šest miliard. Upozorňuje také na nebezpečné výrobky zachycené při testech. Pomoci má podle něj tříeurový poplatek za položku, který má prodejce přimět ke zřízení evropských skladů. Ty by úřady mohly kontrolovat účinněji než jednotlivé zásilky.
Proč Češi za nákupy utrácejí víc, přestože nekupují větší množství, a co to znamená pro výrobce potravin? A jak srovnat podmínky mezi českými a čínskými e-shopy, když do Evropy míří šest miliard balíčků ročně? O cenách potravin, sporu obchodníků se zemědělci, automatizaci prodejen, budoucnosti restaurací i platformách typu Temu hovoří prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza v novém Eurocastu.

