Jak se promění podpora domácností? Od dotací směřujeme k úvěrům, říká šéf Státního fondu životního prostředí ČR v novém díle Eurocastu
Program Nová zelená úsporám už pomohl stovkám tisíc domácností a tisícům firem – a podle ředitele Státního fondu životního prostředí ČR Petra Valdmana jde o největší sociálně-ekonomický stimul posledních let. V novém díle Eurocastu mimo jiné rozebíráme, proč je stabilita programu klíčová, jak budou fungovat renovační pasy, proč se bude postupně ustupovat od dotací ve prospěch úvěrů a jak digitalizace proměnila jeden z nejdůležitějších fondů v České republice.
Státní fond životního prostředí ČR (SFŽP) ročně přerozděluje desítky miliard korun z národních zdrojů i z evropských fondů – jak pro obce, tak pro jednotlivé domácnosti. V současné době administruje jak drobné „desetitisícové“ projekty typu výměny kotlů, tak obrovské investice v řádu miliard. Zároveň jde ale o klíčového realizátora vládní politiky v oblasti klimatických závazků a krizových balíčků. Tyto priority se samozřejmě mění podle toho, kdo je zrovna u moci. Klíčovou agendou nicméně zůstává už mnoho let program Nová zelená úsporám (NZÚ).
Přehrát video: Od dotací k úvěrům. Podpora domácností se mění, říká Petr Valdman | Eurocast
„Minimálně co do počtu zpracovávaných žádostí o podporu je agenda Nové zelené úsporám tou největší agendou, kterou aktuálně realizujeme. Když to vezmu deset až patnáct let nazpátek, tak jsme každoročně posílali na účty našich klientů 2–4 miliardy. Teď se pohybujeme v desítkách miliard, ale personálně jsme takhle dramaticky nenarostli, takže nás to donutilo podstoupit celou řadu kroků uvnitř úřadu, abychom tuto agendu zvládli zajistit,“ podtrhuje význam NZÚ Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR, který byl hostem nového dílu Eurocastu.
NZÚ byla poprvé spuštěna v roce 2009 a do roku 2025 z ní bylo podpořeno více než 600 tisíc tuzemských domácností. Jde o mimořádně vysoké číslo, které NZÚ pasuje do role největšího „spotřebitelského“ dotačního programu v České republice. Je zaměřen především na rodinné a bytové domy a je nastaven tak, aby zásadně posiloval energetickou soběstačnost českých domácností. Výhodný je ale i pro firmy a stát. Právě díky tomuto multiplikačnímu efektu ředitel Valdman neváhá označit NZÚ za „největší sociálně ekonomický stimul posledních let“, což se projevilo zejména během a po pandemii covid-19.
Během let fungování NZÚ se ukázalo, že hlavní brzdou programu není nedostatek finančních zdrojů, nýbrž těch personálních. „Největší limit je momentálně dostupnost architektů, energetických specialistů a projektantů. Domácnost má dotaci, má k dispozici základní poradenství, ale my potřebujeme, aby jim někdo nastínil i výhled do budoucna – co je vhodné s domem dělat, co bude říkat legislativa a podobně,“ zdůrazňuje Valdman. SFŽP pod jeho vedením proto v první polovině letošního roku představil tzv. renovační pasy a Petr Valdman doufá, že jim zejména na podzim bude věnován dostatek pozornosti.
„Je to taková kuchařka, kterou zpracuje energetický specialista, dá na ni razítko a řekne: Když v tomto domě uděláte tato opatření, přinese vám to tento efekt na úsporu energie i finančních prostředků a zároveň můžete získat dotaci nebo zvýhodněný úvěr,“ shrnuje hlavní myšlenku renovačního pasu. SFŽP má nicméně nejen pomoci domácnostem, ale ulehčit i stavebním úřadům.
NZÚ si vydobyla pověst i za hranicemi – program se stal inspirací pro země, jako je Slovensko nebo Polsko. Podle Valdmana směřujeme k budoucnosti, kdy se bude stále častěji ustupovat od dotací ve prospěch posilování úvěrových a záručních nástrojů, které jsou více motivační. „Obnovitelné zdroje jsou bezesporu budoucností, například kombinace fotovoltaiky s tepelným čerpadlem. Ale vždycky to má být až poté, co udělám úspory na obálce budovy – zateplení. Celá řada opatření do budoucna nebude požadovat vysokou míru dotace, protože stačí nabídnout výhodný úvěr. Novostavby už si dnes prakticky automaticky instalaci obnovitelných zdrojů dávají do byznys plánu,“ předestírá.
SFŽP během ředitelování Petra Valdmana prošel výraznou proměnou. Osobně za jeden ze svých největších úspěchů považuje komplexní digitalizaci, kterou instituci vyvedl z éry těžkopádné a náročné administrativy. Fond již dnes žádosti posuzuje a vyhodnocuje podstatně rychleji než dříve, přičemž hlavní motivací je praktický výsledek. „Dnes už nekontrolujeme faktury, ale efekt. Chceme být úřadem, který dokáže zprocesovat jak desetitisícové projekty domácností, tak miliardové investice. Dokázali jsme to mimo jiné tím, že jsme v rámci covidu maximálně využili digitalizaci a zavedli tzv. střídavou židli. Díky tomu si udržíme schopné lidi a agenda funguje plnohodnotně i na home office,“ uzavírá.
Jak si české domácnosti budou zvykat na renovační pasy? Proč už dotace nevyhovují potřebám moderní společnosti a na jejich místo nastupují úvěrové nástroje? Jakou inspiraci si bereme ze zahraničí – a jak se v průběhu let proměnil jeden z nejdůležitějších fondů české státní správy? Odpovědi na tyto i mnohé další otázky uslyšíte v nejnovějším díle Eurocastu.
