
Ukrajina potřebuje další miliardy. EU chystá půjčku
Ruské útoky prohlubují finanční tíseň Ukrajiny. Část členských států včetně Česka však odmítá platit úroky z dalšího společného úvěru.
Evropská komise připravuje pro Ukrajinu další úvěr ve výši 45 miliard eur, který má být financován společným zadlužením a zajištěn rozpočtem Evropské unie. Důvodem je zhoršující se finanční situace země, jejíž ekonomiku stále více ochromují ruské útoky. Kyjevu podle vlastních údajů chybí na rok 2027 dalších 70 miliard eur. Dosavadní unijní úvěr za 90 miliard eur, který měl pokrýt finanční potřeby Ukrajiny v letech 2026 a 2027, už nestačí.
Evropská komise má nový návrh představit členským státům již dnes. Její předsedkyně Ursula von der Leyenová požaduje dohodu nejpozději na summitu EU 26. a 27. listopadu v Bruselu. Jednání však komplikuje spor o rozdělení nákladů. Česko, Slovensko a Maďarsko si při předchozí půjčce zajistily výjimku z financování i plateb úroků a nechtějí přispívat ani tentokrát. Německý kancléř Friedrich Merz naopak požaduje, aby se na úrocích podílelo všech 27 členských zemí.
Ruské útoky prohlubují finanční problémy Ukrajiny
Dodatečnou potřebu peněz vysvětlují představitelé EU kombinací intenzivnějších ruských útoků a rostoucích válečných výdajů. Ukrajinské továrny musí kvůli náletům stále častěji přerušovat výrobu. Útoky na přístavy a nákladní lodě zároveň do značné míry zablokovaly vývoz zemědělských produktů, který je důležitým zdrojem příjmů ukrajinské ekonomiky.
Omezení výroby a exportu snižuje daňové příjmy státu právě ve chvíli, kdy prudce rostou výdaje na obranu. Zbraně a munice podle unijních představitelů současně zdražují. Ukrajinský rozpočet se tak dostává pod tlak z obou stran: ekonomika vytváří méně příjmů, zatímco pokračování války vyžaduje stále vyšší výdaje.
„Vidíme, že Rusko své útoky masivně zesiluje,“ uvedla v pondělí šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová na jednání ministrů zahraničí EU. Moskva podle ní útočí na železniční tratě, mosty a energetickou infrastrukturu, aby způsobila civilnímu obyvatelstvu co největší utrpení a přiměla Ukrajince ke kapitulaci ještě před tvrdou zimou.
Evropské vlády proto považují další finanční podporu za prostředek, jak zabránit tomu, aby Kyjev musel pod souběžným vojenským a ekonomickým tlakem Ruska přistoupit na ústupky. „Ukrajina má problém s financováním. Musíme ho vyřešit, pokud možno ještě před koncem roku,“ prohlásil dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen.
Švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergardová současně upozornila, že některé členské státy v poslední době svou vlastní pomoc Ukrajině omezily. „Všichni říkají, že Ukrajinu podporují tak dlouho, jak bude třeba,“ uvedla s tím, že nyní musí své závazky také naplnit.
Spor o úroky se týká i Česka
Hlavní překážkou nového úvěru není pouze jeho výše, ale také otázka, kdo ponese náklady na jeho financování. Při předchozí unijní půjčce za 90 miliard eur si Česko, Slovensko a Maďarsko vyjednaly výjimku z financování a plateb úroků. Všechny tři země odmítají přispívat také na připravovaný úvěr.
K této skupině se nově přidává Bulharsko, které další finanční účast rovněž odmítá. Maďarský premiér Péter Magyar a bulharský předseda vlády Rumen Radev argumentují napjatou situací ve státních rozpočtech svých zemí.
Německo však prosazuje, aby se tentokrát žádné výjimky nepovolovaly. Kancléř Friedrich Merz v posledních týdnech zvyšuje tlak na ostatní evropské lídry a požaduje, aby náklady na úroky neslo všech 27 členských států.
„Jsou to rozhodující měsíce. Pro zemi to bude velmi těžká zima,“ varoval Merz minulý týden na okraji summitu EU v Dublinu. Podle kancléře je důležité, aby evropské země postupovaly společně.
Merz svůj požadavek navíc spojil s dalšími rozpočtovými jednáními Unie. V dopise předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi podmínil pokračování rozhovorů o dlouhodobém rozpočtu EU na období 2028 až 2034 dosažením dohody o financování Ukrajiny. Všechny členské státy se podle něj musí na úrocích podílet.
Spor o ukrajinskou půjčku tak zasahuje i do vyjednávání o příštím sedmiletém rozpočtu Unie. Zatímco skupina států včetně Česka odmítá přijmout další finanční závazky, Německo požaduje společnou účast všech členů EU. Komise chce dohodu uzavřít ještě před koncem listopadu, aby bylo možné finanční potřeby Kyjeva řešit před přelomem roku.
Evropa se obává dohody s Ruskem bez vlastního vlivu
Financování Ukrajiny přitom není jediným předmětem sporů mezi evropskými vládami. Rostou také obavy z průběhu mírových jednání vedených Spojenými státy. Rusko v nich prosazuje nové uspořádání evropské bezpečnosti a Washington podle evropských představitelů projevil ochotu o těchto otázkách jednat.
Evropské vlády se obávají, že Američané přistoupí na některé ruské požadavky, aniž by proti nim dostatečně důrazně prosazovali vlastní podmínky. Výsledkem by mohly být ústupky, které by se bezprostředně dotýkaly bezpečnosti evropských zemí.
Šéfka unijní diplomacie Kallasová kritizovala zejména skutečnost, že Rusko samo neprojevuje ochotu ke kompromisům, zatímco po Evropanech se požaduje diskuse například o zmírnění sankcí.
„Najednou jsme to my, kdo jim má něco nabídnout. Přitom válku začali oni,“ uvedla v pondělí. „Doufám, že neuděláme žádný krok, aniž za něj dostaneme protihodnotu. Ani v otázkách Ukrajiny, ani evropské bezpečnosti,“ dodala.
Podobně se vyjádřil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski, podle něhož je nutné vyvíjet tlak na agresora, nikoli na napadenou zemi. Litevský ministr zahraničí Kęstutis Budrys varoval před případným rozdělením Evropy do nových sfér vlivu. „Nesmějí vzniknout žádné sféry vlivu ani nové dohody ve stylu Jalty,“ prohlásil s odkazem na poválečné uspořádání Evropy.
Evropské země se proto snaží posílit svou účast v mírovém procesu. Na pátečním neformálním summitu v Dublinu se dohodly na vytvoření vyjednávací skupiny, v níž mají působit bezpečnostní poradci Německa, Francie, Velké Británie, Polska a Itálie spolu se zástupci Evropské komise a Evropské rady. Skupinu má vést předseda Evropské rady António Costa.
Dosavadní formát E3, tvořený Německem, Francií a Británií, se tím rozšíří o Polsko a Itálii, aby byly zastoupeny také zájmy východních a jižních evropských zemí.
Zda se však Evropané skutečně dostanou k jednacímu stolu, není jasné. Moskva jejich účast podmiňuje ochotou přistoupit na ústupky.
Kallasová označila ruský vyjednávací postup za strategii „maximálních požadavků“, která podle ní ukazuje, že prezident Vladimir Putin nemá zájem o mír. S ministry zahraničí EU proto připravila seznam evropských protipožadavků. Unie mimo jiné žádá stažení ruských vojsk z Gruzie a Moldavska, ukončení ruských sabotáží v Evropě a omezení ruských ozbrojených sil v případě, že by musela svou armádu zmenšit také Ukrajina.
Evropské vlády tak čekají dvě souběžná jednání. Na listopadovém summitu musí rozhodnout o další finanční pomoci Kyjevu a rozdělení jejích nákladů. Současně se budou snažit zajistit si vliv na mírová jednání, jejichž výsledek může ovlivnit budoucí bezpečnostní uspořádání Evropy.


