Premiér jako dispečer
Krize prověřují připravenost států. Ty dobře fungující mají zavedené postupy, krizové štáby a systém poskytování informací veřejnosti. Ty méně připravené improvizují. My máme Andreje Babiše, který se podle potřeby mění tu v distributora roušek a vakcín, tu v letového dispečera.
Když po americko-izraelských úderech na Írán začala rychle eskalovat situace na Blízkém východě, ocitli se v pasti zrušených letů i čeští občané. V podobných chvílích by měl fungovat standardní mechanismus: ministerstvo zahraničí, diplomatické mise, krizové linky, repatriační plán. Místo toho jsme najednou zažívali covidové déjà vu. Protichůdné informace, zmatku a mikromanagemente, vítejte zpět!
A tak zatímco první informace od ministra zahraničí Petra Macinky zněla, že žádné repatriační lety z Blízkého východu stát neplánuje, den poté už užaslí diváci televizních zpráv mohli sledovat Andreje Babiše na tiskovce, který zjevně ve svém živlu sděloval, že si píše o repatriačních letech s nějakým panem Svobodou, že už zařídil odlet šesti lidem, že lety budou dva, ale vlastně tři, že doporučuje lidem přesun z Dubaje do Muscatu, protože „tam se bude létat“. Již naplno sžitý se svou rolí se o několik dní později ve Sněmovně na dálku obořil na majitele firmy „Rajaňér“, který se prý na naše lidi skandálně vybodl, a vyzval ho, aby okamžitě poslal na Blízký východ letadla. Majitel Rajaňéru Michael O´Leary ovšem pana premiéra, t. č. ve funkci dispečera letového provozu, obratem odpálkoval s tím, že asi netuší, že je pro evropské letecké společnosti až do 6. března vzdušný prostor Jordánska a Izraele uzavřen.
Aby v tom Andrej Babiš nezůstal sám, tak zatímco tisíce uvězněných Čechů čekaly na sebemenší informaci od ministerstva zahraničí, ministr Petr Macinka nechal vystoupit na tiskové konferenci roztřeseného mladého mluvčího Adama Čörgő, který měl co dělat, aby své vystoupení vůbec dokončil, a sám se vypravil do XTV, kde Xaverovi vykládal veselou hospodskou historku z rodu takových, které si vykládáme po šestém pivu, jak někomu snědl z lednice párky. Když už příště vystoupil sám, doporučil lidem uvízlým v zahraničí, aby si užívali tento zážitek. Vidět explodovat rakety na obloze je prý dobrodružství, na které ještě budou vzpomínat, což řadu uvíznutých vytočilo doběla a dali mu to na sítích sežrat asi jako ty párky. Opakovaně měněná informace, zda budou repatriovaní svůj let platit, či ne, byla už jenom pověstná třešnička na dortu.
Je to obraz, který je sice komický, ale možná by mohl být i trochu sympatický – totiž že premiér osobně řeší problémy občanů. Kdyby ovšem zároveň fungoval systém, kdyby repatriaci neprovázely protichůdné informace, kdyby se na infolinky dalo dovolat. Kdyby premiér osobně neohlašoval lety, které se buď nekonaly, nebo letěly nakonec v jiných časech či jinam. Je to vlastně typický obraz stylu, který Andreje Babiše provází v byznysu i politice dlouhodobě. Stát ale musí fungovat i bez toho, aby premiér osobně rozsazoval jednotlivé cestující do letadel. Po zkušenostech s jeho řízením situace za covidu nebo teď při repatriacích se musíme modlit, aby někde nevypukl ozbrojený konflikt. Nebo vlastně počkat…?
