Pražská organizace nedávno schválila komunální kandidátku v čele s primátorkou Terezou Nislerovou. Druhý pokus o potvrzení listiny sice prošel, vevnitř ale zůstalo dusno. Jedním z hlavních důvodů je, že na kandidátce figuruje bývalý pražský primátor a náměstek pro dopravu Zdeněk Hřib – muž, který je dnes poslancem a zároveň sedí v čele dozorčí rady Dopravního podniku hl. m. Prahy. Kritici mluví o koncentraci moci a příjmů a argumentují, že u dopravního podniku nemá logiku, aby dozorčí radu vedl někdo jiný než právě radní odpovědný za dopravu, kterým je dnes Jaromír Beránek.

Podstatou vnitřních sporů ale není jen samotná kumulace funkcí, nýbrž i způsob, jakým se Hřib vypořádal se svým předchozím působením v Pražské energetice Holding (PRE). Jako uvolněný náměstek pobíral odměny v dozorčí radě v rozporu se zákonem o střetu zájmů, celkem šlo o 178 019 korun. Policie i kontrolní orgány potvrdily, že zákon porušil, přestupkové řízení však bylo v únoru 2026 zastaveno jako případ „administrativní chyby účetní“ – bez sankce, ale s politickou stopou. Hřib se hájil mimo jiné tím, že odměny považoval za „přeplatek za energie“. Právě tento typ vysvětlování ale v očích části Pirátů posouvá bývalého primátora z role symbolu transparentní změny blíž k politikům, které strana dříve kritizovala: těžko srozumitelná vysvětlení, odpovědnost rozpuštěná v administrativě, minimum sebereflexe.

Fakt, že Hřib po přesunu do Poslanecké sněmovny dál zůstává pražským zastupitelem, vede dozorčí radu DPP a současně znovu kandiduje do zastupitelstva, proto není jen technickým detailem. Pro část členské základny i voličů se z něj stává symbol širšího dilematu: zda Pirátská strana dokáže uplatňovat zásadu ‚jeden člověk, jeden plat‘ i na své nejviditelnější tváře, nebo ji fakticky opouští.

Do debaty vstoupily i další momenty, například kauza městské firmy Operátor ICT, kde se řešily statisícové mimořádné odměny pro ředitele Hřibovy kanceláře. Spolu s otevřeným dopisem části úředníků magistrátu z listopadu 2024, kteří kritizovali Hřibův styl řízení, to posílilo dojem, že kolem bývalého primátora vznikl vlastní systém odměn a vlivu připomínající praktiky stran, jež Piráti dříve napadali.

Pozornost se zároveň soustředí na nastupující lídryni Terezu Nislerovou. Ta zasedá v dozorčí radě Pražské energetiky a podle kritiků tím symbolicky přebírá model, kdy vrcholní politici kombinují exekutivní či zastupitelské funkce s posty v městských firmách. Pokud se této role nevzdá ani po volbách, mnozí to budou číst jako potvrzení, že kumulace funkcí se stává i u Pirátů novým standardem.

Pověst Pirátů v Praze tak dnes neovlivňuje jen případ Zdeňka Hřiba. Nicméně to, že mají poslance, který zůstává komunálním politikem a vede dozorčí radu dopravního podniku, zůstává pro část členů i voličů stěžejním ukazatelem, jak velký je v praxi odstup mezi původními sliby a dnešním fungováním strany v hlavním městě.