V pátek 23. října, tedy v ten samý den, kdy byl donucen po nátlaku ministryně financí rezignovat nyní již bývalý předseda představenstva Radomír Lašák, byl externí audit hospodaření letiště na pokyn jednoho z členů představenstva zastaven. Představenstvo tvořené Jiřím Krausem, Martinem Kučerou, Markem Mastníkem a Jaroslavem Petrželou bylo výrazným odpůrcem toho, aby se audit vůbec uskutečňoval, stejně jako místopředseda výboru pro audit Petr Šobotník.

Ministryně financí přitom při nástupu uváděla, že externí prověrka financování letiště je Lašákovým klíčovým úkolem. Poté, co se začaly objevovat první výsledky a letištěm začal spor o audit otřásat – kromě Lašáka se všichni vysocí manažeři stavěli proti prověrce –, však nyní otočila. „Forenzní audit byl přerušen do vyhodnocení jeho první fáze,“ potvrdila pro iEURO.cz ministryně financí Alena Schillerová, jejíž resort vykonává akcionářská práva státu.

Spor o audit se přitom na letišti táhl prakticky od chvíle, kdy Lašák začátkem srpna nastoupil do funkce. Alena Schillerová požadovala nezávislé prověření hospodaření letiště a způsobu, jakým jeho dosavadní vedení zadávalo veřejné zakázky. Prověrku měly provést externí společnosti Kinstellar a Deloitte, tedy subjekty nezávislé na vedení letiště.

Hned po začátku prověrky se však audit stal předmětem ostrého vnitřního konfliktu. Proti rozsahu a způsobu provádění auditu vystupovali členové představenstva. Významnou roli v odporu vůči prověrce sehrával paradoxně také místopředseda výboru pro audit Petr Šobotník. Podle informací z letiště se spor netýkal jen toho, kdo a jak má zakázky kontrolovat, ale především přístupu auditorů k dokumentům a interním systémům společnosti.

Předběžné závěry, o kterých mluví ministryně, navíc během auditu není možné poskytnout. Principem podobných forenzních šetření prováděných externími právními firmami je, že si vyžádají všechny náležité podklady a na jejich základě zakázky prověří. A ne, že budou manažery, kterých se prověřování týká, průběžně informovat. To by šlo přímo proti smyslu auditu, který si sama ministryně vyžádala.

Zatímco u manažerů, kterých se prověrka měla týkat, je odpor k jejímu provádění možná pochopitelný, odpor Šobotníka i dalších členů výboru pro audit byl pro řadu lidí na letišti záhadou. Jeden ze zdrojů z letiště, obeznámený s průběhem řady jednání, uvedl, že Šobotníkův odpor a rozporování závěrů auditu budil velký údiv.

Auditoři totiž od počátku naráželi na překážky při získávání podkladů. Požadované dokumenty dostávali se zpožděním, některé vůbec. Současně se množily požadavky na průběžné předkládání výsledků, zpochybňoval se rozsah prověrky a vedly se spory o oprávnění externích auditorů. Lašák naopak prosazoval, aby externí společnosti mohly pracovat nezávisle a aby vedení letiště poskytlo veškerou požadovanou součinnost.

Přesto se už v první fázi začaly objevovat závažné poznatky. Podle předběžných výsledků prověrky letiště v předchozích čtyřech letech zadalo stovky zakázek bez otevřené soutěže. V jedné z pracovních analýz bylo identifikováno 267 takových zakázek v celkové hodnotě přibližně 780 milionů korun. Další prověřované tendry v hodnotě zhruba tří miliard korun vykazovaly velmi nízkou konkurenci, často s jediným uchazečem. Samotná tato čísla ještě neprokazují porušení zákona, otevírají však otázku, zda letiště při nakládání s veřejnými prostředky postupovalo hospodárně a transparentně.

Zakázka za 777 milionů, ke které auditoři nedostali podklady

Jedním z nejvýznamnějších případů, jejichž prověření ministryně požadovala, byla zakázka na manažera stavby pro dostavbu a rozšíření terminálových kapacit Letiště Praha. Smlouva uzavřená 17. října 2025 má hodnotu přesně 777 777 777 korun bez DPH. Získalo ji sdružení společností INVIN, Hill International a Contract Management.

Zakázka je pozoruhodná hned z několika důvodů. Její původní předpokládaná hodnota činila přibližně 500 milionů korun. Konečná smluvní částka je tak téměř o 278 milionů, tedy zhruba o 56 procent vyšší. Letiště navíc nezvolilo standardní otevřené řízení, ale jednací řízení s uveřejněním, při němž mohou vybraní uchazeči se zadavatelem jednat o nabídkách.

Právě okolnosti výběru dodavatele, počet účastníků, jejich cenové nabídky, hodnoticí kritéria i důvody výrazného rozdílu mezi předpokládanou a konečnou cenou měly patřit k zásadním otázkám prověrky. Auditoři potřebovali získat kompletní zadávací dokumentaci, protokoly o jednání s uchazeči, hodnocení nabídek i podklady, na jejichž základě byla vítězná nabídka vybrána.

Podle informací redakce však ani více než dva měsíce po zahájení prověrky auditoři požadované klíčové podklady k této zakázce nedostali. A to navzdory tomu, že šlo o jeden z případů, jejichž detailní prověření ministryně financí výslovně požadovala.

Právě zakázka za téměř 778 milionů korun tak dobře ilustruje podstatu celého konfliktu. Zatímco ministerstvo financí žádalo nezávislé posouzení, zda byly stovky milionů korun vynakládány transparentně a účelně, část vedení letiště fakticky znemožňovala auditorům získat dokumenty potřebné k takovému závěru.

Nynější zastavení auditu proto přichází ve chvíli, kdy prověrka zůstává nedokončená, závažné otázky nezodpovězené a dokumenty k jedné z největších prověřovaných zakázek podle informací redakce stále nepředané. Zatímco Lašák, který na dokončení auditu trval, z vedení letiště odchází, ve funkcích zůstávají lidé, kteří proti jeho provedení celé týdny vystupovali.