Prevence bez motivace nefunguje. A technologie to samy nezachrání
Biohacking se stal mainstreamem. Chytré hodinky měří spánek, stres i regeneraci, laboratoře nabízejí desítky biomarkerů a longevity průmysl vytváří dojem, že zdraví lze optimalizovat podobně jako investiční portfolio. Jenže čím více dat o sobě máme, tím zřetelnější je jedna nepříjemná pravda: většina lidí stejně nic nezmění. Biochemik a odborník na preventivní medicínu Michal Pohludka tvrdí, že budoucnost longevity nebude stát na technologiích, ale na schopnosti přimět člověka, aby se o sebe skutečně začal starat.
Technologie podle něj udělaly z preventivní medicíny něco, co už dávno nepatří jen klinikám a laboratořím. Data jsou dnes všude. Lidé sledují tep, variabilitu srdeční frekvence, délku spánku nebo denní aktivitu téměř obsesivně. Jenže samotné měření ještě neznamená změnu. Skutečná hodnota podobných zařízení neleží v tom, že produkují další grafy, ale v tom, že člověka konfrontují s jeho vlastním životním stylem každý den znovu.
Pohludka zároveň odmítá fascinaci univerzálními „správnými hodnotami“. Moderní medicína podle něj příliš dlouho pracovala s průměrem populace, zatímco budoucnost patří individualizaci. Každý člověk má jinou genetickou predispozici, jinou metabolickou zátěž i jinou slabinu, která rozhodne o tom, kde se jednou objeví problém. Právě proto začíná být důležitější sledovat vlastní trend než jednorázový výsledek. Jeden lehce zvýšený parametr ještě nemusí znamenat nemoc. Může ale ukazovat směr, kterým se organismus dlouhodobě vydává.
Velkou proměnou prochází i samotná diagnostika. Medicína dnes dokáže analyzovat genetickou informaci, sledovat aktivaci genů nebo pracovat s obrovskými soubory dat, které byly ještě před několika lety nepředstavitelné. Paradoxně ale právě technologický pokrok ukazuje, jak nebezpečné je dělat zjednodušené závěry. Čím více informací totiž máme, tím zřetelnější je, jak komplexní lidské tělo ve skutečnosti je. A právě proto podle Pohludky nikdy nebude stačit, aby člověk dostal jen syrová data bez kontextu a interpretace.
Zajímavě se mění i pohled na firemní wellbeing. Doba univerzálních benefitů podle něj končí. Mísa ovoce v kanceláři nebo multisport karta sice dobře vypadají v HR prezentacích, ale skutečný dopad na zdraví zaměstnanců bývá minimální. Ne proto, že by podobné benefity byly špatné, ale protože motivace ke změně životního stylu nikdy nevzniká plošně. Vždy je osobní. A často nepříjemně osobní. Člověk nezačne řešit cholesterol proto, že dostal newsletter o prevenci. Začne ho řešit ve chvíli, kdy pochopí, co přesně hrozí jemu samotnému.
Právě strach označuje Pohludka za jeden z nejsilnějších motorů preventivní medicíny. Ne marketingový strach, ale velmi konkrétní uvědomění, že budoucnost nemusí dopadnout dobře. Moderní longevity proto podle něj nestojí na iluzi nesmrtelnosti ani na honbě za co nejvyšším věkem. Smyslem je něco mnohem praktičtějšího: zůstat co nejdéle aktivní, soběstačný a mentálně přítomný. Protože rozdíl mezi devadesátiletým člověkem, který dvacet let jen přežívá, a tím, který ještě chodí po horách, není v biologii. Je v tom, co pro sebe dělal o desetiletí dřív.
Podcast vznikl v rámci konference CARLSBAD LONGEVITY FESTIVAL, která se uskutečnila letos v dubnu v Karlových Varech. Další ročník proběhne 21.–22. dubna 2027 opět v Císařských lázních v Karlových Varech a nově se rozšíří z jednodenního na dvoudenní formát.
