Amerika rozehrála G20 po svém. Pozvala Rusko a naštvala Evropu

Setkání ministrů financí G20 v americkém Asheville začalo citlivým gestem. U jednacího stolu se poprvé od začátku ruské války proti Ukrajině osobně objevil ruský ministr financí Anton Siluanov. Jeho návrat vyvolal odpor části evropských delegací, které nechtějí vytvářet dojem, že se vztahy s Moskvou vracejí k normalitě.

Pozvání Siluanova přitom není jediným sporným krokem hostitelských Spojených států. Washington letos G20 předsedá, a přestože Trumpova administrativa dlouhodobě přistupuje k mnohostranné spolupráci rezervovaně, nyní chce skupinu využít k prosazení vlastních priorit – od výběru účastníků přes vztah k médiím až po měnovou politiku, Írán a regulaci finančních trhů.

Rusko u stolu, Jihoafrická republika mimo jednání

Nejviditelnější kontrast představuje zacházení s Ruskem a Jihoafrickou republikou. Zatímco Siluanov dostal pozvánku, jihoafrický ministr financí přijet nesměl. Trumpova vláda kritizuje údajnou diskriminaci bílých farmářů v zemi a kvůli stejnému sporu prezident už dříve bojkotoval summit G20 v Jihoafrické republice. V části evropských delegací vyvolal rozdílný přístup nevoli.

Napětí zvýšil i postup vůči médiím. Spojené státy neudělily akreditaci reportérům „New York Times“, „Wall Street Journal“ a agentury Bloomberg. Americký ministr financí Scott Bessent odmítl, že by rozhodnutí souviselo s jejich postoji. Spor se tak přenesl i na podmínky, za nichž média o schůzce informují.

Obavy některých členů G20 vyvolávají také schůzky ministrů s americkými podnikateli, například s šéfem JPMorgan Jamiem Dimonem nebo vedením 3M. V delegacích panuje podezření, že Washington chce jednání využít i k podpoře obchodů amerických firem. Podle „New York Times“ byly návrhy přizvat také podnikatele z dalších zemí G20 odmítnuty.

Spor o měny, dluh a regulaci

Ještě vážnější jsou rozdíly v hospodářské politice. Spojené státy před několika týdny podpořily japonský jen nákupem japonské měny a současným prodejem eur. Podle evropských centrálních bank tak učinily bez předchozí konzultace, která je mezi státy G7 u podobných zásahů obvyklá. Pro evropské partnery je problémem nejen samotná operace, ale i to, že Washington zasáhl do kurzu eura bez koordinace.

Pozornost poutá také americký dluh. Rozpočtový deficit má letos přesáhnout sedm procent, celkové zadlužení překročilo 40 bilionů dolarů a odpovídá více než 120 procentům výkonu ekonomiky. Úroky z nového dluhu vystoupaly na nejvyšší úroveň od finanční krize. Bessent se je pokusil stlačit nákupy státních dluhopisů, což oslabilo dolar a posílilo obavy, zda investoři nezačnou americký dluh kvůli politickému riziku oceňovat jinak.

Do stejného rámce zapadá obava z deregulace finančních trhů. Některé státy G20 se obávají, že schůzky s americkými manažery mohou posloužit k tomu, aby se debata o uvolnění pravidel dostala přímo na agendu ministrů financí.

Washington hledá podporu proti Íránu

Spojené státy chtějí G20 využít také k tvrdšímu ekonomickému tlaku na Írán. Bessent mluví o „operaci ekonomického vyvrhele“, její podrobnosti ale zatím nejsou známé. Klíčový bude postoj Číny, která patří k nejdůležitějším oporám Teheránu a v minulosti odebírala zhruba 90 procent íránské ropy. Bessent oznámil, že bude o tématu jednat s čínskými protějšky; podle něj „všechny možnosti jsou na stole“.

Evropské země se zároveň snaží bránit tomu, aby návrat ruského ministra působil jako symbol normalizace vztahů s Moskvou. Několik ministrů se proto dohodlo, že pokud bude Siluanov na společné fotografii G20, focení se nezúčastní. Výsledný snímek vznikl bez ruského zástupce.

Otevřené zůstává, zda je Siluanovova účast jednotlivým gestem, nebo začátkem širší změny. Podle zdroje je možná i pozvánka pro Vladimira Putina na prosincový summit G20 v Miami. Do té doby se ukáže, zda USA získají podporu pro tvrdší postup vůči Íránu, prosadí debatu o deregulaci a zmírní spory s partnery kolem měnových zásahů.