Bydlení na Floridě by mohlo inspirovat Česko

O větších evropských městech a jejich cestách k řešení se v Česku občas mluví. Jen málo ale o tom, že obdobné problémy řeší i v USA a zdaleka se netýkají jen metropolí. Zajímavá jsou především východiska, která tam hledají, protože se mnohdy dost výrazně liší od evropských. Jak vypadá trh s bydlením ve floridském okrese Palm Beach nedaleko Miami?

Ceny tu rostly dlouhodobě a ještě je popohnal rostoucí počet lidí, kteří se sem buď trvale stěhují ze severu USA, nebo si zde opatřují druhý dům k tomu současnému. Rezidencí ke koupi je omezené množství a noví vysokopříjmoví kupci tlačí cenu na úrovně, kde na ně lidé se středním či nižším příjmem nemají šanci dosáhnout, což se týká i nájmů. Střední hodnota bydlení v okrese Palm Beach je 466 tisíc dolarů (více než deset milionů korun).

Zhruba 87 procent tamních zaměstnanců si bydlení s touto cenou nemůže dovolit. Průměrný roční příjem je na Floridě 27 tisíc dolarů na člověka a 55 tisíc dolarů na domácnost. K pořízení průměrného bydlení je ale potřeba příjem kolem 100 tisíc. Lidé, kteří v Palm Beach pracují, jsou často nuceni dojíždět z větší dálky, najít si spolubydlící nebo se zcela odstěhovat.

V roce 2006 město založilo výbor, který má za cíl, aby zde byl dostatek bydlení, zejména pro lidi pracující ve službách a středněpříjmové skupiny. Tvoří ho zástupci developerů, úředníků, neziskových organizací i akademici a dokáže identifikovat problémy i vytvářet strategii. Potíží je velmi obtížná proveditelnost.

Už několik let zde každoročně ubude víc jednotek dostupného bydlení, než se postaví nových. Celkově pro zaměstnance chybí kolem 78 tisíc bytů. Neustále také přibývá lidí, kteří za bydlení platí 50 a více procent příjmu. V některých okresech také majitelé mohou odmítnout nájemníka, který dostává od státu či obce příspěvek na bydlení. Jak chtějí Floriďané situaci řešit? V podstatě říkají, že bez intervence obce či státu to nepůjde.

Jedním z návrhů je obecní výstavba, a to poměrně masivní. Za 150 až 200 milionů dolarů by šlo postavit kolem 20 tisíc obecních bytů. Situaci by to zcela nevyřešilo, ale byl by to slušný start. Otázka je, jak takovou věc financovat. Dle některých je třeba využívat speciální fond, kam putují peníze z poplatků za stavební povolení (přesněji lokální daň ve výši 0,6 až 0,7 procenta). Už nyní sice existuje, není však používán k obecní výstavbě, ale k jiným účelům.

Další možností je zapojení soukromých firem – zaměstnavatelů. Ti by mohli koupit byty nebo celé budovy a pronajímat je svým zaměstnancům za nákladové ceny. Aby to celé dávalo smysl, obec by jim přispívala. U jakékoli soukromé výstavby je při vysokých cenách pozemků, práce a stavebních materiálů možné motivovat developery k výstavbě dostupnějšího bydlení nějakou formou dotace či nízkoúročeným úvěrem.

Možné by také bylo developovat málo atraktivní pozemky, například kolem dálnic nebo obchodních či výrobních center, a aby města alespoň v některých částech okresu změkčila pravidla pro hustotu zástavby, což by zvýšilo využitelnost pozemků k výstavbě více bytů.

Když se podíváme na Prahu, lze se zamyslet, která řešení by mohla dávat smysl i u nás. Obecní výstavba tam, kde městu již patří pozemky, nemusí být špatný krok. Nějaká forma daňového zvýhodnění pro zaměstnavatele, kteří by poskytovali dostupné bydlení, by také dávala smysl. Hlavním problémem, který brzdí dostatečnou nabídku bydlení, však v Česku stále zůstávají povolovací procesy. I v této oblasti by však pro něho mohla být Florida inspirací. Výstavba od projektu k hotovému dílu zde totiž trvá jen dva roky, u nás nejmíň pětkrát déle.

Ondřej David, Marek Klaus
developeři, ICP Group