Celoživotní vzdělávání je nutnost

Zatím ale žádná vláda neudělala víceméně nic pro to, aby tuto situaci změnila. Nastíním dvě čísla. Podle našeho průzkumu mezi stovkou firem bude 80 procent dotázaných podniků v příštích pěti letech potřebovat více zaměstnanců, kteří budou mít alespoň nějakou úroveň digitálních dovedností.

A podle Českého statistického úřadu ubylo oproti roku 2011 na technických oborech vysokých škol 40 procent studentů. Digitalizace zrychluje, odborníků ubývá, a proto se budeme dostávat do stále větších problémů. Odpověď na otázku, proč mají firmy mluvit do celoživotního vzdělávání v oblasti technologií, je jasná.

Mnoho podniků digitální technologie vyvíjí, samy je využívají a ty ostatní se stále více digitalizují. Mají tedy to nejlepší povědomí o technologických trendech i potřebách zaměstnanců či zákazníků, jak umějí s technologiemi pracovat a používat je v pracovním a osobním životě. Tuto znalost by měl stát využít při tvorbě vzdělávacích programů ve školách i v oblasti celoživotního vzdělávání.

Nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců v IT je jedním z velkých problémů nejen u nás, ale i v celé Evropské unii. Proto Svaz průmyslu a dopravy ČR dlouhodobě usiluje o provázání vzdělávacího systému s trhem práce a sladění poptávky firem s nabídkou absolventů. Právě tento nesoulad brzdí rozvoj českého průmyslu a brání přílivu potřebných investic.

Za prvé, potřebujeme další kvalitní vzdělávání pro dospělé. Technologické firmy přitom už nabídly státu své vzdělávací nástroje a kurzy, aby mohl vytvořit nabídku digitálního vzdělávání. Ten by ji měl využít. Za druhé, potřebujeme dostat do škol mladé lidi a odborníky se zkušenostmi z praxe, takzvané digital natives. Pokud k tomu ministerstvo školství rychle nevytvoří podmínky, riskujeme ohrožení konkurenceschopnosti firem i budoucnosti žáků.

Tento resort přitom nese odpovědnost, že vzdělávací systém bude pružně reagovat na požadavky trhu práce. Spolupracovat by na tom měl s dalšími ministerstvy a zásadní změny a opatření konzultovat se zástupci zaměstnavatelů. Současná situace tomu ale neodpovídá, úlohu ministerstva školství teď nahrazují firmy, což je třeba co nejrychleji změnit.

V oblasti technického vzdělávání považuji za důležité co největší provázání škol a firem. Například v duálním vzdělávání žák absolvuje praktickou přípravu přímo ve firmách, což dává mladým lidem jedinečnou možnost plnit reálné zakázky a pracovat s nejnovějšími technologie­mi. Firmy již dnes vědí, že najmout talenty neznamená jen zaměstnat někoho s diplomem. Duální vzdělávání kombinuje dovednosti, praktické zkušenosti a odhodlání uspět.

I proto ve Svazu průmyslu a dopravy ČR už několik let tlačíme na stát, aby podpořil vznik dobrovolné duální větve v odborném vzdělávání. Doufáme, že tato vláda ji zavede, čímž splní svůj slib z programového prohlášení. V duálním vzdělávání by odpovědnost za část výuky přešla přímo na firmu, která by poskytovala praktické vzdělání.

Firma by s žákem uzavřela smlouvu a mohla by mu kromě vzdělání nabídnout i další benefity, například stipen­dium, pomůcky či vybavení. Na své náklady by musela vytvořit vzdělávací středisko a vyškolit instruktory, kteří se žákům budou věnovat. Na uhrazení části nákladů by podniky mohly využívat daňové slevy. Vláda by měla zvednout hozenou rukavici a zajistit, aby se digitální a technické vzdělávání stalo nejen nutností, ale i příležitostí pro udržení kvality života a další rozvoj naší země.

Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR