Češi v kryptoúdolí

Je tomu už čtyřicet let, co americký časopis Electronic News označil část aglomerace v Sanfranciském zálivu v nadsázce za Křemíkové údolí, kde se usazovala řada firem, inovátorů, ale i dobrodruhů, kterým učarovala tehdy slibně se rozjíždějící technologie počítačových mikročipů. Se čtvrtmilionem pracovních míst v high-tech oborech je Silicon Valley dodnes zásadním bodem na technologické mapě světa. Nicméně ne jediným.

I v Evropě vzniká řada „údolí“, jež vykazují stejnou dynamiku jako kalifornské Silicon Valley a mají naději, že se stanou podobnou ikonou dynamického růstu a úspěšných podnikatelských příběhů. Jedním z nich je Švýcarsko a Lichtenštejnsko, dvě alpské země, které si už získaly mediální nálepku Crypto Valley.

Ráj pro kryptoměny

Tak jako je neoficiálním hlavním městem Silicon Valley San José, je centrem

„krypto­údolí“ ve Švýcarsku kanton a město Zug. Kromě tradičně vysoké kvality života a blízkosti technických vysokých škol a univerzit jdou příkladem i místní politici. Od roku 2016 Zug umožňuje platby do městské pokladny provádět v bitcoinech, od letošního února je pak možné kantonální daně do výše 100 tisíc franků odvádět jak v bitcoinech, tak ethereu, co do kapitalizace druhé největší virtuální měně.

Od letošního roku začalo hned několik švýcarských bank nabízet spravování digitálního majetku, tedy převážně kryptoměn. Umožnil to federální zákon o blockchainu, který po přechodné fázi vstoupí v platnost letos v srpnu. Ten sice ukládá povinnost informovat o rizicích virtuálního držení aktiv, ale zároveň švýcarský stát zaručuje jejich individuální právní ochranu. Zjednodušeně řečeno – cokoli je uloženo v digitální peněžence a je chráněno technologií blockchainu, má před zákonem stejné postavení jako tradiční aktiva typu peněz, cenných papírů nebo třeba autorských či uživatelských práv.

Podobný zákon funguje již od loňska i v sousedním Lichtenštejnsku, kde zákonodárci označili blockchain za „důvěryhodnou technologii“. Zejména pro tamní investiční fondy a banky je to velký posun. Řada z nich sice digitální aktiva ve formě takzvaných investičních tokenů, tedy elektronického držení podílu navázaného na akcie firmy, nabízela již před přijetím zákona, musela však volit mezistupeň v podobě založení společnosti pro zvláštní účely.

Na burze digitální měny

Nejde ovšem jen o první kroky v praktickém použití kryptoměn nebo zákonnou úpravu blockchainu (speciální decentralizované databáze). Crypto Valley je podobně jako jeho americký vzor místem příběhů o převratných nápadech, splněných snech, úspěších a kariérním růstu. Jeden z mediálně nejvděčnějších se pojí s otcem-zakladatelem Crypto Valley Vitalikem Buterinem. Ten se ještě coby Vitalij Butěrin odstěhoval jako šestiletý hoch se svými rodiči z Ruska do Kanady, kde studoval na University of Waterloo. Z nadějného studenta, který v osmnácti letech vyhrál Mezinárodní olympiádu v informatice, se Buterin stal rychle byznysmenem. Založil již zmíněnou krypto­měnu ethereum a od roku 2014 žije právě ve Švýcarsku, kde ve svých čtyřiadvaceti letech získal čestný doktorát na Basilejské univerzitě.

Pro příběhy, jež díky „kryptoúdolí“ vznikají, ale nemusíme chodit daleko. Obě alpské země lákají také české podnikavce, kteří blockchain považují za nástroj, jenž má nejen svůj technologický a byznysový rozměr, ale také nádech společenské změny. Jedním z nich je Jiří Herzán. Rodák z Velkých Pavlovic obhájil roku 2015 na Vysoké škole ekonomické bakalářskou práci na téma bitcoin. A protože se chtěl této virtuální měně věnovat důkladně, z Prahy pak odešel na Universität Liechtenstein, kde vystudoval informační systémy. Od léta 2017 pracuje jako specialista na kryptoplatební systémy v Bitcoin Suisse, který je největší burzou na digitální měny ve Švýcarsku. Jsou to necelé čtyři roky, i tak ale patří mezi firemní doyeny.

„Momentálně pracuji na integraci kryptoplateb s největším evropským platebním zprostředkovatelem World­line, pod který spadá i v Česku hodně rozšířené ingenico,“ popisuje svou práci Jiří Herzán pro magazín Euro. Jak sám zdůrazňuje, nespekuluje nad tím, jaká krypto­měna přežije, i když si myslí, že drtivá většina žádné reálné uplatnění v budoucnu nenajde. V Bitcoin Suisse chce ale přispět k tomu, aby zákazník nebyl omezen tím, že platební systém, který používá, „umí“ jen určitou technologii. „Snažíme se tvořit produkty, které jsou kompatibilní se všemi blockchainy. Jsme schopni reagovat celkem rychle na nové možnosti a integrovat nový blockchain během pár týdnů,“ vysvětluje. Názor, že by placení kryptoměnami byl jen módní výstřelek, který pomine, rozhodně nesdílí. „Myslím, že během pár let budete moci zaplatit kryptoměnami i u svého kadeřníka. Nedávno své plány s kryptoměnami představila Visa a PayPal. Bude čistě na zákaznících, jaký způsob platby preferují, platební řešení, jež obchodníci integrují, bude nabízet vše,“ dodává Herzán.

Ověřování plateb prostřednictvím blockchainu je plně decentralizované, data v blocích či řetězcích verifikují „těžaři“ na svých počítačích po celém světě a na rozdíl třeba od bankovních systémů tak zatím operace s kryptoměnou nejsou na jedno „pípnutí“ kartou nebo aktivování jednoduché aplikace v mobilu. „Aby tato technologie mohla být plně rozšířena, musí být v prvé řadě uživatelsky přívětivá. Tady bohužel musím přiznat, že platba kartou nebo pomocí Apple Pay je stále v některých případech jednodušší. Zkuste ale poslat peníze kamarádovi do Japonska nebo třeba do sankciované Venezuely,“ říká mladý Čech pracující pro Bitcoin Suisse.

Země jako laboratoř

Zatímco Jiřího Herzána ve sféře technologie blockchainu zajímají především platební metody, o téměř generaci starší Petr Rokůsek o této ověřovací metodě pouze jako o plně digitální alternativě peněžních systémů neuvažuje. V byznysu má už ledacos za sebou – byl spoluvlastníkem velkého výrobce reklamních hliníkových profilů Jansen Display (ten se společníkem v roce 2018 prodali Američanům), je zakladatelem a předsedou představenstva Nano Energies, prvního českého obchodníka se stoprocentně čistou elektřinou. Vlastní také módní značku Free Circle zaměřenou na městské cyklisty, v rámci níž zkoumá, jak vyrábět oblečení jinak – třeba pomocí 3D tisku na míru. Jako technologického nadšence ho nadchl princip block­chainu. A jako každý správný vizionář také věří, že v blockchainu se skrývá mnohem víc než jen nástroj pro virtuální platební styk.

Právě proto žije už čtvrtým rokem v lichtenštejnském Schaanu, kde má do horské přírody stejně blízko jako k Rýnu, za nímž je už Švýcarsko. V knížectví, jemuž místní přezdívají „Ländle“ (zemička), založil investiční fond Bluelight.LI. A protože se Petr Rokůsek vždy díval na příležitosti úplně z jiného úhlu než všichni ostatní, přistupuje na dohled od Crypto Valley k blockchainu jako k pokusu s velkým potenciálem, ale i velkým rizikem. „Nejde o klasický investiční fond, protože nejsem kapitálový investor, ale zakladatel, tvůrce firem. Bluelight chápu jako instrument, jejž využívám pro svou práci. Nemohu nabídnout rychlé zbohatnutí, jsem zodpovědný, nechci nikoho zklamat, a proto jsem dosud jediným investorem já,“ vysvětluje.

Proč se český podnikatel rozhodl usadit zrovna v malém knížectví sevřeném

mezi Švýcarskem a Rakouskem? „Lichtenštejnsko je součástí Evropského hospodářského prostoru. Žijí tu lidé, kteří si uvědomují důsledky blockchainu, jež jsou zatím odtržené od reálného života. A pak je tu samozřejmě jurisdikce. Ta celou technologii posouvá blíže realitě,“ vypočítává Rokůsek s tím, že zemi, kde se usadil, chápe jako laboratoř. „Dávám ingredience na Petriho misky a sleduji, co z toho bude. Nápady, které krouží kolem blockchainu, se rodí pomalu, jemně a je třeba je opečovávat, než je vrhneme do skutečného, velkého světa. A všechny tyto postupy Lichtenštejnsko umožňuje,“ upřesňuje. A dodává ještě další důvody: „Je to země o populaci třetiny Pardubic, lidé se tu znají, vědí, kde bydlím. Panuje tu velká důvěra, a to i v možnosti velmi široce pojaté demokracie.“

Co v Rokůskově lichtenštejnské laboratoři vzniká? Především uplatnění blockchainu v jiných sférách, než je pouhá obsluha digitálních peněz. „Zajímá mě decentralizovaný svět a decentralizované uvažování, v němž vidím nový byznysmodel. Konkrétně zkoušíme projekt využívající lokální potravinové zdroje, jež přibližujeme konzumentům. Zajímám se o využití elektřiny z fotovoltaických zdrojů, které již ztratily státní podporu, a musejí tak hledat nové cesty na trhu. A máme i výrobní projekt, 3D tiskárnu, která vám vyprodukuje oblečení na míru. Na tom spolupracujeme s Technickou univerzitou ve švýcarském Rapperwilu. Všechno jsou to peer-to-peer projekty, které lidi napřímo propojují mezi sebou,“ líčí Petr Rokůsek.

Jedenáct jednorožců

Pohled do firem, které v Crypto Valley působí, dává tušit, že prozatím ve své většině spoléhají na „starý svět“, tedy ten, kde se sice vše točí kolem kryptoměn a blockchainu, ale vydělává se na obchodování, prostřednících a službách. Podle analýzy fondu rizikového kapitálu CV VC působí v Crypto Valley tisícovka firem, které zaměstnávají na 5200 lidí. Kapitalizace padesátky těch největších dosahuje 250 miliard amerických dolarů. A pozoruhodná je i dynamika – jen za poslední rok vrostla hodnota firem z „krypto­údolí“ na sedminásobek. Ke konci letošního února bylo v Crypto Valley jedenáct „jednorožců“, tedy firem s kapitalizací vyšší než miliarda dolarů.

I ve vyčíslení byznysu, který v alpských zemích blockchain generuje, bychom našli české stopy. Třeba SatoshiLab, pražský startup, který stojí za Trezorem, první hardwarovou kryptopeněženkou na světě, získal letos na svůj nový projekt čtyři miliony eur od švýcarského fondu Aura. Peníze putovaly i opačným směrem – v roce 2019 český fond Rockaway Capital podpořil již zmíněný Bitcoin Suisse. Švýcarský startup Vetri zase na své mobilní peněžence, umožňující spravovat uživatelská data, spolupracoval s českou společností Creative Dock. A hned na několika místech ve Švýcarsku fungují bitcoinmaty českého výrobce General Bytes.

„Češi rádi zkoušejí nové věci a mají pozitivní vztah k technologickým novinkám. Vidíme to například v oblibě bezkontaktních plateb mnoha různými způsoby, které třeba ve Švýcarsku zažívají svůj rozkvět teprve nyní díky koronaviru. Změna pravidel, potřeba vymezit se a ta trocha tajemna, kterou je block­chain částečně zahalen, nás prostě přitahuje,“ myslí si Zdeněk Eliáš, ekonomický specialista české ambasády v Bernu. Sám jako technologický nadšenec příběh kolem Crypto Valley bedlivě sleduje a vidí v něm příležitosti pro další české angažmá. Ve spolupráci s honorárním konzulátem ČR ve Vaduzu a českou firmou Nano Energies by proto rád na okraj Token Summit Liechtenstein, který by se letos měl konat ve Vaduzu, rád uspořádal Czech-Liechtenstein Blockchain Day. „Švýcarsko volí cestu spolupráce, ne boje proti decentralizovaným měnám či lhostejnosti vůči nim, a byla by velká škoda toho nevyužít,“ upozorňuje Eliáš.

Příběh dynamicky rostoucího Crypto Valley bude určitě dál lákat. Důvody, proč jsou Lichtenštejnsko nebo Švýcarsko na špici v usídlování firem, které využívají kryptoměny a technologii blockchainu, přitom nemusejí být zdaleka jen jistota právního prostředí, velmi nízké nebo v případě Lichtenštejnska dokonce nulové daně z kapitálových příjmů či renomé spolehlivých a důvěryhodných finančních služeb, které se s oběma zeměmi pojí. Petr Rokůsek přidává ještě další důvod, který bychom si se založením firmy sotva spojovali – tamní krajinu. „Jsou tu údolí spojená jedinou silnicí, v nichž se často drží lokální jazyky. To předurčuje vazby mezi lidmi, jejich uvažování, vztah k vnějšímu světu. Pokud se tu nové projekty na bázi peer-to-peer neuchytí, tak už nikde,“ předpovídá.