Chceme přebírat kvalitně provedená díla

Co dnes přípravu staveb nejvíc zdržuje?

V uplynulých letech byla přijata řada legislativních změn, které nám přípravu staveb usnadňují a značně ji zrychlují. Přispěly i k plynulejším výkupům, sloučená povolovací řízení zkrátila přípravu a omezila riziko odvolávání a soudních přezkumů. Jsou také pevně dané lhůty, dokdy musejí úřady v případě soudů vydat rozhodnutí či se vyjádřit.

Navzdory zlepšení však stále existují zdržovací praktiky, včetně nepředvídatelných rozhodnutí soudů, které mohou naši práci a snahu svými verdikty vrátit o několik let. V současnosti je pro nás aktuální zajištění dostatečného množství finančních prostředků, abychom mohli provést všechny připravené projekty.

Může zdražení nafty, asfaltu a dalších stavebních materiálů v důsledku konfliktu v Hormuzském průlivu některé projekty odsunout?

Po vypuknutí konfliktu na Blízkém východě se situace pro všechny dodavatele na našich stavbách stala složitou, protože ceny materiálů vyskočily o desítky procent. Jsem však přesvědčen, že zvládneme i tuto krizi a všechny rozjeté stavby budou pokračovat bez větších omezení. Nyní se situace postupně stabilizuje a u nově soutěžených projektů je zcela na riziku dodavatele, jakou nabídku předloží.

Pokud vítězná nabídka výrazně podstřelí odhad Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), je to úspěch soutěže, nebo hrozí budoucí dodatky a vícepráce?

Ceny u vysoutěžených zakázek se nám daří držet pod odhadovanými náklady při vypsání výběrového řízení. V uplynulých letech byly velmi nízké, což bylo dané konkurencí na trhu, otevřeností našich zakázek, ale i dlouhodobě stabilním a pro zhotovitele předvídatelným prostředím.

Určování víceprací, změn během výstavby, má striktní pravidla a u každé se posuzuje, zda na ni má zhotovitel nárok a zda a v jaké výši se kvůli ní navýší finanční plnění. Musí doložit, proč si změnu během výstavby spojenou s vyššími než smluvními náklady nárokuje.

ŘSD má na každý projekt finanční rezervu pro případ oprávněné úhrady vícenákladů. Ty ale vždy musejí být administrovány dle zákona o zadávání veřejných zakázek včetně stanovené maximální výše. V průměru se na stavbách pohybujeme hluboko pod tímto limitem, zhruba na třetině.

Má smysl hodnotit ŘSD především podle otevřených kilometrů?

Počet otevřených kilometrů není jediným, i když velmi důležitým měřítkem úspěšnosti a výsledků naší práce. ŘSD ze zákona také zajišťuje správu a údržbu určených komunikací, v našem případě dálnic a silnic I. třídy. Za úspěch tedy považujeme i službu pro řidiče v podobě bezpečných a kvalitních komunikací.

Který z tahů D0, D3, D35, D6 a D11 má dnes nejméně jistý termín dokončení?

Nejméně jisté termíny jsou momentálně zejména u D3 a D0. V případě D3 se to však týká výhradně její středočeské části. Na jihočeské plynule pokračuje výstavba zbývajících úseků a dokončena bude v polovině příštího roku.

Ve středočeské pokračujeme s výkupy pozemků na celé, téměř 59kilometrové trase. Letos chceme u Dopravního a energetického stavebního úřadu požádat o povolení stavby na všech pět úseků a zároveň zpracovávat zadávací dokumentace. V přípravném procesu však stále narážíme na odpor občanských sdružení, ale u samospráv už prakticky není, což je pro nás klíčové.

Na D0, čili úsecích Pražského okruhu, nám chybí postavit tři severní, které propojí D10, D8 a D7. U projektů se snažíme najít kompromisy se zástupci dotčených městských částí Prahy a obcí v případě technického řešení stavby. Pražský okruh má pevně danou trasu, ale můžeme upravovat dílčí technická řešení.

Další dálnice, jako jsou D11, D35 a D6, jsou již převážně ve velké rozestavěnosti a problémy v přípravě u nich nejsou. Musíme je však čekat v přípravě dálnice D52.

Nebude po roce 2030 větším problémem údržba rychle stárnoucí dálniční sítě než nová výstavba?

Po roce 2030 již bude velká část dálniční sítě dokončena. Nyní nás čekají technicky složité dálniční projekty, které na rozpočet kladou vyšší nároky. Bude tedy nutné zajistit dostatek finančních prostředků.

Postupně se ale bude měnit poměr nákladů na výstavbu a na údržbu, protože porostou finanční prostředky na údržbu vůči těm investičním. Problémem v nejbližších letech budou stavební materiály, jako je písek či kámen. Ty v Česku postupně docházejí a povolování nových ložisek či zachování těžby v těch současných je složité a naráží na odpor.

Pokud je však nechceme draze dovážet, musí stát v této oblasti postupovat razantněji. Můžeme k tomu přispět tlakem na technická řešení, aby se například při opravách používal současný materiál. Recyklace a následné použití původních materiálů může projekty výrazně zlevnit, nikdy však na úkor kvality.

Údržba dálniční sítě bude v příštích letech stát víc, protože se prodlužuje. V našem zájmu je přebírat kvalitně provedená díla, jejichž následná údržba nebude vyžadovat větší zásahy či komplexní rekonstrukce.

U starších projektů či mostů se tomu ale nevyhneme. Každá stavba má technickou životnost a máme dostatek odborníků na posouzení, zda je například potřeba jen dílčí zásah, nebo kompletní výměna.