Dálniční lokality, vysoký výkon a kontrola služby

Síť čerpacích stanic Orlen v Česku vstupuje do další fáze rozvoje elektromobility. Vedle dosavadního standardního dobíjení rozšiřuje svou infrastrukturu o vlastní ultrarychlé dobíjecí stanice. První lokalita byla uvedena do provozu na dálnici D1 v Průhonicích a v průběhu letošního roku na ni navazují další strategická místa, především na hlavních dopravních tazích a v transevropské dopravní síti TEN-T.

Moravec Rostislav

Rozhodnutí investovat do vlastní vysokorychlostní infrastruktury je reakcí na rychlý technologický vývoj i na měnící se očekávání zákazníků. Výkon dobíjecích technologií se v uplynulých letech výrazně posunul a pomalé dobíjení minimálně o výkonu 50 kilowattů (kW) už přestává vyhovovat především řidičům na delších trasách.

„Elektromobilita se dnes neposouvá ani tak v počtu dobíjecích míst jako především ve výkonu. Řidiči chtějí dobíjet v řádu minut, nikoli desítek minut, a tomu musí odpovídat infrastruktura,“ říká Rostislav Moravec.

Součást transformace

Orlen v současnosti nabízí dobíjení elektrických vozidel na více než 70 čerpacích stanicích, kde jsou instalovány standardní stojany provozované ve spolupráci s externími partnery. Nově budované ultrarychlé dobíjecí stanice však už vznikají v rámci vlastního obchodního modelu Orlen Charge.

Ten umožňuje společnosti převzít plnou kontrolu nad technologií, provozem i cenotvorbou a zároveň sladit dobíjení s ostatními službami čerpací stanice. „Vlastní model nám umožňuje garantovat jednotný standard služby. Máme pod kontrolou výkon, dostupnost i zákaznický komfort, což je pro dlouhodobou udržitelnost elektromobility zásadní,“ vysvětluje Moravec.

Nové ultrarychlé dobíjecí stanice Orlen vznikají především na dálničních lokalitách a hlavních tranzitních směrech. Po Průhonicích na dálnici D1 společnost postupně spouští další lokality, například na obchvatu Chebu, na dálnici D5 v Kladrubech, na D2 u Staroviček či na D6 u Velké Dobré.

Do konce roku chce provozovat ultrarychlé dobíjení na 11 čerpacích stanicích, další výstavba bude pokračovat podle technologické a administrativní připravenosti jednotlivých míst. „Ultrarychlé dobíjení má jasnou logiku právě na dálničních tazích. Zákazník se chce rychle vrátit na cestu a čerpací stanice mu musí nabídnout odpovídající výkon i zázemí,“ doplňuje Moravec.

Rozvoj ultrarychlého dobíjení Orlen chápe jako nedílnou součást transformace čerpacích stanic. Zatímco tradiční tankování je krátkou zastávkou, dobíjení – i při vysokém výkonu – vytváří prostor pro širší využití služeb stanice. Proto hraje důležitou roli nepalivový segment.

„Dobíjení dává čerpacím stanicím příležitost nabídnout zákazníkům víc než jen energii. Propojení rychlého dobíjení s kvalitním občerstvením, kávou nebo možností krátkého odpočinku je silná konkurenční výhoda tradičních čerpacích stanic,“ říká Moravec s tím, že koncept Stop Cafe je přirozenou součástí této strategie.

Dlouhodobá strategie

Součástí přechodu na vlastní infrastrukturu je také rozvoj digitálních a platebních služeb. Firemním zákazníkům Orlen nabídne Tankartu Business Charge, která umožňuje řídit dobíjení jak na vlastních dobíjecích stanicích, tak v rámci roamingu u dalších provozovatelů.

Pro koncové zákazníky společnost připravuje vlastní mobilní aplikaci, jejíž pilotní spuštění plánuje ve druhé polovině roku 2026. „Naším cílem je maximální jednoduchost. Uživatel musí mít jasný přehled o ceně, dostupnosti i průběhu dobíjení, stejně jako je dnes zvyklý u tankování paliv,“ uvádí Moravec.

Rozvoj sítě Orlen Charge navazuje na dlouhodobou strategii skupiny Orlen v oblasti elektromobility. Do roku 2030 chce v Česku provozovat více než šest set vysokorychlostních dobíjecích bodů s výkonem minimálně 300 kW a do roku 2035 až 1 700 dobíjecích bodů v celé síti.

Důraz přitom klade na vlastní infrastrukturu, jednotný standard služeb a především na lokality s vysokým dopravním zatížením. „Jsme lídrem mezi čerpacími stanicemi ve standardním dobíjení a stejnou ambici máme i u ultrarychlého dobíjení. Chceme být přirozenou volbou pro řidiče bez ohledu na typ pohonu,“ uzavírá Rostislav Moravec.