Dáváme byznysu hodnotu, říkají Oxana Šnajberg a Jiří Wiesner z EqSA 

Oboru znalectví a oceňování hodnoty ekonomických subjektů a statků se málokdy dostává mediální pozornosti. Jde přitom o oblast velmi atraktivní a žádanou, ale také dosti složitou a komplexní.

Specifické pro tuto profesi je, že role znalců může být u každé zakázky trochu odlišná. Záleží, co je předmětem znalecké činnosti. „U již dojednaných transakcí jsme spíše servisní organizací v pozadí, zatímco třeba u insolvencí jsme naopak středobodem mezi dlužníkem, věřitelem a insolvenčním správcem,“ říká Wiesner.

I u standardních transakcí se ale vnímání znalecké role postupem času mění. Oxana Šnajberg popisuje, jak se postavení znalců vyvíjelo v uplynulých patnácti letech, které v oboru strávila. „Dříve byl znalecký posudek považován spíše za formální dokument, zatímco dnes více odráží realitu a troufám si říct, že i v případech, kdy je prodávající rozhodnut, že pod určitou částku nepůjde, může ho náš posudek přimět k zamyšlení a korekci postoje.“

Tuto proměnu znalecké profese si do jisté míry vynutila klientela, která je po informacích o skutečném stavu aktiv hladovější, než tomu bylo v minulých letech. „Dnes již nestačí říct, kolik stojí podnik. Musíme říct, proč stojí tolik a tolik. Klienti chtějí znát pozadí. Děláme svým způsobem due diligence, zkoumáme rizika a vyřčenou hodnotu si musíme umět obhájit,” vysvětluje Wiesner.

Expert, nebo všeuměl?

Oxana Šnajberg připomíná, že součástí znalectví a také portfolia EqSA je též finanční poradenství. Oproti dřívějšku se tyto disciplíny mnohem více prolínají. „Dříve jsme měli zákon a tabulky a prací znalce bylo naplnit tabulky patřičnými koeficienty. Z toho vyšel výsledek, který mohl být dost odtržený od reality,“ popisuje jednatelka EqSA. Připouští, že taková praxe může v některých případech trvat dodnes, ale většina branže již pracuje jinak. „Přední znalci spojují metodiku, která vychází z legislativy, s tržní realitou. Tam se právě uplatní širší perspektiva finančního poradenství,“ dodává Šnajberg.

Z praxí advokátních kanceláří známe obvyklé dělení na specializované butiky a one-stop kanceláře, které nabízejí plný rozsah právních služeb. I tam ale nakonec službu dodá tým složený ze specialistů, protože „univerzálů“ se stále složitější legislativou ubývá. Ve znaleckém oboru je to podle Wiesnera podobné. „Metodika ocenění je sice daná, takže ve finále je jedno, zda jde o malou společnost nebo složitý holding. Nicméně po zavedení nového znaleckého zákona, který přinesl spoustu oborů specializací, je dobré ty konkrétní specializace mít. Řekl bych, že dnes je univerzálních znalců minimum,“ poznamenává.

Podle Šnajberg má pestrý tým expertů výhodu i v tom, že každý má trochu jiný pohled na věc, což vede k realističtějším výsledkům. „Dobrý posudek coby výsledek geniality jediného znalce je spíš výjimkou. Kvalitní výsledek se rodí z diskuze nad postupem a z obhajoby argumentů,“ myslí si.

Odvaha nepotěšit

Další paralelou k světu advokátních kanceláří je občasná nutnost krotit očekávání klientů. I to je ale podle hostů podcastu součástí profese a právě schopnost oponentury je pro některé klienty i vítanou položkou, za kterou si rádi zaplatí. „I sdělovat nepříjemné zprávy jsme se naučili. Našim klientům je sdělujeme docela často a myslím, že je to i důvod, proč si nás vybírají. Vědí, že naší úlohou není je chlácholit a něco ohýbat. Nestojím o pověst firmy, která vždy vyhoví klientovi. Chci, aby klienti věděli, že od nás dostanou co možná nejvíce objektivní posudek,“ přibližuje Šnajberg. Dodává, že zprvu to nebylo jednoduché, protože existovala sdílená představa, že když si klient zaplatí posudek, výsledek pro něj bude příznivý. Časem se ale trh i v tomto zkultivoval.

Wiesner navazuje s tím, že v tomto ohledu je mnohdy výhodnější, když je majitel zastoupen prostředníkem, protože ten není zatížen emocemi k danému statku. „Pokud někdo dvacet let pečoval o majetek a má k němu silný vztah, jeho představa o jeho hodnotě může být velmi vzdálena realitě, která se právě za těch dvacet let mohla rapidně změnit. Pak je výhoda, když je na místě prostředník, protože ten pak celé situaci dodá objektivitu,” říká.

Co ještě zaznělo v podcastu

Dá se říci, co je na oceňování ekonomických subjektů zábavné? Může si EqSA mezi klienty vybírat? A jak těžké je vybudovat si na specifickém trhu znaleckých služeb dlouhodobou důvěru? Odpovědi najdete v nejnovější epizodě podcastu Lex Elite, který se soustředí na to nejdůležitější v tuzemské právní extralize.