Děkan z Harvardu: Krev je nejvíc

Zájem o jeho březnovou přednášku na Univerzitě Karlově byl enormní; sál Karo­lina praskal ve švech. Do Prahy přijel profesor George Q. Daley, hematolog světového jména. Věnuje se výzkumu kmenových buněk a onkologii, zajímá jej krev a její nemoci. Kromě základního bádání i klinické praxe vedly jeho práce k léčivu Gleevec od Novartisu, kdy účinná látka imatinib pomáhá pacientům v boji s chronickou myeloid­ní leukémií. Krev jej fascinuje.

„Rád si dělávám legraci z kolegů, když jim říkám, že krev je v těle nejdůležitější orgánovou soustavou. Srdce vlastně existuje proto, aby krev pumpovalo; ledviny zase proto, aby krev filtrovaly a čistily. Neurologové a psychiatři mohou namítnout, že mozek je také velmi, velmi důležitý. Ale já na to odpovídám, že mozek nepřežije více než pár desítek sekund bez krve, krev je vyživující… Ráno jsme byli v České národní bance a tamní hostitel mi řekl, že ,měna je krví finančního systému‘. Líbilo se mi to,“ řekl týdeníku Euro děkan Daley, jenž vede jednu z nejprestižnějších lékařských fakult na světě: Harvard Medical School (HMS).

Navázané české kontakty

Děkan Daley, který působil koncem osmdesátých let v laboratoři Davida Baltimora, držitele Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu (1975), vyrostl ze skromných poměrů čtyřtisícového městečka. V Praze pronesl brilantní řeč na téma Kariéra v akademické medicíně: Hematologie a Harvard. Mediky zaplněný sál opakovaně rozesmál; byl mile osobní, když promítal snímky ze svého dětství. Byl seriózní, když do auditoria vzkázal, že „medicína a věda jsou hybnými silami diplomacie“. A byl vysoce inspirativní, když vyprávěl o svém výzkumu kmenových buněk, o precizní „genetické“ medicíně, o potenciálu využití umělé inteligence (AI) v lékařství nebo o hematoonkologických tématech. V Česku hledal odborné partnery.

„Má návštěva a rozhovory s kolegy mě povzbudily, abych pracoval na vytvoření spoluprací s Univerzitou Karlovou. Je to něco, co budeme rozvíjet,“ uvedl po schůzkách s rektorkou Milenou Králíčkovou, děkanem 2. lékařské fakulty UK Markem Babjukem nebo profesorem Janem Trkou, dětským hematoonkologem z laboratoře CLIP v Motole. Jednal též s Janem Konvalinkou, ředitelem Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR, který má významné příjmy za léčiva od firem, jako jsou Gilead Sciences a další.

Ekosystém inovací v Bostonu

Týdeník Euro nedávno ukázal, jak právě dejvický ÚOCHB a jeho „odnože“ IOCB Tech či i&i Prague podporují inovativ­ní nápady: nové startupy a spin-offy (Euro 9/2024). Jak to dělají na Harvardu?

„Myslím, že je velmi důležité, aby naše objevy z laboratoří měly dopad na pacienty; musíme je převést do biotechnologií i nových léčebných postupů. Proto bostonská biomedicínská komunita vytvořila celý ,ekosystém inovací‘. Ten existuje napříč institucemi. Navázali jsme přirozená partnerství, a to i s komunitou rizikového kapitálu, jež identifikuje slibný vývoj v laboratořích a přetváří ho v biotechnologické firmy. Přímo na Harvardu jsme vybudovali laboratorní prostory inkubátoru v kampusu, což nám ještě více usnadňuje zakládání nových subjektů, tedy proto­společností,“ říká děkan Daley.

A kolik spin-offů už HMS založila? „Nemůžu to říct přesně, ale jsou už jich desítky, mnoho desítek. Víte, právě teď, jen v našich nových prostorách inkubátoru, jsme měli osm firem, které se objevily v posledním roce, teď se rozjíždějí a budou brzy fungovat. Někteří napočítali asi pět set bio-tech firem v oblasti velkého Bostonu, v Cambridge. Mnoho z nich se soustřeďuje kolem Kendall Square, což je jakési centrum biotechnologií, ale stále více je jich v celém regionu,“ nastiňuje Daley. A na Harvard láká i české studenty: „Řekněme, že naše komunita je magnetem pro ambiciózní, brilantní studenty z celého světa. Asi nejlepší příležitostí je čas, který mohou věnovat výzkumu v některé z našich laboratoří. Měl jsem řadu stážistů, kteří přišli z Evropy a strávili u mě pár let jako vědci…“ A změnilo jim to často život.