Děláme od všeho trochu: Čeští udržitelní experti přibližují svou práci v exkluzivní anketě

Firmy ve velkém hledají top manažery, kteří budou zodpovědní za sociální odpovědnost a udržitelnost, avizovala před rokem studie Empowered Chief Sustainibility Officers společnosti PwC s tím, že napříč českým byznysem roste i vliv těchto manažerů. „Přesto mají ESG manažeři v řadě firem jen omezený vliv na rozhodování, v blízké době proto lze očekávat další posílení jejich pravomocí, často až na úrovni představenstva,“ stojí ve studii zaměřené na činnost CSO manažerů mezi více než 1 600 firmami v 62 zemích světa včetně České republiky. Jak ale vypadá „realita“ z pohledu těch, kteří se do skupiny elitních ESG expertů řadí? To bylo cílem anonymní ankety mezi Tvářemi udržitelnosti projektu [ta] Udržitelnost, do které se zapojily více než tři desítky předních českých expertů.

O čem (ne)rozhodujeme

Tři čtvrtiny z respondentů se věnují ze své pozice pouze oblasti ESG. Znamená to ale také, že jejich záběr je většinou napříč celou firemní strukturou. „I když se věnuji výhradně ESG, znamená to i přesah do HR, interní a externí komunikace, compliance a podobně,“ zní jedna z odpovědí. Jen 24 procent respondentů uvedlo, že mají kromě korporátní ESG agendy v rámci své pozice na starosti i další oblasti, typicky komunikaci, nadační aktivity nebo business development. I ve své „další“ agendě si ale ESG experti nachází aktivní příležitost k tomu, jak udržitelná témata prosazovat.

Jakou náplň práce ale udržitelní experti konkrétně mají? Jak zmiňuje jeden z respondentů, role ESG manažerů začíná u správného pochopení ekosystému, ve kterém fungují. „V první řadě je nezbytné firmu komplexně pochopit, a to nejen její byznys model a strategii, ale také firemní filozofii, kulturu, ambice, včetně mise a vize, a identifikovat, jak skutečný chce mít daná firma dopad,“ zní odpověď s tím, že následně je třeba shromáždit a ucelit značné množství dat, vyvodit z nich závěry a pro nejvyšší vedení navrhnout oblasti, na které by se tato firma měla soustředit. „A to jak v krátkodobém a střednědobém horizontu, ale také v tom dlouhodobém. Ten nebývá vždy prioritizovaný, nicméně i dlouhodobý cíl se jednou stane střednědobým, na který je již velkou výhodou být připraven,“ uvádí respondent a dodává: „Poté přichází na základě těchto cílů a ambicí velmi těžká implementační fáze a průběžně s ní i vyhodnocovací, kdy se dopady rozhodnutí reflektují se stanovenými plány.“

Jak vyplývá ze zmíněné studie PwC, nejsilnější pozici s největšími pravomocemi většinou mají udržitelní manažeři ve spotřebním průmyslu, chemickém nebo ropném a plynárenském průmyslu. „Naopak spíše formální roli bez skutečného vlivu mají CSO útvary v bankách nebo e-commerce,“ uváděla studie z roku 2021.

Většina expertů zapojených v anketě se shoduje, že ve své roli mají možnost koordinovat udržitelné aktivity, shromažďovat a distribuovat informace. „V rámci mé role se snažím definovat ESG strategii, edukovat zaměstnance, klienty a partnery, koordinovat reportingové aktivity a utvářet interní komunitu,“ zní jedna z odpovědí. „K mé agendě patří také interně komunikovat, dělat rešerše, účastnit se odborných i popularizačních akcí, konzultovat a neustále se vzdělávat,“ dodává další z oslovených. Podle jiné z odpovědí je v agendě ESG manažera klíčové „přicházet s konkrétními návrhy, nalézání zdrojů (finančních i personálních) pro jejich realizaci a obhajobě u představenstva.“ Polovina zapojených ESG expertů má možnost o zásadním směřování v oblasti udržitelnosti rozhodovat. „Mám na starosti rozhodování o strategických cílech a směrování značky a také dohlížení na plnění cílů,“ zní jedna z odpovědí. Další zmiňují zejména board, ve kterém je ve většině velkých korporací sponzor udržitelnosti, který klíčová opatření pomáhá prosadit.

Inspiraci bereme v zahraničí

S informačními zdroji se teď roztrhl pytel, odpovídá jeden z respondentů ankety na otázku, zde mají ESG experti dostatek míst, kde brát inspiraci i podklady pro svou agendu. „Zdrojů je celá řada, neexistuje však jeden obecně platný pro celou ESG agendu. Zajímavé příspěvky pravidelně zveřejňuje Evropská komise, Světové ekonomické fórum či Mezivládní panel pro klimatickou změnu,“ zní jedna z odpovědí. Další dodává, že pro české firmy je z hlediska zdrojů zásadní zejména legislativní rámec, který jasně určuje, co je podstatné, na co se firmy potřebují v různých odvětvích soustředit a v jakých časových rámcích, jak měřit výkonnost a kde hledat podklady. Další odpovědi zmiňují jako zdroj své inspirace například odborná setkání, oborové podcasty nebo newslettery. „Relevantní jsou newslettery od Asociace společenské odpovědnosti, Business Leaders Forum, Byznys pro společnost, CIRAA, Incien, CSRD nebo Obalko,“ stojí v jedné z odpovědí.

Klíčovou roli hrají také mezinárodní zdroje a vazby. „Inspirujeme se v rámci networkingu a v zahraničí. Zdroje máme díky kolegům z jiných jurisdikcí,“ zní odpovědi. Důležitou roli hrají podle ESG expertů také komunitní setkání. „Inspirativní jsou setkání v rámci skupiny udržitelnosti RED Button EDU pod vedením Soni Jonášové,“ píše jeden z respondentů a další potvrzují, že kromě zmíněné platformy fungují i Změna k lepšímu nebo komunitní akce projektu [ta] Udržitelnost.

Důležitý je reporting

Jak už avizovala studie Empowered Chief Sustainibility Officers od společnosti PwC, potřeba CSO manažerů poroste i s tím, jak na firmy budou více doléhat regulační tlaky či potřeba většího reportingu. Právě ten bude nejen podle studie, ale i samotných manažerů velkým tématem do budoucna. Podle studie v současnosti nefinanční zprávu v nějaké podobě zveřejňuje zhruba polovina českých firem, na další míří chystané evropské požadavky. Od roku 2025 se bude reportování týkat těch, které splňují alespoň dvě ze tří kritérií: čistý obrat minimálně miliarda korun, více než 250 zaměstnanců, nebo aktiva v rozvaze vyšší než 500 milionů korun. Od roku 2026 budou muset reportovat i střední a menší podniky, i když jen ty veřejně obchodované na burze.

Že je reporting na vzestupu potvrzuje také anketa magazínu TOP UDRŽITELNÝ BYZNYS mezi osobnostmi zařazenými v přehledu Tváře udržitelnosti. Téměř 60 procent firem zastoupených respondenty vydává vlastní ESG reporting. Dokonce i ty firmy, které ze své činnosti nemají materiální dopady ani finančními rizika, se o reporting snaží. „Soustředíme se na reporting toho, jak prostřednictvím svého obchodního modelu a strategie dosahujeme pozitivních změn,“ zní jedna z odpovědí. Reporty jsou podle oslovených expertů důležité jak z pohledu odběratelů, tak investorů. Podle globálního průzkumu společnosti EY z roku 2020 dokonce 91 procent investorů uvedlo, že informace o nefinanční výkonnosti byly klíčové pro jejich investiční rozhodování.

Přes 16 procent respondentů dodává data centrále, která reporting zastřešuje. Více než 20 procent zatím report nevydává. „Pracujeme ale na tom a chceme mít první report v roce 2024, přestože povinnost budeme mít až v roce 2026,“ uzavírá jeden z respondentů.

Nechte si zaslat magazín TOP UDRŽITELNÝ BYZNYS v digitální podobě zdarma, a to na odkazu ZDE.