Elon Musk: Pionýr elektromobility

Už ten název je symbolický – tZero. Žlutý „angličák“ vyrobený na konci 20. století jako vedlejšák. Celkově ve třech kusech. Sranda projekt společnosti AC Propulsion vyvíjející střídavé indukční trakční motory. Nikdo by si na něj dnes nevzpomněl (ostatně aktuálně existuje jen jeho poslední exemplář, druhý shořel a třetí se ztratil), kdyby tehdy v roce 2003 nenabídli testovací jízdu jednomu chlapíkovi. Ten měl za sebou čerstvý exit z PayPalu, rok předtím si založil vizionářský SpaceX a svezení mu doporučil jeho technický ředitel. „Nemělo to dveře, nemělo to okna. Nemělo to airbagy nebo jakékoli chlazení baterie. Nebylo to bezpečné a rozhodně to bylo velmi nespolehlivé,“ vzpomínal později. A přesto jej žlutý elektromobil absolutně nadchl. Do té míry, že když tvůrci auta odmítli jeho nabídku postavit na tZeru obchodní projekt, poohlédl se na trhu a vstoupil do tehdy právě založeného startupu vyvíjejícího elektromobily jménem Tesla Motors.

Teslu pak Elon Musk pozvedl k dnešní slávě a velikosti činící z ní ke dnešku osmou nejhodnotnější firmu světa. A především − v Muskovi elektromobilita získala hlavního proponenta současnosti. Pokud se elektromobily jednou opravdu stanou relevantním konceptem, Musk za něj bude „zodpovědný“ jako Edison za elektřinu nebo Ford za auta. Sám si to ostatně v podstatě vytyčil za finální metu. „Nezastavíme se, dokud všechna auta na cestách nebudou elektrická,“ zní jeden z jeho slavných výroků. Při odhadované miliardě osobních automobilů na planetě se vizionář, jenž dnes slaví padesáté narozeniny, nezastaví ještě hodně dlouho.

Po ostří žiletky

Muskově misi je doba nakloněna. Klimatická změna tlačí na ústup od fosilních paliv a politici se předhánějí, kdo přijde s radikálnějším výhledem elektrické budoucnosti. Na významnou změnu je zralý i automobilový průmysl jako celek. Excentrický Elon Musk kolem sebe šíří do jisté míry kult osobnosti, v jehož rámci se ze zákazníků stávají fanoušci a naopak. Aktuálně je tedy Musk a jeho Tesla opravdu onou parní lokomotivou, která celý autoprůmysl táhne do elektrických časů. Jak napsal Financial Times, skrze celé odvětví lze vystopovat vliv myšlenek a podnikatelských kroků, jež Musk „objevitelsky“ zaváděl.

Takže kupříkladu Opel naskočil na wi-fi aktualizace softwaru a třeba Toyota, podobně jako Tesla o šest měsíců dříve, na začátku roku dala volně a zdarma k dispozici veškeré své patenty na vodíkové palivové články. Stejně tak se prodejci aut globálně třesou před širším zavedením Muskova nápadu prodávat Tesly přímo a vynechat dealery.

Věrný své startupové nátuře Musk nemá problém vyjít s nedokonalým produktem, který postupem času doladí. Inženýři Daimleru, kteří s Teslou výměnou za investici ve výši 50 milionů dolarů na lince Stuttgart−Palo Alto v letech 2009 až 2014 spolupracovali, byli až zděšeni, jak „punkově“ Muskův tým své produkty posunuje dopředu. „Elon kráčí po ostří žiletky, pokud jde o agresivitu, s jakou prosazuje některé technologie,“ prohlásil pro agenturu Reuters jeden z inženýrů Mercedesu, který se projektu účastnil. To, co si tradiční automobilky nedovolí pustit ven bez několika let testování, Musk a jeho lidé zavádějí okamžitě a dál uhánějí kupředu.

Tento přístup s sebou nese řadu problémů a počet skandálů či alespoň kontroverzí – vývojářských, investorských, společenských –, jež Musk po cestě páchá, se prakticky nedá dopočítat. Přesto i toto v podstatě neustále posiluje jeho auru vizionáře, který definuje a hlavně uskutečňuje krok za krokem cestu do budoucnosti. A byť řady pochybovačů či odpůrců zůstávají stále velmi početné, těch, již se nechají pohltit Muskovým příběhem a zároveň začnou sdílet jeho vizi, neustále přibývá. Vlastně celá jeho Tesla story je taková moderní verze pohádky o Popelce, jež skrz řadu ústrků a nepřízeň osudu nakonec ke štěstí přišla.

Tesla je klíčová

Úspěch se totiž nedostavil hned po projížďce v tZeru. Musk nejprve do Tesly nalil pouze peníze a vývoje prvního modelu Roadster se účastnil spíše ze zákulisí. Výkonným šéfem firmy byl jeden ze zakladatelů Martin Eberhard. Až když v roce 2007 začalo být jasné, že Tesla pálí hotovost v mnohem vyšším tempu, než si může dovolit, Musk Eberharda vyhodil a do řídicí role se obsadil sám. Prakticky hned na to přišla katarze. Na rok 2008 Elon Musk zpětně vzpomíná jako na nejhorší ve svém životě: Tesla byla na pokraji krachu a jeho stahovala s sebou. Do firmy tehdy nalil z vlastní kapsy dalších 40 milionů dolarů a stejnou sumu jí půjčil. Stejně to nepomohlo a musel propustit čtvrtinu zaměstnanců. K dovršení „šťastného“ roku 2008 se rozváděl se svou první ženou.

Až se změnou číslovky v letopočtu se věci obrátily k lepšímu. Tesla, jež v předchozím roce prodala 2400 Roadsterů, získala od investorů 187 milionů dolarů. O čtyři měsíce později si pak desetiprocentní podíl za 50 milionů dolarů pořídili Němci z Daimleru. V následujícím roce se firma stala po 54 letech první domácí automobilkou uvedenou na americkou burzu a zahájila svou cestu z upisovací tržní kapitalizace ve výši 1,7 miliardy dolarů k dnešnímu téměř čtyřsetnásobku.

Tahle investorská sukces story, jež Muska v jednu chvíli vystřelila do pozice nejbohatšího muže planety, je nejsilnějším argumentem ve prospěch elektromobility. Manický a hyperaktivní Musk svůj osobní příběh neustále přibarvuje řadou dalších projektů – vedle vesmírného SpaceX razí třeba městské tunely s Boring Company nebo vyvíjí implantovatelná komunikační rozhraní mezi mozkem a strojem v rámci startupu Neuralink. Avšak Tesla a s ní spojená budoucnost elektro­mobility je stále klíčovou a zdaleka nejúspěšnější částí jeho byznysových aktivit. Nacenění firmy je ovšem stále odvislé od budoucích úspěchů. Za loňský rok sice Tesla dosáhla svého plánu vyrobit půl milionu aut, ale konkurenční (převážně fosilní) Volkswagen a Toyota i v covidem ovlivněném období téměř atakovaly desetimilionovou hranici.

Elon Musk na konci loňského roku Tesle pro další dekádu vytyčil metu 20 milionů vyrobených aut ročně. V předpokládané vyšší konkurenci tradičních automobilek, jež silně investují do vlastních elektromobilů, se podle řady analytiků jedná o velmi ambiciózní cíl. Někteří přímo říkají, že nereálný. Prvním krokem k jeho eventuálnímu dosažení bude zatlačení na cenu. Aktuálně nejlevnější Model 3 stojí v USA přes 40 tisíc dolarů, což značně limituje jeho potenciální masový úspěch. Muskovým záměrem je díky novým bateriím stlačit cenu o 40 procent níže. Dalším problémem je třeba infrastruktura k provozu a dobíjení elektromobilů. Elon Musk tak ze svého arzenálu bude muset ke splnění svého cíle v podobě vytlačení benzinových aut ze silnic vytáhnout řadu kouzel. Zatím se mu dařilo. Další roky ukážou, jestli si neurval příliš velké sousto.