EU pálí miliardy. Bruegel zpochybňuje zásahy do cen energií
Think tank kritizuje zásahy států EU: většina výdajů neodpovídá doporučením a může krizi prohlubovat.
Většina opatření, jimiž státy Evropská unie reagují na růst cen energií v důsledku konfliktu s Íránem, podle bruselského institutu Bruegel selhává. Členské země dosud uvolnily přes deset miliard eur, efekt je ale omezený.
Analytici upozorňují, že téměř čtyři pětiny dodatečných výdajů, například plošné daňové úlevy, jsou špatně cílené a jdou proti doporučením Evropská komise. Ta prosazovala dočasná a adresná opatření, která nezvýší poptávku v době nedostatku.
Špatné cílení a tlak na rozpočty
Největší část prostředků připadá na Španělsko, následované Německem. Energetický šok podle ekonomů zhoršuje výhled evropské ekonomiky a zvyšuje tlak na veřejné finance, zejména pokud konflikt potrvá.
Dopady jsou patrné i v Německu jako největší ekonomice EU. Kombinace vyšších cen energií tlumí růst a zároveň podporuje inflaci. Italská premiérka Giorgia Meloni zároveň upozornila, že ne všechny země mají fiskální prostor k podobným zásahům.
Poučení z roku 2022 zůstává omezené
Současná situace navazuje na zkušenost z roku 2022 po ruské invazi na Ukrajinu, kdy ceny plynu vystřelily na rekordy a vlády poskytly podporu přesahující půl bilionu eur. Podle Bruegelu se však tehdejší poučení do praxe plně nepromítlo.
„Špatnou zprávou je, že vlády se z energetické krize zjevně příliš nepoučily,“ uvedl analytik Simone Tagliapietra. Podle něj státy dál sázejí na rychlá a plošná opatření, která jsou sociálně nespravedlivá a mohou zvyšovat poptávku v době omezené nabídky.
Evropští lídři minulý týden vyzvali k novým krokům, protože návrh Komise, včetně úprav kolem leteckého paliva či energetických daní, považují za nedostatečný. Španělský premiér Pedro Sánchez prosazuje více investic do elektrifikace, flexibilnější rozpočtová pravidla a mimořádnou daň pro energetické firmy. Jeho vláda chce zároveň snížit DPH na paliva, elektřinu a plyn a rozšířit přímou podporu pro průmysl, dopravu i zemědělství.
Podle Komise zaplatila EU od začátku konfliktu o více než 20 miliard eur navíc za fosilní paliva. Další postup tak bude záviset na tom, zda se členské státy shodnou na cílenějších nástrojích a jaký prostor jim ponechá vývoj konfliktu i stav veřejných financí.
