EU umožní vylučovat čínské firmy z veřejných zakázek

Evropská komise navrhla reformu pravidel veřejných zakázek, která má členským státům, regionům a obcím umožnit předem vyloučit čínské uchazeče. Důvodem je podle Komise chybějící reciprocita: Čína neposkytuje evropským firmám srovnatelný přístup ke svému trhu veřejných zakázek. Naopak dodavatele ze zemí, které své trhy evropským firmám otevřely, například z USA, Británie, Japonska nebo Kanady, nebude možné stejným způsobem vyřadit.

Návrh zároveň mění logiku, podle níž se veřejné peníze utrácejí. Zakázky se už nemají posuzovat výhradně podle ceny. Komise zavádí poměr ceny a kvality, přičemž kvalitativní kritéria mají tvořit 30 procent hodnocení. Jedním z nich může být „Made in Europe“, vedle něj například udržitelnost. Evropské firmy tak mohou získat výhodu, nikoli však automatický nárok na zakázku.

Evropské peníze jako nástroj průmyslové politiky

Zařazení kritéria „Made in Europe“ znamená posun v evropské průmyslové politice. Unie dlouho stavěla na otevřeném obchodu, nyní se snaží lépe chránit vlastní výrobce před levnými a podle Bruselu subvencovanými dovozy z Číny. Veřejné zakázky se tak mají stát jedním z nástrojů, jimiž může EU podporovat evropskou výrobu.

Stejným směrem míří také Industrial Accelerator Act, další návrh Evropské komise. Členské státy a Evropský parlament o něm nyní jednají. Jeho principem je směrovat veřejné peníze přednostně k výrobkům vznikajícím v Evropě.

Nová pravidla pro veřejné zakázky jsou však méně závazná. Na rozdíl od Industrial Accelerator Actu, který u některých sektorů stanovuje podíl komponent vyrobených v Evropě, nemá reforma veřejných zakázek obsahovat povinné kvóty ani příkaz vylučovat zahraniční uchazeče. Pokud například čínský dodavatel autobusů nabídne lepší podmínky než evropská konkurence, veřejný zadavatel mu bude moci zakázku dál přidělit.

Rozhodující změnou tedy není zákaz čínských nabídek, ale možnost přistupovat jinak k uchazečům ze zemí, které evropským firmám neposkytují vzájemný přístup na své trhy. Eurokomisař pro průmysl Stéphane Séjourné proto návrh popisuje jako pravidlo, které „nezakazuje, nenařizuje ani neomezuje“, ale vytváří nové možnosti.

Odpovědnost se přesouvá na státy a obce

Séjourné mluví také o „konci čisté cenové soutěže“. Rozhodnutí, zda dát větší váhu evropskému původu, kvalitě nebo ceně, se má přesunout blíž k místním a regionálním zadavatelům.

Podle eurokomisaře se tak politika veřejných nákupů může stát i tématem místních a regionálních voleb. Kandidáti budou moci voličům říci, zda chtějí při zakázkách používat kritéria „Made in Europe“, nebo klást větší důraz na cenu. „Když veřejný zadavatel v budoucnu koupí čínské autobusy místo evropských, rozhodně už to nebude vina eurokomisaře,“ říká Séjourné.

Význam reformy je značný i kvůli objemu trhu. Veřejné zakázky představují přibližně 15 procent hrubého domácího produktu EU a zahrnují školy, infrastrukturu, dopravu i energetické systémy. Komise současně tvrdí, že změna pravidla zjednoduší: podle Séjourného má rozsah regulace klesnout z 900 na 200 stran.

Součástí návrhu je také nový datový systém, který má zvýšit transparentnost zadávání a pomoci omezovat korupci a podvody. Reforma tak spojuje dva cíle: dát veřejným zadavatelům větší prostor pro strategické rozhodování a zároveň sjednotit a zjednodušit dosavadní pravidla.

Podpora ano, ale bez nové izolace

Podporu návrhu vyjádřila místopředsedkyně Evropského parlamentu Katarina Barleyová. V ideálním případě podle ní budou moci obce zadávat zakázky rychleji a strategičtěji firmám, které za veřejné peníze vytvářejí také veřejnou hodnotu. Přínos vidí pro občany i evropské podniky soutěžící s levnými dodavateli.

Europoslanec Bernd Lange ale varuje před představou, že veřejné zakázky mohou samy vyřešit problémy evropského průmyslu. Konkurenceschopnost podle něj nevzniká jen tím, že stát nakupuje evropské výrobky. Větší důraz na strategické nákupy, kvalitu a evropskou tvorbu hodnot podporuje, odmítá však, aby vedl k nové izolaci trhu.

Otevřené tak zůstává, jak často budou veřejní zadavatelé nové možnosti skutečně využívat a zda při rozhodování převáží cena, kvalita nebo evropský původ. Pokud návrh projde legislativním procesem, praktický dopad budou určovat především členské státy, regiony a obce, kterým má Komise dát širší prostor pro vlastní nákupní politiku.