Euro vyráží do stablecoinové války s dolarem

Evropský projekt stablecoinu Qivalis získal dalších 25 bank, které se chtějí podílet na jeho budování. Počet zapojených institucí se tak ztrojnásobil z dvanácti na 37. Šéf Qivalisu Jan-Oliver Sell označil rozšíření za „rozhodující krok k otevřenému a regulovanému digitálnímu ekosystému pro euro“.

Nizozemská firma Qivalis plánuje ve druhé polovině roku spustit eurový stablecoin, tedy digitální měnu navázanou na euro. Nyní připravuje emisi a u nizozemské centrální banky požádala o licenci instituce elektronických peněz. Cílem bankovního konsorcia je vytvořit regulovanou evropskou alternativu k trhu, kterému téměř úplně dominují dolarové stablecoiny: ty tvoří více než 99 procent trhu, jehož hodnota už přesahuje 300 miliard dolarů.

Euro v ekonomice váží víc než ve stablecoinech

Nepoměr je výrazný i proto, že euro má v globálním finančním systému jinak podstatně silnější roli. Na světových devizových rezervách se podílí zhruba 20 procenty. Ve světě stablecoinů se však zatím tato váha neprojevuje.

Stablecoiny jsou považovány za základ nové platební infrastruktury, která by mohla mezinárodní převody zpracovávat rychleji a levněji než klasický bankovní systém. Jde o digitální tokeny navázané v poměru jedna ku jedné na určitou měnu. Obvykle jsou kryté bankovními vklady a krátkodobými státními dluhopisy. Fungují na veřejných blockchainech a spojují tak stabilitu státních peněz s rychlostí krypto infrastruktury.

Dlouho sloužily hlavně obchodníkům s kryptoměnami. Ti si v nich mohli přes noc zaparkovat prostředky ve stabilním tokenu, aniž by museli peníze složitě převádět mimo krypto finanční systém. Dnes se však stablecoiny stále častěji vnímají jako alternativa v platebním styku a jako budoucí základ pro tokenizaci akcií, dluhopisů či podílů ve fondech. Také vypořádání obchodů s cennými papíry by se díky tomu mohlo výrazně urychlit.

Banky chtějí evropské měřítko

Pro Qivalis je podstatné, aby se k projektu připojilo co nejvíce evropských bank. Jen tak může mít nová platební infrastruktura šanci pokrýt přeshraniční platby ve větším rozsahu. Konsorcium dnes zahrnuje úvěrové instituce z 15 zemí, mimo jiné španělskou BBVA, francouzskou BNP Paribas, nizozemskou ING a italskou Unicredit.

Podle Sella může eurový stablecoin zapojeným bankám usnadnit například vypořádání přeshraničních plateb. Jde o zjednodušení systému korespondenčního bankovnictví a zrychlení plateb pro firemní klientelu. „Banky Qivalisu jsou sice zčásti samy korespondenčními bankami, ale je jasné, že trend směřuje k většímu využívání stablecoinového vypořádání – a tam dominuje dolar,“ uvedl.

Právě této závislosti se chtějí evropské banky vyhnout. Pokud by se přeshraniční platby a nové formy vypořádání stále více přesouvaly do dolarových stablecoinů, evropské instituce by zůstávaly závislé na infrastruktuře navázané na americkou měnu. Boom stablecoinů zároveň posiluje význam dolaru ve světovém finančním systému a zvyšuje poptávku po amerických státních dluhopisech. Americký prezident Donald Trump proto v minulém roce spustil řadu iniciativ, které mají stablecoiny podpořit.

Výnosy plynou z uložených záruk

Qivalis chce své zajištění skládat ze 30 procent z bankovních vkladů, zbytek má tvořit především portfolio eurových státních dluhopisů. Firma bude inkasovat úroky z aktiv uložených jako krytí vydaných tokenů. Samotná distribuce tokenů má probíhat prostřednictvím partnerských bank Qivalisu.

O dalším vývoji nyní rozhodnou dvě věci: zda Qivalis získá povolení nizozemské centrální banky a zda se bankám podaří přesvědčit firemní klienty, že eurový stablecoin přinese v běžném přeshraničním platebním styku skutečnou výhodu. Tržní pozice dolaru zůstává zatím dominantní.