Europol: Kyberzločinu se daří. AI z něj udělala byznys

Evropská policejní agentura Europol ve své výroční zprávě konstatuje výrazné zhoršení bezpečnostní situace v digitálním prostoru. Kyberkriminalita se podle analýzy dynamicky vyvíjí a stále více ji formují nové technologie.

Zpráva „Internet Organised Crime Threat Assessment“ slouží jako referenční rámec pro vyšetřovatele, politiky i soukromý sektor. Letos však upozorňuje na změnu kvality: kybernetické útoky nejsou jen častější, ale i systematičtější a lépe organizované.

Kyberzločin jako služba

Podle Europolu fungují kyberkriminální sítě jako „stále více propojený ekosystém“. Jednotlivé skupiny se specializují na konkrétní části útoků – od krádeží přístupových údajů přes vývoj škodlivého softwaru až po samotné provedení útoku.

Klíčovou roli hrají modely „crime-as-a-service“. Pro každou fázi útoku existují dostupné služby, což výrazně snižuje vstupní bariéry. Útočníci si mohou jednotlivé kroky jednoduše „outsourcovat“ – od průniku do systémů po praní výnosů.

Tento vývoj probíhá v kontextu rostoucí geopolitické tenze a digitalizace. Bezpečnostní složky dlouhodobě sledují sbližování metod kriminálních skupin a státních aktérů, kteří často využívají stejné nástroje.

Umělá inteligence zrychluje útoky

Za hlavní akcelerátor považuje Europol rozvoj umělé inteligence. Podle zprávy umožňuje zvyšovat efektivitu, rychlost i dosah útoků. Automatizace pomáhá rychleji odhalovat a zneužívat zranitelnosti.

Nové nástroje, například systémy pro automatizované hledání softwarových chyb, mohou tento trend dále posílit. Bezpečnostní úřady varují, že i dlouhodobě skryté slabiny lze nyní identifikovat a zneužít.

Zřetelně se to projevuje u phishingu, který zůstává nejrozšířenější metodou. Díky automatizaci jsou podvodné zprávy stále přesvědčivější a hůře odhalitelné.

Zároveň se z kryptoměnových krádeží stal standardizovaný byznys. Takzvané „kryptodrainery“ umožňují automaticky vybírat digitální peněženky obětí.

Vyšetřovatelé narážejí na limity

Technologický pokrok komplikuje i práci policie. Rozšířené šifrování komunikace vytváří podle Europolu „významné vyšetřovací slepé skvrny“. Podobně fungují proxy služby, které maskují původ útoků.

Útočníci navíc stále častěji sázejí na škálování. Místo cílených operací spouštějí automatizované útoky na velké množství cílů, například prostřednictvím botnetů.

Tradiční hrozby nezmizely. Ransomware zůstává jedním z hlavních rizik – v roce 2025 Europol evidoval více než 120 aktivních variant. Model se přitom mění: vedle šifrování dat roste tlak na oběti hrozbou jejich zveřejnění.

Stírá se také hranice mezi kriminalitou a státními operacemi. Takzvaní hybridní aktéři využívají kriminální infrastrukturu například pro DDoS útoky na státní instituce či kritickou infrastrukturu. Nízké náklady z nich podle zprávy činí efektivní nástroj destabilizace.

Europol proto vyzývá k posílení spolupráce, úpravě legislativy a lepším technickým nástrojům. Klíčovým problémem zůstává tempo: zatímco útočníci zrychlují a propojují se, vyšetřovatelé narážejí na právní i technologické limity. Právě tato „rychlostní mezera“ může podle agentury rozhodnout o dalším vývoji.