Evropský plyn překročil hranici 100 eur. Írán a Asie ženou ceny výš
Evropské ceny plynu vystoupaly nejvýše od roku 2022. Blokáda Hormuzského průlivu omezuje dodávky a Asie přetahuje Evropě náklady LNG.
Evropský plyn ve středu 28. října překročil hranici 100 eur za megawatthodinu poprvé přibližně za čtyři roky. Během dne se jeho cena dostala téměř na 101 eur. Nizozemská referenční cena přitom ještě začátkem září nedosahovala 70 eur, od konce září ale soustavně roste. Před začátkem války v Íránu se pohybovala kolem 30 eur. Po faktické blokádě Hormuzského průlivu se však vývoz plynu z Blízkého východu do ostatních částí světa výrazně omezil.
Před válkou pocházela z Kataru přibližně pětina světových dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG). Přes Hormuzský průliv se ho nyní podle analytiků vyváží jen čtvrtina předválečného množství. Srovnatelně vysoké ceny Evropa zažila naposledy během energetické krize po ruské invazi na Ukrajinu. V srpnu 2022 krátce překročily 300 eur za megawatthodinu. Od jara 2023 se přitom téměř nepřetržitě držely pod hranicí 50 eur.
Asijská poptávka odvádí dodávky LNG z Evropy
Podle Davida Luffa, analytika trhu s plynem ze společnosti Argus Media, poslední růst posunul evropské ceny pro zbývající část zimy nad dříve obvyklé hranice. „Při cenách nad 100 eur za megawatthodinu se stále naléhavěji nabízí otázka, jak vysoká cena by musela být, aby vyvolala státní zásahy ke snížení poptávky,“ upozorňuje.
Dalším důvodem zdražování je konkurence odběratelů v Asii. Martin Senior, odborník společnosti Argus na evropský trh LNG, poukazuje na to, že nedostatečný pokrok při znovuotevření Hormuzského průlivu zhoršuje vyhlídky na zvýšení dodávek během zimy. Asijští odběratelé, kteří obvykle na vyšší ceny reagují omezením nákupů, tentokrát platí více, aby předešli nedostatku energie.
Zvlášť silná byla v posledních týdnech poptávka po plynu s krátkodobým dodáním v Číně, která se snaží splnit své cíle pro naplnění zásobníků. „Přetrvávající poptávka v Asii odklonila náklady LNG z Evropy do Asie,“ vysvětluje Senior. Evropští odběratelé proto podle něj museli nabídnout vyšší ceny, aby v soutěži o dostupné dodávky obstáli.
Chladnější počasí může zvýšit odběr ze zásobníků
K napětí na trhu se může přidat počasí. Předpovědi pro začátek listopadu počítají v Evropě s teplotami pod sezonním průměrem. Očekávané slabší proudění větru v Arktidě během první poloviny listopadu navíc zvyšuje riziko výraznějšího ochlazení v druhé polovině měsíce. Evropa by tak mohla již v první části listopadu rychleji čerpat plyn ze zásobníků, které jsou ve srovnání s obvyklým stavem méně naplněné.
Analytická společnost ICIS nyní předpokládá, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen až do března 2027. Pro listopad proto počítá s cenami kolem 100 eur za megawatthodinu. Pokud by přišla mimořádně studená zima, mohly by se začátkem příštího roku vyšplhat až přibližně na 130 eur.
Opačný scénář předpokládá okamžité mírové urovnání války v Íránu a znovuotevření průlivu. V takovém případě by podle prognózy ICIS ceny mohly do začátku příštího roku klesnout na 50 eur za megawatthodinu.
Zásahy státu zatím nejsou na pořadu dne
V Evropě se zatím s mimořádnými státními zásahy ke snížení spotřeby plynu nepočítá. Luff mezi možnými opatřeními zmiňuje opětovné spuštění dostupných rezervních kapacit uhelných elektráren, které by mohly snížit potřebu plynu. Sám ale takový postup považuje za nepravděpodobný.
Další vývoj cen bude záviset především na tom, zda se obnoví přeprava přes Hormuzský průliv, jak silná zůstane asijská poptávka a jaké teploty přinese evropská zima. O případných opatřeních ke snížení spotřeby by musely rozhodnout příslušné státní orgány.
