Facebook sbíral data i o těch, kteří na síti nejsou. Soud mu to zatrhl

Platforma mohla prostřednictvím funkce „najít přátele“ ukládat kontaktní údaje lidí bez účtu. Berlínský soud nyní rozhodl, že taková praxe porušuje právo. Verdikt míří na obchodní logiku růstu sociálních sítí a může mít širší dopad.

Zemský soud v Berlíně rozhodl, že Facebook nesmí ukládat údaje osob, které nejsou registrovanými uživateli, pokud se jejich kontakty dostanou na servery společnosti přes jiné uživatele. Rozsudek se vztahuje na spotřebitele žijící v Německu a týká se praxe mateřské společnosti Meta.

Žalobu podal Spolkový svaz spotřebitelských organizací, německy Verbraucherzentrale Bundesverband, a to již v roce 2018. Verdikt z 2. prosince 2025 zatím není pravomocný, soud však firmě zakázal pokračovat v tehdejší podobě postupu.

Síť roste i díky těm, kteří v ní nejsou

Mechanismus byl jednoduchý. Registrovaný uživatel mohl nahrát kontakty ze svého telefonu na servery Facebooku. Tyto údaje systém využíval k vyhledávání známých a k návrhům přátelství. Data bylo možné z účtu opět odstranit.

Podle soudu je však klíčové, že mezi nahranými kontakty byli i lidé bez účtu, aniž by k tomu dali souhlas. „Průměrný spotřebitel nepočítá s tím, že jeho data budou cíleně shromažďována sociální sítí, u níž není registrován,“ uvádí rozsudek.

Z ekonomického hlediska jde o cenný zdroj. Čím více kontaktů platforma eviduje, tím přesněji dokáže mapovat sociální vazby a navrhovat spojení. Soud však zdůraznil, že nečlenové z ukládání svých údajů nijak neprofitují. Podle představitelky svazu Ramony Pop tak Meta získávala data i o lidech, kteří se síti vědomě vyhýbají.

Pro samotné uživatele se bezprostředně nic nemění. Soud sice praxi označil za protiprávní a zakázal její pokračování, nenařídil však mazání již uložených dat. Lidé bez účtu se mohou na společnost obrátit s dotazem, zda o nich údaje eviduje, a nově se přitom opřít o soudní rozhodnutí.

Reklama není bezpodmínečná

Soud se ve stejném řízení zabýval také personalizovanou reklamou. Podle něj Meta vyhodnocovala aktivity uživatelů bez jejich souhlasu, aby mohla cílit reklamu. Ani bezplatná služba podle soudu neznamená, že provozovatel může bez svolení zpracovávat osobní údaje za účelem personalizace.

Samotný model financovaný reklamou tím zpochybněn nebyl. Soud však konstatoval, že uživatelé vstupují na sociální síť především kvůli sociální interakci, nikoli kvůli reklamě. Pouhá snaha zobrazovat přesněji cílené inzeráty proto neospravedlňuje rozsáhlé využívání dat.

Spor o pravomoc trval roky

Řízení trvalo téměř osm let. Zpočátku bylo sporné, zda může spotřebitelský svaz žalovat porušení pravidel ochrany osobních údajů. Spor byl přerušen, dokud Bundesgerichtshof na základě rozhodnutí Europäischer Gerichtshof nepotvrdil, že takovou pravomoc má.

Formálně se rozsudek týká pouze Facebooku. Spotřebitelská organizace však hovoří o signálním efektu, protože podobné nástroje používají i jiné platformy. Další vývoj nyní závisí na tom, zda Meta podá odvolání a jak se k věci postaví vyšší instance. Rozhodnutí tak může dále vymezit hranice mezi růstem digitálních sítí a ochranou dat těch, kteří jejich služby nevyužívají.