Fed přidal čtvrt bodu. Wall Street hledá novou rovnováhu

Americký Federální rezervní systém zvýšil základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do pásma 3,75 až 4,00 procenta. Je to první zvýšení zhruba po třech letech a potvrzení, že návrat inflace pod kontrolu ještě Fed nepovažuje za hotovou věc.

Samotné rozhodnutí trhy nepřekvapilo. Reakce přišla až během tiskové konference šéfa Fedu Kevina Warshe. Dow Jones uzavřel o 1,2 procenta níže na 51 462 bodech, S&P 500 ztratil 0,4 procenta a skončil na 7552 bodech. Technologické indexy zůstaly téměř beze změny: Nasdaq Composite uzavřel na 25 978 bodech a Nasdaq 100 na 28 945 bodech.

Inflace stále velí opatrnost

Fed má pro vyšší sazby jednoduchý argument: inflace zůstává příliš vysoká. Spotřebitelské ceny v srpnu meziročně vzrostly o 3,4 procenta. Jádrová inflace činila 2,4 procenta a také zůstává nad úrovní, se kterou by centrální banka mohla být spokojena.

Komplikací pro zastánce nižších sazeb je pracovní trh. Fed sleduje vedle cenové stability také zaměstnanost a srpnová čísla ukázala ekonomiku, která zatím vyšší úroky snáší. Vzniklo více pracovních míst, než ekonomové očekávali, a trh práce zůstal robustní.

Právě tato kombinace vysvětluje, proč Fed mohl sazby zvýšit bez zjevné obavy, že ekonomiku okamžitě zlomí. Pro investory proto nebylo nejdůležitější samotné zvýšení o čtvrt bodu, nýbrž otázka, zda jde o jednorázový krok, nebo začátek delšího období dražších peněz.

Politický tlak míří opačným směrem. Prezident Donald Trump po zveřejnění údajů z trhu práce požadoval snížení sazeb. „Snižte sazby, nebo přestanu obchodovat se zeměmi, se kterými máme deficit,“ napsal na Truth Social. Vysoké úroky podle něj Spojené státy nespravedlivě znevýhodňují.

Dluhopisy vyslaly klidnější signál

Zatímco akcie po rozhodnutí Fedu oslabily, na trhu státních dluhopisů napětí mírně polevilo. Výnos desetiletých amerických obligací se po předchozím růstu na devatenáctiletá maxima vrátil pod hranici pěti procent a pohyboval se kolem 4,96 procenta.

Také výnos třicetiletých dluhopisů klesl na 5,31 procenta. Pro finanční trhy je to podstatné: výnosy amerických státních bondů fungují jako základní cena peněz, od níž se odvíjejí náklady financování i ocenění dalších aktiv.

Pokles výnosů proto poskytl trhu určitou úlevu, nikoli však jednotný směr. Investoři dál výrazně rozlišovali mezi jednotlivými sektory a firmami.

Umělá inteligence drží, doprava padá

Čipové a technologické tituly po předchozím výprodeji částečně ožily. Nvidia, Intel, Coreweave a Arm přidaly přibližně jedno až čtyři procenta. K lepší náladě přispěly také zprávy, že OpenAI po odložení vstupu na burzu připravuje nové kolo financování.

Jinde byl obrázek podstatně horší. Akcie logistické společnosti JB Hunt po varování před slabším ziskem propadly o více než 13 procent. Firma s rozsáhlou flotilou nákladních vozidel doplácí na vysoké ceny nafty.

Robinhood ztratil 5,5 procenta. Americký Senát zablokoval rozsáhlou legislativu týkající se kryptoměn, což zhoršilo vyhlídky firem napojených na digitální aktiva. Další ranou bylo obvinění dvou bývalých inženýrů společnosti z obchodování na základě neveřejných informací.

Boeing oslabil o 3,7 procenta poté, co generální ředitel Kelly Ortberg připustil, že stabilizace výroby modelu 737 MAX na 47 letadel měsíčně trvá déle, než firma předpokládala.

Další krok Fedu bude záviset především na tom, zda inflace začne přesvědčivěji zpomalovat a zda pracovní trh zůstane dostatečně silný. Investoři mezitím dostali připomínku, že éra postupně levnějších peněz nemusí pokračovat bez přerušení. O tom, zda nynější zvýšení sazeb zůstane osamoceným krokem, rozhodnou další ekonomická data a Fed.