Geny nejsou osud. Gertruda Čápová věří, že většinu zdraví si vytváříme sami
Preventivní medicína zažívá boom. Biomarkery, genetické testy, longevity programy i umělá inteligence vytvářejí dojem, že budoucnost zdraví bude stát na stále přesnější diagnostice. Lékařka Gertruda Čápová ale upozorňuje, že skutečný problém neleží v nedostatku informací. Leží v tom, jak žijeme. Podle ní totiž většina civilizačních onemocnění nevzniká náhle, ale jako důsledek tisíců každodenních rozhodnutí, která člověk opakuje celé roky.
Právě proto se dívá kriticky i na způsob, jakým bývá prevence běžně chápána. Jednorázová návštěva lékaře jednou za rok podle ní nevytváří prevenci, ale spíše iluzi bezpečí. Pacient odchází s pocitem, že má na další období splněno, přestože skutečné zdravotní procesy probíhají každý den. Mnohem důležitější je podle Čápové sledovat dlouhodobou kondici organismu, stav zásobních látek, hormonální rovnováhu, fungování jednotlivých orgánů a signály, které tělo vysílá dávno před vznikem nemoci.
Z jejího pohledu přitom není největším limitem medicína, ale nastavení společnosti. Zdravotní systém je stále postaven především na hledání již existujících problémů, zatímco skutečná prevence by měla začínat mnohem dříve. Ne ve chvíli, kdy člověk dostane diagnózu, ale ve chvíli, kdy se začne zajímat o prostředí, ve kterém jeho tělo funguje. O kvalitu stravy, pohyb, spánek, stres, vztahy i psychickou odolnost. Protože právě zde vznikají rozdíly mezi lidmi stejného kalendářního věku, kteří mohou biologicky působit jako dvě zcela odlišné generace.
Velkou pozornost věnuje Čápová také tématu genetiky. Přestože současná medicína dokáže stále přesněji odhalovat genetické predispozice, považuje za nebezpečné vytvářet v lidech dojem, že jejich budoucnost je předem napsaná. Odkazuje na princip epigenetiky, tedy schopnosti organismu ovlivňovat, které genetické predispozice se skutečně projeví. Podle ní může být posedlost genetickým testováním někdy větším zdrojem stresu než přínosu. Člověk pak nezačne žít zdravěji, ale začne čekat na nemoc, kterou mu někdo předpověděl.
Jedním z nejsilnějších témat současné medicíny je podle ní střevní mikrobiom. Ne proto, že by šlo o módní trend, ale protože právě zde se protíná výživa, imunita, psychika i metabolické zdraví. Stav střev podle ní ovlivňuje mnohem více než trávení samotné. Může se promítat do chronického zánětu, únavy, poruch nálady, kvality spánku i celé řady zdravotních obtíží, které bývají řešeny izolovaně, přestože jejich příčina leží jinde.
Možná nejostřeji se ale vymezuje vůči představě, že zdraví lze koupit v podobě několika doplňků stravy nebo nové technologie. Podle Čápové se lidé často snaží optimalizovat detaily, aniž by změnili základy. Hledají další molekulu, další test nebo další aplikaci, která jim změří spánek, zatímco přehlížejí to nejpodstatnější. Způsob života, kvalitu vztahů, práci se stresem a každodenní návyky. Právě tam podle ní začíná skutečná dlouhověkost. Ne v laboratoři, ale v běžném dni.
Jaký je rozdíl mezi klasickou prevencí a tím, co dnes označujeme jako longevity medicínu? Proč jsou podle Gertrudy Čápové některé genetické testy přeceňované? Jakou roli hraje střevní mikrobiom v psychickém i fyzickém zdraví a proč může být umělá inteligence někdy větším zdrojem zmatku než pomoci? V podcastu zazní také pohled na hormonální rovnováhu, význam biomarkerů, limity suplementace i důvody, proč podle ní začíná dlouhověkost především v hlavě.
Podcast vznikl v rámci konference CARLSBAD LONGEVITY FESTIVAL, která se uskutečnila letos v dubnu v Karlových Varech. Další ročník proběhne 21.–22. dubna 2027 opět v Císařských lázních v Karlových Varech a nově se rozšíří z jednodenního na dvoudenní formát.
