Golf má problém s vodou
Jarní golfová sezona odhalila řadu hrozeb pro toto sportovní odvětví. Největší je klimatická.
V podstatě žádný sport, snad kromě orientačního běhu, se nejeví na první pohled ekologičtější než golf. Televize ho propojuje s procházkou mezi vzrostlými stromy, po zelených pažitech mezi jezírky, na řadě golfových hřišť dokonce na dohled mořského pobřeží nebo jiných přírodních scenérií. Právě ekologie však začíná sport gentlemanů dohánět a zejména na Západě, jak v Evropě, tak především v USA, se stále více diskutuje o jeho budoucí podobě.
Na zavlažování jednoho hřiště je totiž třeba použít v průměru půl 50metrového bazénu pitné vody denně, jiná se zase v důsledku klimatických změn ocitají pravidelně pod vodou a v podstatě hnijí. Mnoha těm ikonickým na mořském pobřeží, včetně kolébky golfu ve skotském St. Andrews, pak ve střednědobém, zhruba 25letém výhledu hrozí proměna ve slanou bažinu. Zelený sport čelí řadě problémů, například poklesu zájmu nejmladší generace nebo dlouhodobému nedostatku sponzorských peněz, ten ekologický se však zdál být v uplynulých letech největším.
USA, Austrálie a Skotsko
Země hoří, tak proč stále existují golfová hřiště? Tuto otázku položil loni britský časopis Prospect. A shrnul jí často diskutované téma, zda by se golf neměl ve svých potřebách mírnit. Golfové kluby a golfisté se dostávají do konfliktu s těmi, kdo golf nehrají a kteří se, především ve vyprahlejších částech světa, stále častěji a hlasitěji ptají, proč by měl mít privilegovaný přístup k vodě. V západních společnostech, i těch anglofonních, totiž začíná převládat názor, že golf je špinavý sport, který ničí Zemi.
Golfové kluby se snaží „zezelenat“ a udělat svůj provoz ekologičtější. Budují rezervoáry na dešťovou vodu, pomocí elektrických robotů zefektivňují péči o hřiště, hledají energetické úspory, k čemuž používají solární panely, na Islandu všechny kluby snižují uhlíkové stopy. Navzdory tomu negativní dopad golfu na životní prostředí pokračuje.
Už vznik nového hřiště bývá podle expertů na golf problematický, protože mění přirozené biotopy, včetně v řadě případů kácení lesů nebo jen stromů pohlcujících oxid uhličitý, místo nichž se objevují zelené hrací plochy. Na jejich následnou péči je však třeba používat hnojiva náročná na emise oxidu uhličitého, navíc se musejí často sekat. Zavlažování, které drží trávníky v potřebné hustotě, již bylo zmíněno. A voda se do golfových hřišť tlačí z mnoha dalších směrů.
Sucho pak sužuje například jedno z amerických center tohoto sportu, Kalifornii. Objem sladké vody z řeky Colorado průběžně klesá, s jejím nedostatkem se potýkají vinaři, pěstitelé avokáda nebo mandlí. Podle magazínu Golfweek vzrostl kalifornským golfovým klubům v uplynulých deseti letech účet za vodu průměrně trojnásobně. Zkušenosti z nejlidnatějšího amerického státu využívají i Ohio či Utah, kde se objem srážek také dlouhodobě snížil.
Nedostatek vody nemá Florida, kde prší příliš, a místní golfová hřiště, na nichž se pohybují davy penzistů, často uzavírají bleskové povodně. „Dříve se nestávalo, že by kluby musely zavírat poté, co naprší dva centimetry, teď ano. Zažívají také záplavy za slunečného dne,“ komentoval situaci pro televizní stanici CNN Jason Straka, šéf americké Asociace architektů golfových hřišť. A přidal neradostný výhled: „Pokud si myslí, že teď mají problémy, za deset let z nich bude bažina.“
Podobné problémy s extrémními výkyvy počasí řeší i v Austrálii. Tam i ve státech, jako je Nový Jižní Wales, část klubů pravidelně čelí bleskovým povodním, další zase bývají „olizované“ obřími požáry. V tomto případě bývají občas golfová hřiště prospěšná, například klub Catalina poblíž Sydney jimi loni oddělil požár od nedalekého městečka.
Na severní polokouli řada starobylých golfových hřišť prohrává boj s mořem, například páté nejstarší na světě ve skotském Montrose v uplynulých 30 letech přišlo v některých místech až o 70 metrů pobřeží. A podle prognóz by se řada kultovních hřišť v této části světa mohla do poloviny tohoto století proměnit v bažinu. Což musel připustit i klimatické změny popírající bývalý americký prezident Donald Trump, jehož golfové kluby ve Skotsku a Irsku (dle jeho slov „ty nejlepší na světě“) žádají o stavební povolení k výstavbě pobřežních hrází a zábran.
Od zelené ke žluté
Problému si všímají i hráči. Mladí lidé si golf za svůj koníček nevybírají, hrají ho spíš střední a starší věkové kategorie (podle odhadu činí až 75 procent hráčů muži ve věku 45+). „Golfové statistiky ukazují, že počet odehraných ran klesá. Mileniálové hrát nechodí a generace narozená po druhé světové válce stárne. Hra je na ústupu,“ konstatoval pro agenturu Bloomberg Matt Powell ze společnosti NPD, která analyzuje sportovní odvětví. Příčinou podle něho je vedle ekonomické náročnosti „nepřijatelnost“ golfu, ať už jde o jeho elitářství, či ekologické dopady, na něž je mladá generace mnohem citlivější.
Výzvy, aby se golf změnil a byl udržitelnější, zaznívají i od profesionálních golfistů. Golfová legenda Tiger Woods vyzval, aby se zelený sport stal žlutějším a hrál se i na seschlých hřištích. Podobně se ve prospěch ekologičtějšího golfu vyjádřil i jeden z nejlepších hráčů současnosti Rory McIllroy. „Neoznačil bych se za bojovníka za ekologii, ale nechci škodit životnímu prostředí,“ komentovala loni na turnaji v Dubaji situaci bývalá světová golfová jednička. Severního Ira, který žije na Floridě a často létá na největší světové turnaje, přitom environmentální organizace kritizují za „rozmařilý a neekologický“ způsob života.
Stále více profesionálních golfistů se stejně jako McIlroy zastává „přirozených hřišť“. Podle expertů na golf je však otázkou, nakolik to myslí upřímně. Žlutější trávníky poškozují jejich výkony i turnaj, přinejmenším krátkodobě. Počet televizních diváků, potažmo sponzorů, by bez malebných záběrů vyumělkovaných špičkových golfových hřišť nepochybně poklesl.
Tyto „západní“ ekologické problémy netrápí Arabský poloostrov, kde několik zemí dlouhodobě pracuje na tom, aby se světové centrum golfu posunulo. Jejich vládcové tímto způsobem hodlají „diverzifikovat“ turisty, kteří do nich jezdí. Podle těch ze Spojených arabských emirátů a nově i Saúdské Arábie by především ti s vysokými příjmy a golfovými vaky měli tvořit většinu z nich.
V současnosti golfu na Arabském poloostrově vládne Dubaj, která vedle 21 špičkových hřišť investovala i do čtyř turnajů za účasti hvězd profesionálních golfových turnajů v USA. Konkurovat by jí chtěla Saúdská Arábie, jejíž korunní princ Muhammad bin Salmán hodlá v rámci Vize 2030 ekonomiku své země odklonit od ropy a pro začátek se v tomto plánu počítá se zdvojnásobením počtu golfových hřišť a s 200 miliony dolarů na lokální elitní turnaj. Zatímco v Evropě či USA golfová hřiště žízní po vodě nebo se v ní topí, ta arabská vznikají z písku.
