Hezké nestačí. Anna Marešová v novém Eurocastu promluvila o tom, jak vzniká kvalitní design

Designérka to ukazuje na vlastní značce Whoop·de·doo, na které si poprvé naplno vyzkoušela, proč je důležité projít si celou cestu od nápadu až po hotový produkt. Zároveň vysvětluje, proč ji dnes tolik přitahuje doprava, tramvaje a lanovky. A připomíná, že práce designéra není o tom, aby se výsledek líbil, ale o tom, aby dlouhodobě dával smysl.

Cesta Anny Marešové k průmyslovému designu nebyla úplně přímočará. Vystudovala střední knihovnickou školu, pak pracovala jako produkční a dlouho přemýšlela, co vlastně chce dělat. Sama popisuje, že v jednu chvíli ji bavilo tolik věcí najednou, že to už nebyla výhoda, ale spíš brzda. Na průmyslový design se dostala až po několika letech přijímaček. „Když je člověk hodně rozkročený, často se pak děje to, že neví kam a neví co,“ říká Marešová. A dodává, že si tehdy i poměrně pragmaticky připustila: „Je lepší být stárnoucí designérka než stárnoucí herečka.“

Postupem času si založila vlastní designérské studio. Nešlo přitom o ambici mít své jméno na dveřích, ale spíš o možnost určovat si vlastní způsob práce, tempo i prostředí. „Pro mě je důležité, v jakém prostředí pracuju a s jakými lidmi,“ říká Marešová. Zkušenost z Anglie jí podle jejích slov naplno ukázala, že design je především profese a řemeslo, které stojí na spolupráci. „V Anglii jsem si uvědomila, že to je fakt profese a že je to často týmová práce, ne sólo disciplína umělce,“ dodává. Zároveň připomíná, že design má i globální rozměr, protože ho na rozdíl od řady jiných oborů neomezuje jazyk.

Zcela novou profesní etapu otevřela Anna Marešová se značkou Whoop·de·doo. Jde o projekt, se kterým si její jméno řada lidí automaticky spojuje. Po bakalářské práci, kdy navrhovala tramvaj pro Prahu, chtěla diplomku postavit na něčem menším a zároveň bližším reálné výrobě i uživateli. Tramvaj vnímala jako atraktivní, ale z jejího pohledu obtížně realizovatelný projekt. O to víc ji lákalo projít si celou cestu od nápadu až po hotový produkt. „Mně přijde, že design se stává tím pravým, až když produkt vznikne,“ říká.

Impuls věnovat se intimním pomůckám přišel původně od jejího spolužáka a Marešová dodává, že právě tohle neplánované východisko sehrálo roli v tom, že projekt nakonec vyšel. „Kdybych to dělala zištně, tak to takhle nedopadne,“ podotýká. Po diplomce pak rychle přišla ocenění i mediální zájem a zároveň pocit, že je potřeba pokračovat.

Začala sice jednat s investory, za klíčovou ale považuje vlastní motivaci: „Touha vytvořit ten dokonalý produkt bez toho, aniž bych musela podléhat nějakému zadání.“ Při snaze vyrábět v Česku narazila na praktický problém: podle Marešové u nás není žádná výrobna na intimní pomůcky. Začít proto musela s firmami, které měly zkušenost se silikonem v jiných oborech, a postupně se učila hledat rovnováhu mezi výrobní realitou a kvalitou. „Obrousila jsem hrany, ale ne na úkor kvality,“ dodává.

Marešová se v Eurocastu dostala také ke svému oblíbenému tématu, k dopravě. Konkrétně pražským tramvajím a lanovkám, jako je třeba ta na Petřín. Nezůstává však u toho, jak mají vypadat, ale řeší hlavně, jak se v nich člověk reálně pohybuje a co všechno musí fungovat, aby to dávalo smysl v provozu. „Mě samozřejmě zajímá pohyb pasažéra, od vstupu do stanice přes nástup až po výstup, včetně bezbariérovosti,“ říká. Zároveň přiznává, že veřejné reakce na podobné projekty prožívá dost osobně. „Já jsem vždycky hrozně nervózní, co na to řeknou lidi,“ dodává. A když mluví o tom, co je na designu nejtěžší, vrací se k jednoduchosti, která je často nejvíc pracná. Konkrétně zmiňuje i pražský detail, který ji dlouhodobě štve: univerzální pruhy a polepy na tramvajích podle ní přebíjejí samotný tvar vozu. „Ta tramvaj pod těmi pruhy není vůbec vidět,“ říká.

Jak vypadá design, když se přestane řešit, aby věci jen hezky vypadaly, a začne se řešit výroba, provoz a reálný pohyb lidí? Co všechno rozhoduje o tom, jestli tramvaj nebo lanovka skutečně funguje? A proč „jednoduché“ věci vyžadují v průmyslovém designu nejvíc práce? O tom všem mluví designérka a podnikatelka Anna Marešová v nejnovějším dílu Eurocastu.