Hlavní motivací je koupit originál

Předloni František Kupka, letos trhl český rekord Bohumil Kubišta. Jeho malba Staropražský motiv se na jaře prodala za necelých 124 milionů korun včetně aukční přirážky. Investice do umění se však netýkají jen malířských velikánů. Průzkum J&T Banky a serveru Art+ na tento byznys přináší bližší pohled.

Podle Valérie Dvořákové, specialistky na umění J&T Banky, je při výběru děl, do nichž hodlá kupec investovat, vždy potřeba zjistit více o oborovém pozadí umělkyň a umělců a jejich dosavadní práci a poté také posoudit jejich schopnosti přinést umění něco nového. „Vyžaduje to samozřejmě cvičené oko, dost zkušeností i dobrou intuici,“ dodává Dvořáková.

Při pohledu na umění jako na investiční příležitost je nutné podotknout, že trh s českými díly existuje v určitých segmentech podle autorů, kdy jednotlivá díla nabírají na hodnotě až po několika letech. Ze všeho nejvíc vlastníci i sběratelé vkládají naděje na zhodnocení do maleb. Nejčastěji nakupují díla současného umění s cenovkou mezi deseti a padesáti tisíci korunami.

Dělení na vlastníky a sběratele přináší přehlednější pohled na obě skupiny. Vlastníci sice umělecká díla mají, ovšem jejich ambicí není sestavení ucelené sbírky. Naproti tomu sběratelé už díla nakupují systematicky. Podle toho se také liší jejich smýšlení a zvyklosti na trhu.

Nákup ovlivňují emoce

Hlavní motivací sběratelů i vlastníků je touha po koupi originálního díla. Zhodnocení peněz je až na třetím místě, v průzkumu tak odpověděla necelá třetina z nich. Čím déle se nakupování uměleckých děl lidé věnují, tím méně se o jejich investiční potenciál zajímají. U těch, kteří s uměním začínají, je však takových lidí polovina.

Pokud jde o sběratele, jejich finanční motivace už je o něco větší. Ačkoli u nich při nakupování stále vedou emoce, oproti vlastníkům častěji zvažují i ochranu majetku před inflací. Zároveň berou v potaz očekávané zhodnocení investice, kdyby dílo v budoucích letech prodávali. A když už díla někdo prodává, jsou to obvykle právě zkušení sběratelé, kteří se nákupům umění věnují více než deset let.

Další specialistka na umění J&T Ban­ky, Anna Pulkertová, upozorňuje na současný zvyšující se zájem o investice do umění. „Obecně se doporučuje na tyto takzvané alternativní investice vyčlenit zhruba čtyři až osm procent volných prostředků v rámci portfolia,“ přibližuje Pulkertová. Podle ní se vždy vyplatí probrat plánovanou investici s odborníky.

Jako alternativa k přímé koupi děl se potom nabízejí také investiční fondy zaměřené na nákupy umění. Ty existují především pro zájemce, již chtějí rozšířit své investiční portfolio a uměním se hlouběji nezabývají. V Česku takové fondy existují dva. Nabízejí přibližné roční zhodnocení mezi pěti a deseti procenty.

Aukcím dominuje online

Pandemie covidu-19 trh s uměním ovlivnila podobně jako některá další odvětví – většina nákupů umění v současnosti probíhá prostřednictvím online aukcí. „Zatímco před rokem 2020 si s tímto způsobem prodeje pohrával jen jeden velký český aukční dům, dnes je internetová účast naprosto běžnou součástí v podstatě všech aukcí,“ komentuje trend Dvořáková z J&T. Ceny nákupů na internetu se obvykle pohybují do 50 tisíc korun.

Stále se však nakupuje i přímo od umělců nebo v sálových aukcích – ty jsou důležité pro sběratele. V sálových aukcích se navíc utrácí podstatně víc, téměř v třetině případů se částky za dílo pohybují od 100 tisíc do 500 tisíc korun.

Dodejme, že nikoli všemu, co se odehrává v kyberprostoru, se daří. Pokud jde o loňský trend nezaměnitelných tokenů NFT – děl existujících výhradně v digitálním prostředí blockchainu – v současnosti o ně není příliš zájem a někteří spíše vyčkávají, jak se trh bude dál vyvíjet. Růžově to pro ně však nevypadá, nevěří jim totiž podle průzkumu J&T Banky a serveru Art+ téměř 60 procent dotázaných sběratelů a vlastníků. Vypadá to však, že na trhu v určité podobě zůstanou.

„Vznik digitálního umění využívající blockchain odpovídá přirozenému vývoji v umění, které vždy do určité míry reaguje na aktuální dění ve společnosti i v technologiích,“ popisuje Pulkertová. I v tomto netradičním odvětví podle ní fanoušci technologií mohou najít zmiňovanou emocionální hodnotu, a tak se třeba právě u NFT mohou objevit některé vzorce z trhu s fyzickým uměním.