Hrozí destrukce tradičního oboru

Téma případného zavedení spotřební daně na tiché víno v Česku začíná rezonovat i v dalších zemích na kontinentu. Napomohla tomu oficiální nóta Svazu vinařů ČR směřující Evropské komisi a samo­zřejmě také blížící se volby do europarlamentu. „Ocitli jsme se na domácí scéně pod obrovským tlakem, zahraniční masoví producenti zase vidí velkou obchodní příležitost pro odbyt svých nejlevnějších vín, kterými český trh zaplaví,“ říká prezident Svazu vinařů ČR Martin Chlad.

Řeší se otázka české spotřební daně na půdě Evropské unie?
Z diskusí se zahraničními kolegy je vidět, že se hnuly ledy. Na Evropskou komisi se kromě nás obrátily také všechny evropské vinařské organizace, protože situace začíná být neudržitelná v celé vinařské Evropě a těch problémů k řešení je spousta. Nikdo z nás rozhodně nechce, aby došlo k destrukci tradičního oboru, který pomáhal formovat starý kontinent a je nedílnou součástí našeho kulturně-historického prostředí. Osobně si myslím, že hned po úvodním zasedání nově zvoleného Evropského parlamentu a nástupu nové komise budou zahájena příslušná jednání, protože velké vinařské země si své vinaře chtějí a umějí chránit.

Dopisem, který jste na začátku letošního roku zaslali Evropské komisi, jste trochu předběhli zbytek Evropy.
Dalo by se to tak říct. Spíš jsme se však ocitli na domácí scéně pod obrovským tlakem, a proto jsme cítili potřebu na nedostatky a problémy, kterými náš obor trpí a které dlouho zůstávaly stranou zájmu veřejnosti i médií, upozornit. U nás měla v tomto směru pomoct odborná diskuse v rámci pracovní skupiny ministerstva zemědělství. A ačkoli zřetelně poukázala na řadu legislativních nedostatků a kostlivců a potvrdila se tak potřeba systémových a neunáhlených kroků, řada protagonistů chce vidět pouze politické řešení. A to je špatné.

Vy jste v rámci této skupiny představili takzvanou road mapu. Ta by podle vás mohla být vodítkem, jak současné problémy řešit?
Přesně tak. Kromě řekněme domácích legislativních úkolů – nejprve ve vinařském zákoně a pak souvisejících předpisech – zahrnuje také evropskou linku. Tam leží klíč k řešení a harmonizaci většiny problémů. Neustále opakujeme, že jediné, co chceme, jsou stejné podmínky pro podnikání ve všech vinařských zemích EU.

Co by tedy Česko mělo udělat?
Pro evropská jednání musí mít připravenou jasnou pozici, ať už se povede diskuse o regulaci spotřeby, marketingu, nebo řešení klimatických dopadů. Předně bych však očekával, že bude jasně hájit zájmy tuzemských pěstitelů a producentů, a ne jim házet klacky pod nohy. Když se podíváte do okolních zemí, ať už jde o Rakousko, Slovensko, nebo Německo, žádná vláda o zavedení spotřební daně na tichá vína ani neuvažovala. Jsou si totiž vědomi, jaké fatální důsledky by to pro obor mělo. Pořád mi proto uniká, proč bychom se měli vydávat vlastní „českou“ cestou.

Jak vaši kolegové z ciziny vnímají situaci v Česku?
Nevěřícně. Na jedné straně se diví, jak mohou politici jít proti vlastnímu tradičnímu oboru, který si vydobyl mezinárodní uznání a už tak nějak automaticky zapadá do rodiny unijních vinařských zemí. Na druhé straně zejména masoví producenti, i mimo EU, vidí velkou obchodní příležitost a nový prostor pro odbyt svých nejlevnějších vín, kterými náš trh rychle zaplaví.

Dokážete odhadnout, jak celá záležitost dopadne?
Jsem stále přesvědčen, že zvítězí zdravý rozum a spotřební daň zavedena nebude. Bylo by pro mě osobně, a tuším, že i pro celý obor a vinařský region, velkým zklamáním, kdyby pětatřicet let od komunismu pravicová, liberální a proevropská vláda poškodila vlastní, tradiční a fungující obor navzdory jednotné evropské legislativě a volnému trhu. Navíc když by takový krok nevyplýval ani z jejího programového prohlášení. Pokud se tak ale stane, začnou se prohlubovat scénáře, o kterých hovoříme: ještě výraznější nárůst šedé zóny, to je logický průvodní jev podobných opatření. Část vinařů přesune své obchodní akti­vity za hranice, jiní se rozhodnou definitivně skončit. V lepším případě snížit stavy vinic. Ti, kteří zbydou, budou doufat, že se povede tuto evropskou abnormalitu rychle odstranit. V každém případě se fiskální přínos ani na trochu nepřiblíží tomu, co na počátku někdo ve spěchu a od stolu napsal do svých očekávání.