Petr Fischer

Jaderné prozření

Vztah k jaderné energii se v moderním českém státu formoval negativní zkušeností černobylské havárie (26. dubna 1986), jejíž rozsah a dopad tehdy vládnoucí komunisté před veřejností tajili.

3 minuty čtení

Stíny Černobylu v 90. letech silně ovlivnily také debaty kolem dostavby temelínské jaderné elektrárny, která je už bezmála čtvrtstoletí základním zdrojem české elektrické sítě. Od té doby jádru jako společnost věříme setrvale a přesvědčení, že jádro je a má být základní vrstvou české energetické politiky, je snad jediným bodem, na němž se shodne prakticky celá politická scéna (s výjimkou Zelených).

Nejsme v tom sami. Vždyť k jádru se přiklánějí i země, které se doposud jaderné energetice vyhýbaly, například Polsko. Země jako Německo, jež pod tlakem svých minulých politických rozhodnutí jadernou energetiku naopak ze strachu z ničivého jaderného stínu odstavily, jsou dnes spíše civilizační anomálie. Proč tomu tak je, je zřejmé.


Krize fosilního světa

Krize na Blízkém východě, v níž se USA nemohou vymanit z důsledků vojenského zásahu proti Íránu, má velký dopad na celý svět. Není to zatím ropná krize 70. let minulého století, která mimo jiné prudce zarazila ekonomický vývoj evropských zemí, ale velký průšvih to je.

Celý článek

Varovné slzy Viktora Orbána

Viktor Orbán prohrál volby. Iliberální demokracie v Maďarsku padla. A poražený se nevyhnul veřejnému sebedojetí, ba slzám. Co se děje, když autokrat pláče?

Celý článek

Bere AI lidem práci?

Míra nezaměstnanosti v Česku mírně klesla a dosáhla přesně pěti procent.

Celý článek







Měsíční

  • přístup k vybraným článkům
  • kompletní přístup do archivu Eura

125 Kč

Půlroční

  • přístup k vybraným článkům
  • kompletní přístup do archivu Eura

600 Kč

Roční

  • přístup k vybraným článkům
  • kompletní přístup do archivu Eura
  • zvýhodněná cena

950 Kč