Jaderný tendr 2.0

Polostátní energetická firma ČEZ nabídky uchazečů vyhodnotí a předá vládě, která by měla vítěze tendru schválit začátkem příštího roku. Očekává se, že do výběrového řízení se přihlásí všichni uchazeči, kteří před rokem podali své úvodní nabídky: severoamerický Westinghouse, státní francouzská společnost EDF a polostátní jihokorejská firma KNHP.

Ani tentokrát ovšem není jisté, že se vůbec začne stavět – je to však výrazně pravděpodobnější než při minulém tendru před deseti lety. I tehdy měly o projekt dvou nových reaktorů v Temelíně zájem tři firmy, šlo o konsorcium Mir 1200 s ruským Atomstrojexportem, dále francouzská Areva a zmíněný Westinghouse. ČEZ nejprve z tendru vyloučil Francou­ze a v dubnu 2014 celý projekt zrušil. Tehdejší ministr financí Andrej Babiš totiž odmítl zaručit, že pokud budou tržní ceny elektřiny nižší než výrobní, stát rozdíl firmě ČEZ doplatí.

Mezitím se však situace změnila. Evropská unie loni zařadila jádro mezi udržitelné zdroje, do nichž mohou bez obav proudit investice. V polovině října došlo navíc k důležitému průlomu, který se přímo týká důvodů vedoucích ke zrušení temelínského tendru v roce 2014. Členské země Evropské unie se dohodly, že budou moct dotovat rozdíl mezi výrobní a tržní cenou elektřiny vyrobenou z nových zelených zdrojů a mezi tyto zdroje bude patřit i jádro.

Dohodu dlouho blokovalo Německo, jež se rozhodlo pro bezjadernou budoucnost. O vleklých sporech mezi Francií, která přes dvě třetiny elektrické energie vyrábí z jádra, a naším západním sousedem, Německem, se dočtete v obsáhlé analýze listu Financial Times na stranách 38 až 43 tohoto vydání týdeníku Euro. Berlín nicméně Paříži v tomto bodě ustoupil, ačkoli členské státy EU si po­dle dosažené dohody budou muset nechat schválit Evropskou komisí státní podporu pro provozovatele jaderných elektráren.

Jeden z důvodů, proč se nepouštět do stavby nových reaktorů, tedy po­dle všeho padl. Zbývá však několik dalších, přičemž tím hlavním jsou náklady. Podle české vlády přijde nový blok v Dukovanech až na 160 miliard korun, opatrnější odhady ale počítají až s 230, nebo dokonce 300 miliardami korun. Všechny čtyři uvažované reaktory by podle analýzy ministerstva financí, kterou zveřejnily Seznam zprávy, přišly na 1,75 bilionu korun.

Jestli se to celé vyplatí, bude jasnější, až ČEZ tento týden otevře obálky s finálními nabídkami účastníků dukovanského tendru. Vládu Petra Fialy příští rok ale každopádně čeká těžké rozhodování: zda posvětit stavbu nového reaktoru i s rizikem, že cena elektřiny, kterou vyrobí, bude tak drahá, že ji budeme desítky let dotovat ze státního rozpočtu.