Ještě víc rozevřené příjmové nůžky

Ještě víc rozevřené příjmové nůžky

Na vyšší daň z nemovitosti doplatí důchodci a rodiny bez vlastního bytu.

5 minut čtení

Tento týden vyprší termín pro řádné uhrazení daně z nemovitosti, která letos řadu domácností nepříjemně zaskočila. I když se v průměru zvedá o 80 procent, v důsledku loni schváleného konsolidačního balíčku se řada domácností musí smířit třeba i s jejím vícenásobným nárůstem. Najdou se třeba tací, již loni platili zhruba tisícovku ročně, ale letos už na dani odvedou přibližně čtyři tisíce.

Česko i tak patří mezi ty země OECD, které nemovitosti zdaňují vůbec nejméně. Loni výnos ze zdanění nemovitostí odpovídal zhruba 0,5 procenta celkového daňového inkasa, přičemž nižší podíl měly v EU pouze Rakousko, Lucembursko a Malta. Deset miliard navíc, které navýšení daně českým veřejným rozpočtům přinese, stále značí, že i letos výnos zůstane pod průměrem EU, jenž odpovídá třem procentům celkového daňového inkasa. Výnos nemovitostní daně sice půjde do příslušné obecní, nikoli státní kasy, nicméně stát o zhruba tutéž sumu obcím sníží příjem v rámci rozpočtového určení daní. Obce tedy zůstanou přibližně na svém, reálně si zvýšením téhle daně polepší pouze státní rozpočet.

Plané vládní sliby

Ponechme stranou, že zvýšení daně z nemovitosti je v rozporu s předvolebními sliby koalice Spolu, která je hlavní silou nynější vládní pětikoalice. Ostatně ještě předloni se vládní představitelé vyjadřovali v tom smyslu, že zvýšení jakékoli daně je po ně tabu. Loni pak postupně přešli k argumentaci, že nebudou navyšovat celkové daňové inkaso v poměru k HDP, tedy takzvanou složenou daňovou kvótu. Přičemž ovšem už navyšování jednotlivých daní ne­vylučovali.

Foto: Shutterstock

Vláda si všimla, že rapidní inflace uplynulých let výrazně nafoukla ukazatel (nominálního) HDP, ale už ne nutně všechny daňové příjmy. Vždyť třeba růst mezd v soukromé sféře za inflací hluboce zaostával, a tedy i příslušné daně a odvody na výši mzdy navázané. Proč to tedy nechat jen tak být? Daň z nemovitých věcí se vypočítává podle druhu nemovitosti, výměry bytu, koeficientu podle velikosti obce a místního koeficientu. Nutně se naváže na inflaci.

Jestliže stoupá inflace, stát vybírá automaticky více třeba na DPH. To proto, že DPH se počítá z ceny zboží či slu­žeb, a pokud ta ze samotné definice inflace stoupá, roste i příslušné inkaso státu. Stejně je tomu třeba i u daně z příjmu fyzických či právnických osob. Nikoli však v případě daně z ne­movi­tosti.

Četné nemovitosti, například byty v panelových domech, v uplynulých letech reálně zlevňovaly i o desítky procent. Přesto veřejná kasa na příslušné dani letos vybírá průměrně o osmdesát procent více. A stále mohou vládní politici tvrdit, že nenavyšují celkové daňové inkaso v poměru k HDP. Protože jim, jak víme, inflace nafukuje ukazatel nominálního HDP.

Problém pro chudé vlastníky

Hlavním problémem zvýšení daně z nemovitosti je to, že může dále rozevřít příjmové nůžky mezi třídou vlastníků nemovitostí a třídou nájemníků. Majitelé nemovitostí totiž budou v řadě případů úspěšně přenášet vyšší daňové zatížení na své nájemníky, jimž zkrátka o příslušnou částku daně nájem zvýší. Nájemné v Česku nadále rostlo i v uplynulých letech, na rozdíl od ceny nemovitostí. Růst cen nájemného značí, že pronajímatelé jsou stále v poměrně komfortní situaci.

Ti vlastníci nemovitosti, kteří v ní i sami bydlí, pochopitelně takovýto přenos daňového zatížení uskutečnit nemohou. Zde však navýšení daně narazí na další nepříznivý sociál­ní aspekt. Řada vlastníků nemovitostí v Česku se rekrutuje z řad třeba nižších středních vrstev nebo vrstev vyloženě chudobných, alespoň tedy chudobných z hlediska výše jejich pravidelného příjmu. Takže zvýšení daně z nemovitostí zasahuje i ty relativně chudé vlastníky. Například starobní důchodce, kteří svoji nemovitost, v níž dožívají, získali „za hubičku“ třeba během vlny privatizací bytového fondu nebo v 90. letech díky restitucím.

Pro příjmově chudé vlastníky, kteří třeba pobírají podprůměrný starobní důchod, je zvýšení daně z nemovitosti pochopitelně daleko palčivějším problém než pro zajištěné vlastníky nemovitostí.

Na koho tedy nejhůře dolehne výrazně zvýšená daň z nemovitosti? Na důchodce a na mladé rodiny s dětmi. Ti první mají sice často vlastní nemovitost, ale nízký příjem, jehož je daň velkou položkou. Ti druzí bydlí často v nájmu, takže na ně pronajímatelé daň přenesou. I když třeba až v příštím roce. Volebním.

Měsíční

  • přístup k vybraným článkům
  • kompletní přístup do archivu Eura

125 Kč

Půlroční

  • přístup k vybraným článkům
  • kompletní přístup do archivu Eura

600 Kč

Roční

  • přístup k vybraným článkům
  • kompletní přístup do archivu Eura
  • zvýhodněná cena

950 Kč