Kdo spraví Boeing?

Jako zatím poslední šéf Boeingu to Kelly Ortberg nemohl mít snadné. Ve středu 23. října však bylo ještě hůř. Toho rána poprvé stanul tváří v tvář investorům a oznámil jim, že prvním krokem ke stabilizaci firmy je ukončení vysilující stávky největšího odborového svazu. Během dne se však ukázalo, že téměř dvě třetiny odborářů při hlasování poslední nabídku vedení odmítly. Stávka tak pokračuje a Boeing přichází odhadem o 50 milionů dolarů denně (1,2 miliardy korun). Vzdaluje se tím také den, kdy bude moct obnovit výrobu většiny letadel, a je zatěžován firemní dodavatelský řetězec. Boeing proto minulé pondělí zahájil nabídku akcií, ze které by mohl získat až 19 miliard dolarů (445,6 miliardy korun). Společnost se tak snaží posílit své finance, na které má negativní dopad už téměř dvouměsíční stávka zaměstnanců, a zachovat si investiční rating. Ratingové agentury přitom už varovaly, že delší stávka může způsobit snížení hodnocení úvěrové spolehlivosti firmy.

Problémy, kam se podíváš

Společnost, která prakticky stojí za zrodem moderního komerčního letectví, se posledních pět let topí v chaosu pramenícího z tragických nehod jejích strojů, zákazu provozu některých modelů, soudních sporů, pandemie covidu-19 a s tím souvisejícího zastavení celosvětové letecké dopravy, ale i případu, kdy jednomu z letadel za letu upadly dveře. A k tomu ještě nynější stávky. Finanční situace společnosti je tak čím dál horší a její pověst utrpěla četné šrámy. Analytik Bank of America Ron Epstein říká, že titán Boeing se ocitl v krizi, kterou si z velké části způsobil sám, a přirovnává firmu k Hydře z řecké mytologie: „Po každém problému, který se objevil a byl odříznut, ihned vyvstaly další.“

Vyřešení krize v Boeingu je zásadní i pro budoucnost komerční letecké dopravy, protože většinu osobních letadel vyrábí právě tato americká firma nebo její evropský konkurent Airbus. Ten má však až do roku 2030 jen malou kapacitu nabírat nové zákazníky.

Čtyřiašedesátiletý Ortberg pocházející z amerického Středozápadu do nejvyšší funkce nastoupil před třemi měsíci a oznámil, že jeho úkol je „celkem jednoduchý – změnit kurz této velké lodi správným směrem a vrátit Boeingu vedoucí postavení, jak to všichni známe a chceme“.

Vyřešením stávky mechaniků však výzvy nového šéfa teprve začínají. Musí také motivovat všechny ostatní zaměstnance za situace, kdy 33 tisíc z nich stávkuje a 17 tisíc čelí v rámci snižování nákladů propuštění.

Musí přesvědčit investory, aby podpořili navýšení základního kapitálu, a počítat přitom s tím, že se investice vrátí až za několik let. Bude muset vyřešit problémy s kontrolou kvality a výrobou a uklidnit čím dál nespokojenější zákazníky, kteří museli kvůli zpožděným dodávkám letadel změnit plány a omezit lety.

„Abych byl upřímný, něco takového jsem v našem odvětví ještě nezažil. A to se na trhu pohybuji už 30 let,“ řekl tento měsíc generální ředitel německého vlajkového dopravce Lufthansa Carsten Spohr.

A v neposlední řadě musí Boeing uvést na trh nový model letounu, s nímž bude moct lépe konkurovat Airbusu. „Pokud Kelly firmu spraví, bude za hrdinu,“ říká analytik společnosti Melius Research Rob Spingarn. „Ale bude to mít velmi těžké. Napravit je toho potřeba tolik.“

Jack Welch nebyl dobrý příklad

Ortberg začínal kariéru jako strojní inženýr a poté pokračoval ve vedení společnosti Rockwell Collins, která dodávala Boeingu avioniku a již roku 2018 koupil strojírenský konglomerát United Technologies.

Jeho strojařské vzdělání potěšilo ty, kdo považují důraz předchozích šéfů na zisk za hlavní příčinu mnoha dnešních technických a výrobních problémů Boeingu.

Dlouholetí zaměstnanci datují změnu kultury společnosti od jejího spojení s konkurenční firmou McDonnell Douglas v roce 1997. Tehdejší vrcholní manažeři Philip Condit a Harry Stonecipher, kteří Boeing vedli na přelomu 90. let a počátku nového tisíciletí, obdivovali šéfa General Electric Jacka Welche, známého kreativním finančním inženýrstvím a nemilosrdným snižováním nákladů.

Condit dokonce roku 2001 přesunul ústředí Boeingu ze Seattlu, kde sídlila výrobní základna, do vzdáleného Chicaga, aby „centrum firmy“ nebylo „součástí každodenního obchodního provozu“. Další Welchův stoupenec Jim McNerney během svého desetiletého působení ve vedení společnosti začal zvyšovat zisk pomocí nátlaku na dodavatele. Když v roce 2014 komentoval výsledky hospodaření, poznamenal, že se před ním zaměstnanci „třesou“. Tuhle historiku si v podniku vyprávějí dodnes, protože ilustruje napjaté vztahy vedení se zaměstnanci.

Ken Ogren, člen Mezinárodní asociace mechaniků a pracovníků v letectví a kosmonautice (International Association of Machinists and Aerospace Workers), říká, že na manažery Boeingu byl vyvíjen tlak, aby letadla co nejrychleji opouštěla továrnu. „Firmou prošlo hodně skrblíků. Patřím k většině lidí, která si myslí, se tady šetřilo na nesprávném místě,“ říká.

Dennis Muilenburg stál v čele společnosti v říjnu 2018, kdy se u pobřeží Indonésie zřítil nový letoun 737 Max. O pět měsíců později havaroval další Max krátce po startu v Etiopii. Celkem přišlo o život 346 lidí.

Regulační orgány všech států zakázaly provoz této dojné krávy a zásadního produktu v konkurenčním boji s Airbusem – a to na téměř dva roky. Vyšetřování nakonec ukázalo, že se kvůli vadnému senzoru spouštěl systém zabraňující pádům, který tlačil čumák letadla k zemi.

Společnost Boeing se v červenci v trestním řízení přiznala k podvodu a prohlásila, že ohledně konstrukce letadla uváděla regulační orgány v omyl. Rodiny obětí havárií se proti dohodě o přiznání viny, kterou má ještě schválit federální soudce, chtějí odvolat. Problémy výrobce umocnila pandemie covidu-19, která přerušila leteckou dopravu a přiměla řadu leteckých společností pozastavit nové objednávky a odložit dodávky již objednaných strojů. Na vybřednutí z krize vydal Boeing dluhopisy v hodnotě 25 miliard dolarů (586 miliard korun), čímž výrazně zvýšil své zadlužení.

V listopadu 2020 regulační orgány konečně povolily letounům 737 Max létat. Naděje, že má Boeing to nejhorší za sebou, však vzaly zasvé v lednu, když se z letadla společnosti Alaska Airlines ve výšce 16 tisíc stop utrhl panel dveří. Nikdo sice nebyl zraněn, ale incident spustil další vyšetřování a audit amerického Federálního úřadu pro letectví (FAA), který objevil nedostatky ve výrobě a při kontrole kvality. Tehdejší šéf Dave Calhoun se kvůli tomu musel dostavit na nepříjemné slyšení v jednom z podvýborů amerického Senátu.

Společnost se také potýkala s problémy v obranném a kosmickém průmyslu. Projekty s pevně stanovenou cenou vedly u několika vojenských programů ke ztrátám a jednorázovým odpisům v řádu miliard dolarů. Kvůli problémům kosmické lodi CST-100 Starliners museli na Mezinárodní vesmírné stanici zůstat dva astronauti a jejich návrat na Zemi počátkem příštího roku zajistí loď Crew Dragon společnosti SpaceX. Potíže Boeingu mají od roku 2019 za následek ztráty na životech, ztrátu prestiže a čistou finanční ztrátu. Jen za letošní třetí čtvrtletí firma vykázala ztrátu šest miliard dolarů (140 miliard korun), což je druhý nejhorší čtvrtletní výsledek v její historii.

Když to nezvládne Kelly, tak už nikdo

Jedním z prvních Ortbergových kroků ve funkci šéfa bylo stěhování se z jeho domu na Floridě do Seattlu. Analytikům řekl, že vedoucí pracovníci Boeingu „musí chodit do továrních hal, vidět zázemí a naše technické laboratoře“, aby měli lepší přehled o produktech a pracovní síle společnosti. Změna firemní kultury musí být „víc než jen plakát na zdi“, dodal. Tento přístup znamená odklon od stylu jeho předchůdce Calhouna, kterého kritizovali, že trávil více času v New Hampshire a Jižní Karolíně než v továrnách ve státě Washington.

Bývalý generální ředitel společnosti Medtronic a výzkumný pracovník při Harvard Business School Bill George říká, že Ortberg zatím odvádí „skvělou práci“, už jen proto, že se přestěhoval na severozápad USA a tlačí ostatní manažery k tomu, aby ho následovali.

„Pokud bydlíte na Floridě a přijedete jen občas, co tak asi můžete vědět o tom, co se v podniku děje?“ říká a dodává, že Boeing „nemá v Arlingtonu ve Virginii co dělat“ – společnost tam přesunula své sídlo v roce 2022.

Výkonný ředitel aerolinek United Airlines a jednoho z největších zákazníků Boeingu Scott Kirby tento měsíc investorům své společnosti řekl, že Ortbergovy první kroky jsou „povzbuzením“ a že firma po desetiletí trpěla „problémy v podnikové kultuře, kdy se soustředila na krátkodobou ziskovost a krátkodobou cenu akcií na úkor toho, díky čemuž Boeing dosáhl svého věhlasu, tedy výroby skvělých letadel“.

„Kelly Ortberg vrací společnost zpět ke kořenům,“ prohlásil. „Všichni zaměstnanci Boeingu se kolem něj teď semknou.“

Odborář Ken Ogren však varuje, že předchozí výzvy ke změně kultury vyšly naprázdno. „Ti nahoře říkají, že musí dbát na bezpečnost, ale mimochodem tahle letadla musí hned expedovat… Říkali to, co správně měli. Jenže na to nekladli důraz a taky tímhle směrem nevyvíjeli tlak na manažery.“

Až se zaměstnanci po stávce vrátí do práce – a analytik Peter Arment ze spo- lečnosti Baird očekává, že se spor vyřeší už v listopadu –, bude chtít Ortberg tlačit na lepší řízení firmy, i kdyby to znamenalo nižší produkci. „Je mnohem důležitější pracovat dobře než rychle,“ prohlásil.

Firma plánovala zvýšení výroby modelu Max z přibližně 25 kusů měsíčně v období před stávkou na 38 měsíčně koncem roku, což je limit stanovený úřadem pro letectví FAA. Tohoto cíle však nedosáhne a analytik Rob Spingarn z Melius Research tvrdí, že stávka pravděpodobně zpozdí navýšení výroby o devět měsíců až rok. Někteří pracovníci budou potřebovat přeškolit, uvedl Ortberg, a obnovení dodavatelského řetězce bude zřejmě „nesnadné“. Výrobce také spolu s FAA vypracoval plán kontroly kvality, který bude muset dodržovat.

Boeing rovněž potřebuje „v ten správný čas“ uvést na trh nový letoun, řekl Ortberg. Ron Epstein z Bank of America to označil za „jeden z nejdůležitějších úkolů“ nového šéfa, který „oživí pracovní sílu a kulturu Boeingu“.

Podle finančního ředitele Briana Westa bude firma v roce 2025 pokračovat ve spotřebovávání hotovosti, přičemž letos již utratila deset miliard dolarů (234 miliard korun). Spingarn tvrdí, že investory cash flow zpočátku zklame, ale dodává, že „oprava letadel není práce na jeden rok, ale na tři“.

Přes všechny problémy má Ortberg všechny předpoklady k tomu, aby Boeing změnil, říká analytik společnosti RBC Capital Markets Ken Herbert. „Pokud to nedokáže on, tak to podle mého nezvládne nikdo.“

Claire Busheyová, Philip Georgiadis, FT