Klimatické pohromy jsou pro pojišťovny dalším 11. zářím

V polovině 90. let se v Londýně mezi lidmi z pojišťovnictví napůl žertem tradovalo, že odvětví, které se v té době potýkalo s malým počtem pojistníků a nízkými cenami pojistek, by potřebovalo nějakou pořádnou katastrofu. Takovou, která by pojišťovnami otřásla natolik, že by jim nezbylo nic jiného než zdražit.

Když o pár let později do věží Světového obchodního střediska narazila dvě letadla, tato krutá předpověď mi vytanula na mysli. Trhu s pojistkami teroristické útoky totiž skutečně pomohly.

I když v první fázi musely pojišťovny vyplatit víc než 40 miliard dolarů, v dalších měsících začaly sklízet ovoce tak, jak bylo prorokováno. Podle think-tanku Geneva Association se po útocích ceny pojistek, jež se mezi lety 1992 a 2000 propadly o neuvěřitelných 42 procent, začaly drasticky zvyšovat. Na konci roku 2001 ceny narostly o patnáct procent a na konci roku 2002 poskočily o dalších třicet.

V souvislosti s tím se však objevil další trend, kvůli němuž mělo toto období vysokých zisků jen krátké trvání. Ulice okolo místa, kde stávaly mrakodrapy, se brzy po útoku začaly hemžit pouličními prodejci, kteří se snažili vydělat na přívalu zvědavých turistů. Stejný efekt se dostavil i u pojistek – i když se pojistný trh nejprve zmenšil, protože se pojišťovny soustředily na ošetření rizik svých portfolií, zanedlouho poté začal přitahovat nové investory vyhledávající vyšší výnosy.

Katastrofické dluhopisy (cat bonds), které vznikly v roce 1992, kdy se Spoje­nými státy prohnal devastující hurikán Andrew, se po 11. září 2001 staly relativně běžnou záležitostí. Začaly se množit investiční nástroje hedgeových fondů registrovaných v daňových rájích, jako jsou Bermudy či Bahamy, a vznikaly i další možnosti „alternativního kapitálu“. Pro ochranu před riziky tak investoři vybudovali zcela novou zeď kapitálu.

Podle analýzy Geneva Association se jen od 11. září 2001 do konce onoho roku podařilo čtyřiceti pojišťovnám nashromáždit na dvacet miliard dolarů. Pojišťovnictví je však typicky cyklický sektor (tak jako akcie je ovlivňováno ekonomickými změnami a dalšími faktory – pozn. redakce), a na trhu se tak v jeden moment objevilo příliš kapitálu, čímž se slibná ziskovost pojišťovnictví výrazně snížila.

Během posledních dvaceti let se tudíž pojistný trh vrátil do stavu nízkých cen jako před útoky. Nabízí se tedy otázka, jaká událost otřese pojišťovnictvím tentokrát, aby se vrátilo k udržitelným cenám? Pandemie covidu-19 způsobila finanční potíže řadě pojišťoven a některá velká jména se dokonce propadla do záporných čísel. Britský pojistný trh Lloyd’s of London přišel v roce 2020 téměř o miliardu liber. Švýcarská zajišťovna Swiss Re odhaduje čisté ztráty na 900 milionů dolarů.

Dalekosáhlejší důsledky však způsobuje – a způsobovat bude – jiný trend, jenž existenci lidstva ohrožuje výrazně víc než teroristické útoky nebo covid-19. V sázce je sama schopnost naší planety přežít v kontextu klimatických změn.

Většina pojistných smluv se obnovuje v průběhu ledna – za tento měsíc se většinou sjedná více než polovina pojistek po celém světě – a ten letošní se nesl ve znamení zdražování pojistného.

Pojišťovací agenti uvádějí, že pojistné plnění pro určité druhy pojistek – v Německu například proti riziku povodní a v USA proti požárům – se po katastrofách z loňska zdražilo o padesát až sto procent. Podle průzkumů Swiss Re Institute za loňský rok vyplatily pojišťovny za škody způsobené následkem přírodních katastrof rekordních 105 miliard dolarů, což pro odvětví představuje čtvrtou největší ztrátu od roku 1970.

Klimatické změny ale nejsou jediný faktor. Vzhledem k rostoucí frekvenci šíření ransomwaru a ohromným finančním ztrátám, jež takové útoky způsobují, se zdražují pojistky proti kybernetickým hrozbám. Stejně tak rostou ceny pojistek odpovědnosti za škodu na majetku v souvislosti s rekordně vysokým odškodněním, které nařizují soudy po celém světě, především v USA.

Vedle těchto okolností se na růstu cen podílí i sílící inflace. Přestavba domu zbořeného bouří dnes vyjde až o třetinu dráž, protože se kvůli pandemickým výpadkům zvýšily ceny stavebních mate­riálů i lidské práce.

Dalším důvodem pro zdražování pojistného je i to, že pojišťovny mají k dispozici čím dál méně prostředků. Po několika slabších letech potenciální investoři a pojistníci zvažují, zda je pojišťovnictví tak atraktivní, jak tomu bylo před dvaceti lety. Když se trhy začaly přizpůsobovat rostoucím sazbám centrálních bank, řada investorů raději vyměnila rizikové a cenově nestabilní pojišťovnictví za běžnější investiční příležitosti, které nyní slibují zajímavé výnosy.

Ti, kteří se rozhodli nad pojištěním zlomit hůl, tak činí v době, kdy se křivka vývoje začíná překlápět – tím, že se z trhu stáhli, snížili konkurenční prostředí a pravděpodobně tak zvýší příjmy pojišťoven. Nikdo ale zatím neví, jestli zdražení bude stačit k tomu, aby se pojišťovny vypořádaly s neustále sílící hrozbou klimatických změn. S důsledky ničivého útoku na mrakodrapy se lidstvo dokázalo vyrovnat. Ničivý útok na globální klima však bude tvrdší oříšek.

Patrick Jenkins, FT