Krize, říkáte? Čeští miliardáři bohatnou rychleji než v letech prosperity

Většina Čechů se potýká s vysokou inflací, rekordními cenami energií a klesající úrovní reálných mezd. Naopak nejzámožnějším Čechům a Slovákům se až na výjimky daří skvěle. První stovka nejbohatších v žebříčku týdeníku Euro loni rozšířila svůj majetek v součtu o 463 miliard na 2,6 bilionu korun. Více než polovina ze zmíněného růstu připadá na tři energetické dravce – Daniela Křetínského, Patrika Tkáče a Pavla Tykače.

Dostáváme se k paradoxnímu jevu: boháči bohatnou v dobách krize a nejistoty rychleji než v době prosperity. Před rokem 2019 se totiž celkové meziroční bohatnutí první stovky pohybovalo mezi sedmi a deseti procenty. Letos je to mnohem větší skok, a sice o 21,5 procenta. Čím je to způsobeno? Třeba oborovým zaměřením českých a slovenských byznysmenů.

Poměrně velký počet z nich se totiž pohybuje v oborech, kterým se v posledních dvou letech mimořádně daří. Tedy v energetice, kde zisky táhnou nahoru vysoké ceny elektřiny a plynu. Nebo také v oboru finančních služeb; banky těží z vysokých sazeb České národní banky a vydělávají víc než kdy dříve. Rychlý růst vykazuje také zbrojní průmysl, který v našem žebříčku reprezentují Michal Strnad, René Holeček a Richard Háva.

Naopak poraženým roku jsou byznysmeni pohybující se v oboru nemovitostí a developmentu. Zmíněný obor se ocitá pod tlakem rostoucích úrokových sazeb z půjček a také oslabující poptávky po vlastním bydlení – ceny nových bytů v Praze, Brně či Bratislavě už jsou ne­únosné i pro střední třídu. Ale neplatí to ve všech případech. Skupina Accolade, zaměřená na průmyslové a logistické haly, dál roste a posouvá své majitele – Zdeňka Šoustala a Milana Kratinu – v žebříčku směrem vzhůru.

Slábnoucí pozice lídra

Prvenství v žebříčku stále drží majitelé skupiny PPF. Po tragické smrti Petra Kellnera v březnu 2021 přešlo vlastnictví největší české investiční skupiny do rukou Renáty Kellnerové a dětí. Podle nového propočtu týdeníku Euro na rodinu Kellnerových připadá majetek za 285 miliard korun. Jejich náskok je stále veliký, ale postupně se zmenšuje.

Do roku 2021 totiž platilo, že druhý v pořadí má dvakrát až třikrát méně než Petr Kellner, respektive jeho dědicové. Aktuální žebříček ukazuje, že náskok stahuje hned několik úspěšných byznys­menů. Především Daniel Křetínský, který oproti loňskému žebříčku zaznamenal skok z 96 miliard na 217 miliard korun. To znamená, že už je na třech čtvrtinách hodnoty majetku Kellnerových.

Ti si v meziročním srovnání polepšili „jen“ o 20 miliard korun. Při ocenění majetku vycházel týdeník Euro z finančních výsledků PPF za loňský rok a ty nebyly zrovna oslnivé. Zisk PPF z pohledu vlastníků loni klesl na 218 milionů eur a v kladných číslech skončil především díky vysokému zisku německé energetické skupiny LEAG, v níž PPF drží poloviční podíl.

Loňské výsledky pokazil hlavně odchod z ruského trhu, kdy PPF musela s vysokou ztrátou prodat Home Credit and Finance Bank a portfolio nemovitostí v Rusku. Částečně si aspoň skupina vykompenzovala ztráty výhodným prodejem podílu v Mall Group polskému Allegru. Další významné prodeje firem se projeví až v letošních výsledcích; PPF k datu vzniku žebříčku nezveřejnila pololetní výsledky.

Miliardáři, kteří mají energii

Největší skok v žebříčku nejbohatších můžeme pozorovat u miliardářů, kteří se zaměřují na obor energetiky. Případ Daniela Křetínského je natolik výjimečný, že se mu věnujeme v samostatném textu na straně 20. Pokud můžeme někoho prohlásit za vítěze energetické krize v Česku, je to právě on. Nebo jeho společník Patrik Tkáč.

Majetek Patrika Tkáče loni vylétl z 80 miliard na 165 miliard korun, čímž si pojistil pozici nejbohatšího Slováka. Hlavním zdrojem jeho bohatství je 44pro­centní podíl v Energetickém průmyslovém holdingu (EPH) a vyplacené dividendy, které Tkáč dále reinvestuje. Ale je to vše trochu s otazníkem. Vlastnictví Tkáčova podílu v EPH končí v nepřehledném řetězci firem s vazbou na skupinu J&T a veřejné zdroje si dost protiřečí v tom, kdo je reálným koncovým vlastníkem.

Naopak v případě Pavla Tykače máme jasno, Tykač se k vlastnictví svých podniků hrdě hlásí. Tady je spíše problém v chybějících konsolidovaných výsledcích za celou skupinu Sev.en. Avšak podle známých čísel a zveřejněných výsledků je zřejmé, že hodnota Tykačova majetku již překročila 100 miliard korun. V žebříčku se tak posunul vzhůru na sedmou pozici.

Skokový růst cen elektřiny vylepšil pozici i dalšího byznysmena se specializací na energetiku. Tím je vlastník skupiny Energo-pro Jaromír Tesař, jenž si meziročně polepšil o 7,5 miliardy na 31,5 miliardy korun. Tady sehrálo pozitivní roli také větší množství srážek, které po sérii suchých let přispělo k lepším výsledkům vodních elektráren. V plném provozu jsou navíc dvě nové hydro­elektrárny, které Tesařovy firmy postavily v Turecku.

Výše zmínění miliardáři mají jedno společné – stále větší zaměření na zahraniční trhy. V posledních měsících jsme tak mohli číst zprávy o tom, jak EPH koupila plynové elektrárny v Nizozemsku a stala se silným hráčem na tamním trhu. Tykačův Sev.en je aktivní v Austrálii, kde převzal uhelné elektrárny i důl na potaš. Energo-pro expanduje do Kolumbie, staví tam svou první vodní elektrárnu a další projekty připravuje.

Česko už je jim malé

Zahraniční expanzi samozřejmě rozjeli i jiní miliardáři než ti z oboru energetiky. Například třetí nejbohatší Čech Karel Komárek rozšířil své loterijní impé­rium o mimořádný úlovek. Letos v únoru Komárkův Allwyn ovládl provozovatele britské národní loterie, společnost Camelot UK. Od února příštího roku bude následovat desetileté období, po které bude britskou loterii provozoval Allwyn na základě loňského vítězství ve veřejné soutěži.

Pokračuje také expanze Komárkovy skupiny KKCG do nových oborů podnikání. Letos v dubnu zahájila provoz továrny na výrobu metanolu v americkém státě Západní Virginie. Výrobní kapacita dosahuje 200 tisíc tun ročně. Celková investice přesáhla 250 milionů dolarů. Zajímavostí může být také nedávno oznámený vstup do projektu na těžbu ropy v Rakousku.

Mimořádný úlovek se povedl také Agrofertu, který prostřednictvím svěřenského fondu ovládá byznysmen/politik Andrej Babiš. V polovině letošního roku dotáhl do úspěšného konce odkup divize dusíkatých hnojiv a dalších produktů od rakouské chemičky Borealis. Získal tak nové výrobní závody v Rakousku, Německu a Francii. Hodnota transakce se vyšplhala na 810 milionů eur, v přepočtu tedy na 19,5 miliardy korun.

Agrofert má i nadále těžiště své činnosti v Česku. V době dvouciferné inflace a vysokých cen potravin tak působila jako provokace zpráva, že Agrofert vykázal růst konsolidovaného zisku z předloňských 5,8 miliardy korun na loňských bezmála 13 miliard. Agrofert sám ve výroční zprávě uvedl, že loňský zisk byl mimořádně vysoký a letos se sníží pod tíhou rostoucích cen energií a surovin.

Vzhledem k výše řečenému je ocenění majetku Andreje Babiše spíše konzervativní, v meziročním srovnání si ovšem polepšil o 42 miliard na 135 miliard korun. Často slyšíme, že se Agrofert „přiživil“ na vysoké inflaci a Babiš bohatne na drahých potravinách; s přihlédnutím ke zbohatnutí vlastníka Agrofertu to vypadá, že tato kritika má své opodstatnění.

Další štiky v českém rybníku

Mezi skokany roku bezesporu patří zbrojní magnát Michal Strnad, který současně patří k nejmladším miliardářům v našem žebříčku. Díky oživení evropského zbrojního průmyslu zaznamenal skok z loňských 14,7 miliardy na 35,5 miliardy korun. Letošní výsledky Strnadovy skupiny CSG jistě budou neméně působivé a navíc se v nich plně projeví akvizice italského výrobce munice Fiocchi.

Úspěšnou expanzi na zahraniční trhy spustili také další byznysmeni, kteří šplhají žebříčkem směrem vzhůru. Zmínit můžeme třeba hlavního akcionáře Colt CZ Group Reného Holečka, zakladatele internetového supermarketu Rohlík.cz Tomáše Čupra, majitele GZ Media Zdeňka Pelce nebo trojici z bpd partners – Petra Pudila, Vasila Bobelu a Jana Dobrovského.

Růst se ovšem dá i na českém trhu. Třeba menší a střední banky pod kontro­lou českého kapitálu rychle expandují na úkor velkých, poněkud zkostnatělých bankovních domů. Na sdílené dvacáté místo tak v žebříčku postoupili dva vlastníci Fio banky Romuald Kopún a Petr Marsa. Hranici 20 miliard korun majetku překonal už i vlastník Creditas banky Pavel Hubáček. Těsně mimo první stovku se pak umístil zakladatel Trinity Bank Radomír Lapčík.

Ještě jedno další jméno je pozoruhodné. V Česku žijící americký podnikatel Gerald Rausnitz se rozhodl prodat podnik Meopta-optika. Ten prošel v minulých letech zásadní modernizací a zaměřil se na obor polovodičového průmyslu. Loňský čistý zisk prvně překonal hranici jedné miliardy korun. Těmto výsledkům odpovídá kupní cena, jež se vyšplhala na zhruba 16 miliard korun. Kupujícím je mezinárodní private equity fond Carlyle Group.

Pád akcií a nejistota v realitách

Najdeme ovšem i miliardáře, kteří na dramatickém vývoji posledních let prodělali. Nejedná se však o velké průmysl­níky, které by převálcovalo zdražení elektřiny a plynu nebo ztráta ruského trhu. Takové v první stovce nenajdeme. Meziroční zhoršení můžeme vypozorovat spíše u velkých developerů a realitních magnátů. A také u byznysmenů, jimž se propadl kurz veřejně obchodovaných akcií.

Přesně to je případ Pavla Baudiše. Ten ještě loni v létě držel 25 procent akcií společnosti Avast Software v hodnotě přes 50 miliard korun. V září došlo k dlouho připravované fúzi s jiným výrobcem anti­virového softwaru, americkým podnikem NortonLifeLock. Jenže nadšení investorů polevilo a sloučená společnost – nyní pod názvem Gen Digital – má nižší hodnotu, než byl součet dvou firem před loňskou fúzí.

Baudiš dostal část peněz (přes 13 miliard korun) na účet a k tomu balík skoro 7,8 procenta akcií Gen Digital. Ten však má k datu uzávěrky tohoto čísla Eura hodnotu pouhých 23 miliard korun. Když připočteme další majetek, odpovídající dříve prodaným akciím a inkasovaným dividendám, vychází to tak, že si Baudiš meziročně pohoršil o 14 mi­liard korun.

Současné potíže developerů dobře vystihuje pochmurný popis ve zprávě o podnikatelské situaci skupiny HB Reavis v prvním čtvrtletí roku 2023. Manažeři si stěžují na vysokou inflaci, projevující se v cenách stavebních materiálů, rostoucí úročení půjček i na stagnaci v řadě evropských ekonomik.

HB Reavis slovenského miliardáře Ivana Chrenka proto musel odložit část realitních projektů a také přecenit aktiva směrem dolů. Chrenko si proto meziročně pohoršil o 7,5 miliardy na 45 miliard korun.

Meziroční pokles hodnoty majetku podle propočtu Eura postihl také Radovana Vítka, a sice o šest miliard. Jeho realitní skupinu CPI tíží příliš razantní expanze, která se promítla do skokového zvýšení dluhu. Když k tomu přidáme vyšší úrokové sazby, je to nepříjemná kombinace. Kdysi tolik ziskové CPI letos v prvním pololetí vykázalo ztrátu ve výši 50 milionů eur a vypomáhá si prodejem zbytných aktiv.

Nižší ziskovost klíčových podniků vedla ke snížení hodnoty majetku Dušana Kunovského, Martina Hájka či Pavla Boušky. Nejedná se však o nic dramatického, ale o snížení do deseti procent oproti loňsku. Tak výrazný pád z první stovky do hlubin již nesledovatelných, který na podzim roku 2021 postihl Jiřího a Hanu Písaříkovy, se od té doby neopakoval.

Autor je redaktorem Ekonomického deníku

Žebříček Top 100 nejbohatších Čechů a Slováků najdete v aktuálním vydání týdeníku Euro.