Lahodné sousto jménem Sberbank

Padla třináctá největší česká banka v počtu klientů, kterých Sberbank obsluhovala zhruba 120 tisíc. Předminulý týden tento finanční ústav vlastněný přes rakouskou matku ruským státem definitivně zrušila Česká národní banka. A soud rovnou jmenoval z řad insolvenčních správců se zvláštním povolením likvidátorku Jiřinu Lužovou, která bude majetek padlé banky vypořádávat. Sberbank může dnes už jen litovat, že ze střední a východní Evropy neodešla sama a mnohem dříve, než se velmocenské ambice Vladimira Putina projevily naplno.

Loni v listopadu přitom Sberbank, možná v předtuše dalšího zhoršování vztahů Ruska se Západem, nabídla k prodeji svá aktiva ve Slovinsku, Chorvatsku, Maďarsku, Srbsku i v Bosně a Hercegovině. Našla zájemce, ale prodej už se nepodařilo dokončit, takže její pobočky, zejména ve Slovinsku a Chorvatsku, zřejmě nečeká jiný než český scénář. A ten není vůbec veselý. Pro samotnou Sberbank, její klienty z řad českých občanů ani pro české obce, kraje a organizační složky státu, které v této bance také měly uložené peníze.

Padla totiž zcela zdravá banka, jejíž hodnotná aktiva se teď budou prodávat takzvaně ve výprodeji. Je jasné, že se musí prodat, okruh možných zájemců mezi ostatními českými bankami zároveň není nekonečný, takže cena jednotlivých částí banky bude klesat. Sberbank se tedy stane lahodným soustem pro toho, kdo dokáže likvidátorku přesvědčit o své nabídce.

Banka s ruskými kořeny byla přitom ještě před válkou na Ukrajině ve velmi dobré kondici. Po dvou hubených pandemických letech se vrátila do černých čísel, chtěla rozvíjet spolupráci se středními a velkými firmami, a dokonce zvažovala akvizice jiných menších bank na českém trhu. Těch bylo v uplynulých měsících na prodej několik, například Expobank či Hello bank.

Čtvrtina vkladů

Nic z toho se však nepovedlo a jen o několik dní později musela Sberbank čelit runu na banku. Před jejími pobočkami se po začátku války začaly tvořit dlouhé fronty a lidé se snažili vybrat co nejvíc ze svých vkladů a zachránit tak maximum úspor. Jen ve dnech 23. až 25. února se likvidita banky snížila téměř o 18 miliard korun, což představovalo přibližně čtvrtinu všech vkladů banky. Sberbank se vedle toho potýkala i s dopadem mezinárodních sankcí na své fungování ve světě.

Byly jí například zmrazeny dolarové účty, znemožněno zajišťování transakcí či prodej dolarových valut. Prakticky všechny finanční instituce odmítaly se Sberbank nadále spolupracovat. Výsledkem bylo na konci února oznámení České národní banky o zahájení správního řízení se Sberbank o odnětí bankovní licence. Banka byla posléze nucena uzavřít veškeré své pobočky, zrušit internetové bankovnictví, zablokovat debetní karty, zavést limity pro platební karty či navýšit úrokové sazby ve všech klientských segmentech.

Navzdory nepříznivé počáteční situaci se Sberbank podařilo během března akumulovat nedostatkový kapitál. Například účet minimálních rezerv se zvýšil z půl až na 2,3 miliardy a na hotovostních účtech přibylo 400 milionů korun. Během dubna pak Sberbank obdržela ze zasmluvněných splátek více než půl miliardy korun. V dalších měsících si slibovala další více než miliardu ze splátek.

Aktiva banky přesahovala během řízení o odnětí licence závazky o více než deset miliard korun. Mezi největší aktiva patřilo klientské úvěrové portfolio v hodnotě více než 61 miliard korun, z čehož jsou nejvýnosnější zejména hypotéky. Vklady na účtech u ČNB pak dosahovaly téměř tří miliard korun a její zůstatek u jiných bank se blížil 1,5 miliardy korun. Banka tedy byla i během řízení v relativně dobrém stavu – nevěstou s tučným věnem.

Utopené miliardy

O tom dobře věděli i potenciální zájemci. Už před vstupem banky do likvidace o jejím možném prodeji jednala podle informací zdrojů blízkých řízení o odnětí bankovní licence Česká spořitelna či banka Creditas olomouckého miliardáře Pavla Hubáčka. Prodej banky by přitom býval byl nejlepší variantou jak pro Sberbank, tak pro její klienty včetně obcí, krajů a organizačních složek státu. Těchto klientů z řad veřejných institucí eviduje Sberbank téměř tři stovky a mají v ní uloženo zhruba osm miliard, nejvíce Kraj Vysočina – 2,4 miliardy korun.

Jakmile totiž banka vstoupí do likvidace, hodnota jejích aktiv na trhu klesne. V procesu likvidace se zpeněžují aktiva zpravidla za „výprodejové ceny“, tedy s řádově nižším výdělkem než při standardním konsenzuálním prodeji. Sberbank v likvidaci už nemůže aktivně řídit své portfolio, takže již není možné garantovat jeho tržní hodnotu. S rozhodnutím ČNB se však úplně nesmířila, ačkoliv se proti němu oficiálně neodvolala.

„Sberbank CZ se rozhodla nepodat rozklad (opravný prostředek) proti rozhodnutí ČNB o odnětí licence. To učinila i přes výhrady k věcné správnosti rozhodnutí ČNB a přesvědčení, že současnou bezprecedentní situaci bylo možné řešit jinými vhodnými způsoby,“ uvedla Sberbank ve svém prohlášení krátce před tím, než vstoupila do likvidace. Podle zdrojů z ČNB panovala v centrální bance příliš velká obava, že s prodlužováním existence české Sberbank by mohlo jít také o nežádoucí bezpečnostní riziko kvůli možné snaze obejít protiruské sankce.

Vypořádání majetku Sberbank bude pravděpodobně probíhat za výprodejové ceny, což povede k situaci, kdy získané peněžní prostředky nemusejí být dostatečné ke krytí všech závazků banky vůči věřitelům. Ohroženy jsou vklady nad 2,5 milionu korun, které nejsou kryté takzvaným Garančním systémem finančního trhu. Právě tito klienti i z řad veřejných korporací musejí čekat na vypořádání likvidace, zda na ně něco zbude. Vkladů nižších než 2,5 milionu už bylo klientům Sberbank vyplaceno kolem 90 procent díky zákonnému garančnímu systému. Po ustanovení likvidátorky tedy začal proces likvidace banky. Restrukturalizace podle insolvenčního zákona nepřichází v úvahu. Prvními kroky Lužové bude zjišťování a posléze vypořádání majetku zrušené banky.

„Likvidátor po svém jmenování posoudí solventnost Sberbank CZ a podle výsledku tohoto posouzení bude následovat buď likvidace, nebo insolvenční řízení. Likvidátor poté začne zpeněžovat majetek Sberbank CZ a postupně z výnosů prodeje majetku uspokojovat věřitele. V rámci likvidace jsou věřitelé uspokojováni poměrně, v rámci insolvenčního řízení dle pořadí daného zákonem,“ upřesnila tisková mluvčí ČNB Markéta Fišerová.

Autor je zástupcem šéfredaktora E15